Elektrizující tango. Za polárním kruhem jsme vyzkoušeli elektrické Porsche Taycan

Autor: Martin Přibyl
Datum: 26. 6. 2020
Foto: archiv značky

Může být elektromobil zábavný jako auto s vyladěným šestiválcem? Vydali jsme se do Finska, abychom zjistili, jestli nám elektrické Porsche Taycan vyplaví adrenalin.

Deset hodin dopoledne, za okny úplná tma. A podle předpovědi ještě minimálně hodinu bude. Lampy osvětlují bílý sníh a teploměr se blíží k minus deseti stupňům. Jsme v zimním středisku Levi v Laponsku, za polárním kruhem na severu Finska. V místě, kde již na začátku prosince leží tolik sněhu, že místním můžeme jen závidět. Slunce tady vychází nesměle, nakoukne nad obzor a po dvou a půl hodinách usoudí, že už by to mohlo stačit.

Latinské heslo Carpe diem (Užij dne) tu dostává zcela jiný význam. Počítá se každá vteřina světla, které si můžete užít. Ať už je to na cestě do práce, nebo na nákup. Není čas ztrácet čas. Možná proto jsou Finové nejlepší piloti rallye na světě a zatáčky s oblibou projíždějí smykem. Neztratí rychlost a ještě se za volantem královsky baví. Finská láska k podobnému řidičskému stylu může být stejně neochvějná jako jejich kladný vztah k saunám, pravda je ale taková, že automobilový průmysl se mění a je otázka, jestli příklon k elektromobilitě bude po chuti i Finům. Proto jsme tady, abychom zjistili, jestli může být s autem do zásuvky vůbec zábava.

Normálně by nás před hotelem v Levi čekalo Porsche 911 s šestiválcem vzadu. Dnes stojí pod okny auto, které vypadá podobně, má ale čtvery dveře a dvojici kufrů. Pohání ho dva elektromotory, které napájí baterie pod podlahou. Zbrusu nové Porsche Taycan 4S. I když Taycan postrádá řvoucí šestiválec, není to žádný nazdárek. Verze 4S je v nabídce sice tou slabší, přesto může mít výkon až 420 kilowattů a stovkou jede za čtyři vteřiny. Sníh mu nevadí, má pohon všech kol, a tak si při rozjezdu jen lehce hrábne, aby dal posádce vědět, že pod zimními pneumatikami není suchý asfalt.

Horší je to se zimou. Podle zažitých představ se jí elektromobily bojí jako čert kříže. Topení vysaje energii z baterie a řidič si prostě nemůže dojít k nejbližší benzince pro kanystr, aby problém vyřešil. Ne tak u Porsche. Když se auto v noci nabíjí, baterie se tím sama ohřívá a tepelné čerpadlo vzniklé teplo žene do interiéru. Řidiči ráno není zima a není zapotřebí příliš topit a snižovat tak dojezd. Chytré.

Je to jedině dobře, adrenalin vyplavený strachem z toho, že nikam nedojedete, zažít nechcete. Jistě, dojezd Taycanu se na rozdíl od jeho zrychlení Tesle nevyrovná, i tady ve Finsku se ale na jedno nabití dá zvládnout 330 kilometrů. Dost na to, aby se člověk dostal od hotelu do Porsche Driving Area, kde se na 300 tisících metrech čtverečních rozkládá zimní zážitkový lunapark. Driftuje se na cestičkách v lese i na zamrzlých bažinách.

Přibližně stokilometrová cesta ale ukazuje civilní kvality Taycanu. Se zapnutým systémem stabilizace podvozku auto jede i ve sněhu jako po kolejích, jistě a profesorsky tam, kam mu šofér ukáže volantem. Auto je to hbité, svižné, tiché a překvapivě pohodlné. Možná si teď říkáte, že je to sice hezké, ale také tak trochu… nudné. Jakmile dorazíte na led a vypnete elektronickou chůvičku, stabilizaci podvozku, která zásahy brzd udržuje auto ve správném směru, začnou se dít věci. Taycan ožije, začne se klouzat po sérii rychlých změn směru nebo po přidání plynu v zatáčce.

A dobrou zprávou je, že zvládnout smyk v tomto vyspělém elektromobilu není vůbec těžké. Plyn je nutné držet konstantní a úhel se koriguje volantem. Vyhovuje vám? Mějte kola rovně. Potřebujete ubrat? Zatočte proti. Chcete ukázat, že na to máte, a úhel smyku zvětšit? Zatočte do směru oblouku. Je to snadné, ale vyžaduje to soustředěnou mysl. Zapomeňte na zbrklé ubírání plynu nebo hrátky s pravým pedálem.

V tomhle Porsche se vše řídí volantem, jak mi po několika doslova ukázkových hodinách vtlouká do hlavy instruktor. Nacházím svůj rytmus. Taycan doslova tančí, driftuje dokola, až za ním sníh práší tak, že by člověk potřeboval stěrač i na bočním okně. Občas mám pocit, že by dokázal jet zatáčkou i pozadu, kdybych k tomu měl odvahu.

Nereaguje rychle, toleruje chyby, pokud tedy nejsou příliš velké jako ty moje, a navíc na jeho palubě zůstává klidná zenová atmosféra, v níž můžete pilovat drifterské schopnosti a snít o tom, že se někdy vyrovnáte všem Finům, kteří na zmrzlém povrchu vyrostli. Tahali na něm kačera, jezdili na kole a pak na něm obrousili gumy svého prvního auta.

Jestli je to stejné jako v autě se spalovacím motorem, které se dá vyzkoušet v rámci zážitkových programů Porsche na severu Finska? Ne tak docela. Autu chybí zvuk vytočeného šestiválce, falešný tón zesilující zvuk elektromotorů ho nahradit nedokáže. S Taycanem se budete bavit do té doby, než vám dojde elektřina nebo vás bude muset traktor vytáhnout ze sněhu.

Porsche Taycan 4S s baterií Performance

Motor: 2x elektromotor

Výkon: 360 kW, krátkodobě až 420 kW

Točivý moment: až 650 Nm

Nejvyšší rychlost: 250 km/h

Zrychlení 0-100 km/h: 4,0 s

Dojezd: až 463 km

Cena od: 3 067 200 Kč

Skandinávský švih

Technice finských pilotů říkají Angličané Scandinavian flick, tedy skandinávský švih. Na nájezdu do zatáčky se zkušený Fin drží uprostřed a ještě před ní zatočí ostře a zdánlivě nesmyslně do opačného směru. Ubere přitom plyn a ťukne do brzdy. Auto se nakloní dopředu a odlehčí zadní kola, která se pustí uježděného sněhu a ledu a auto se začne přetáčet. Šofér musí smyk zvládnout a podržet ho během celého oblouku.

Tenhle styl Ariho Vatanena a jeho kolegů není jen efektní, ale i efektivní. Kdybyste zatáčku chtěli projet, jak jste zvyklí, museli byste velice zpomalit. Jinak by přední kola ztratila přilnavost a sice by zatočila, ale auto by pokračovalo rovně. Se skandinávským švihem se nebudete za volantem jen smát, ale budete i rychlejší. Ve Finsku se to počítá nejen během rychlostních zkoušek, ale třeba i cestou pro rohlíky.