Brnění pro introverty. Irina Dzhus vytváří oblečení, v němž se schováte před světem

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 27. 3. 2020
Foto: Alexander Dobrovodský

Tohle oblečení je unikát. Vytváří skořápku, v níž se nositel může uzavřít před světem. Na svědomí ho má Irina Dzhus, která spolupracovala i na kostýmech pro filmy Hunger Games.

Působí nenápadně, pečlivě rozmýšlí a pak pomalu formuluje odpovědi. Omluví se, když má pocit, že její věty dobře nenavazují. Návrhářka Irina Dzhus je introvertka. To poznáte na první pohled. A tenhle povahový rys přitom úzce souvisí s její tvorbou. Tolik momentů je pro ni při střetu s vnějším světem obtížných, že přirozeně vyhledává, jak se jim vyhnout. Eskapismus zároveň využila jako svůj jazyk v módní tvorbě. „V průmyslu se pohybuji třináct let a jsem zvyklá, že přichází hodně stresujících chvil,“ vysvětluje. „A tak jsem navrhla takové skořápky, díky nimž člověk může vyjádřit svoji osobnost, ale zároveň zůstane schovaný a může se soustředit na své vlastní potřeby.“

Její oblečení je i odrazem dnešní doby, kdy svět uhání zběsilým tempem a kdekdo pracuje pod velkým tlakem. „Všichni nosíme nějakou masku, musíme předstírat, že jsme někým a zvládneme určité věci. Hlavně na sociálních sítích. Móda mi přijde jako unikátní cesta, jak se od toho ochránit,“ popisuje jednatřicetiletá Ukrajinka.

Kamkoliv se svým oblečením přijede, působí tam trochu jako zjevení. Nejinak tomu bylo i loni na Designbloku, kam dorazila už podruhé. Prezentace v uměleckém světě jsou pro ni klíčové, jelikož mezi umělecky naladěnými dušemi nachází prý nejvíce zákazníků. „Naši klienti jsou hlavně ze světa umění a architektury. Čelí obvykle stejným problémům jako já, proto chápu, co cítí při každodenním fungování,“ říká Dzhus s tím, že rozumí tomu, když se chtějí ochránit od tlaku vnějšího světa. Tak jim poskytuje prostředek. A sobě taky.

Koneckonců móda byla pro návrhářku z Kyjeva odjakživa cestou, jak si plnit vlastní touhy. Jako malá milovala mořské víly a moc chtěla mít kostým, v němž by se cítila jako ony. Tehdy se ale nic takového neprodávalo. Marně žadonila u mámy, aby jí ho ušila ona. „Mrzelo mě, že to pro mě nikdo nedokázal udělat,“ vzpomíná na moment, který formoval její rozhodnutí vkročit do světa návrhářství.

Už v sedmi letech si vytvořila první módní magazín, oblékala svoje panenky a v devíti nastoupila na Kiev Children Academy of Arts, jednu z nejslavnějších ukrajinských uměleckých škol. Kromě kreslení se tam učila i o lidské anatomii, aby chápala, jak při tvorbě pracovat s tělem. Na univerzitě pak studovala design, vzdělání v postsovětské éře ji ovšem zklamalo svou zastaralostí. Už v osmnácti proto nastoupila na praxi k návrhářce Viktorii Krasnovové, která ji do světa módy zasvětila. „Naučila jsem se tam mnohem víc než za celou dobu na univerzitě,“ ohlíží se.

Inspirace od mumií

Vlastní značku si založila v roce 2010 a brzy po uvedení první kolekce se ukázalo, jak snadno budou avantgardní díla od DZHUS mezi ostatními rozlišitelná. Lidské tělo přetváří do jiných tvarů. Mají inovativní střihy. Esteticky vycházejí ze starých industriálních budov či opuštěných domů ze sovětské éry, tedy toho, co měla Irina během dospívání tak často před očima.

Inspiraci si však návrhářka bere všude možně. Významně na ni zapůsobila třeba návštěva podzemních jeskyní pod jedním kyjevským klášterem, kde spatřila mumifikované mnichy. „Byli celí zabalení, jen ruce byly vidět,“ vzpomíná na výjev, který ladil s její touhou vytvářet oblečení fungující jako brnění před světem.

Od začátku si Dzhus zakládala také na tom, že její značka bude vegetariánská. Vždy pracovala s materiály, které jsou cruelty free, tedy pro jejich získání nebylo ublíženo žádným zvířatům. „Nikdy jsem o tom ani jinak nepřemýšlela. Přišlo mi jasné, že nechci ranit jiné živé tvory,“ říká. „Trochu mě mrzí, že se o to lidé začali zajímat až teď, když je to trendy.“ Zároveň je však ráda, že může etický přístup sama popularizovat. „Nejsem moc otevřená lidem, ale chápu, že módní návrhář je svým způsobem influencer. A celou svou tvorbou se snažím pomáhat lidem porozumět světu a ukázat, jak se dá vyvinout naše chování a náš přístup.“

V hledáčku Lady Gaga

Úspěch její mise může umocnit fakt, že už dávno překročila hranice vlastní země a zaujala i v zahraničí. Však o ní napsala snad všechna přední módní média, vedle Prahy a Kyjeva předváděla i v Paříži, Londýně či Helsinkách.

Její oblečení se mohlo dostat na ještě slavnější pódia. Irině Dzhus se ozval i stylista Lady Gaga, spolupráce se však nakonec kvůli nevhodnému načasování neuskutečnila. Ukrajinka však přiznává, že ji to ani tolik nemrzí. „Není to typ celebrity, s kterou bych se chtěla spojovat,“ říká. Kývla však na jinou nabídku. „V roce 2014, když jsem akorát začala prodávat do zahraničí, mě kontaktovala dvojice kostýmových designérů Kurt a Bart, kteří měli na starosti kostýmy pro filmy Hunger Games,“ vybavuje si. Objednali si od ní několik kousků a mírně si je přizpůsobili. „Hodně to pro mě znamenalo. Viděla jsem, že mé značce věří profesionálové a lidé od tak velkého projektu,“ říká Dzhus.

Není divu, že si tvůrci filmu vybrali právě ji − modely značky DZHUS futuristicky působí, ač se tomu sama návrhářka brání. „Nikdy jsem neměla v úmyslu takové věci vytvářet, nemám ani nijak zvlášť ráda sci-fi. Myslím, že můj design je spíš minimalistický, abstraktní, pracuji se siluetami, transformacemi linií. Ale uznávám, že to trochu futuristicky vypadá,“ prohlásí nakonec a přizná, že spolupracuje i na dalším sci-fi snímku.

Ale může její tvorba uspět i u běžných zákazníků? Kupují si ji lidé i na každodenní nošení? „Daří se nám, ale jednoduché to není,“ uznává Dzhus, která se o celou značku stará takřka sama. Jediným stálým kolegou je její manžel. „Naše publikum není velké. Není moc lidí, kteří se doopravdy dokážou ztotožnit s oblečením, které děláme.“ Také etický přístup navíc Dzhus vyjde dráž, než kdyby šla cestou kompromisu. Ten však volit nehodlá.

I proto chce v dalších letech především šířit povědomí o své značce po celém světě a najít tak co nejvíc potenciálních klientů. „Introverti se často chtějí schovat, mít nenápadné outfity, ale myslím, že to není správné. S takovým přístupem vás nikdo nebude vnímat,“ tvrdí. To už však jí a její značce nehrozí.