Kýč do galerie nepatří. Říká kdo?

Autor: Filip Linhart
Datum: 28. 4. 2020
Foto: Ondřej Klíma, Veronika Pešková

Hranice kýče je pohyblivá. Když s ním někdo umí pracovat, klidně může viset v galerii. V té naší je dílo fotografky, která dokáže dokonale kombinovat nevkus s retro stylem! Zajímá vás to? Stavte se na venkovní výstavě v karlínském areálu River City Prague. V současnosti je to jediná otevřená galerie v Praze. Už teď v ní najdete dvanáct uměleckých děl od velkých jmen české výtvarné scény a další budou přibývat. Všechna díla půjdou na podzim do dražby. Získané prostředky využije spolek Hladové zdi na další projekty ve veřejném prostoru.

Nyní vám představíme Kateřinu Sýsovou, která fotí hravé autoportréty ztvárňující emoční potíže, a Vladimíra Strejčka, improvizujícího ilustrátora, který dokáže zachytit diskusi.

Kateřina Sýsová, česko-německá fotografka a novinářka. Stěžejním tématem její tvorby je inscenovaná fotografie, na které cíleně pracuje s kýčem. Fotografie na první pohled připomínají skutečný svět. Jenže… najednou do nich zasahuje trhlina v realitě. Autorka se ve své práci inspiruje vizualitou sedmdesátých let. „Kýč je pro mě způsob, jak překonat realitu. Je to totiž forma, která sama o sobě působí na emoce a nenutí diváka příliš přemýšlet – předpokládá pouhou vizuální konzumaci. Obsahově se snažím potom vytvořit zlom, který by měl diváka trochu vykolejit a přimět k reflexi tématu, které oslovuji.“ 

Autorka: Kateřina Sýsová

Na fotografiích často zachycuje úzkostné stavy i emoční problémy. V souboru Angst zpracovává sociální fobii. Přestože autorka řeší vážná témata, zachovává si humornou notu, nadhled a sebeironii. Svou první mezinárodní výstavu Poslední den včerejška zahájila v březnu 2015 v Itálii. V areálu River City Prague najdete fotografii ze souboru Pokoje, který komentuje individuální svobodu člověka. Její práce si můžete prohlédnout také na Instagramu: @kejtsy.

Autorka: Kateřina Sýsová

Vladimír Strejček, ilustrátor. Při studiu FAMU založil v roce 2002 první české ilustrátorské studio DRAWetc. Můžeme ho považovat za otce současné ilustrátorské scény, protože se svým týmem uvedl do praxe licencování ilustrací na českém trhu. Organizuje také mezinárodní soutěž RAW – Raw Art Wrestling. Vizuálně spolupracoval na několika hudebních projektech (klip Hentai Corporation, obal desek PSH), komiksech, stovkách storyboardů a animací.

Jeho specialitou je tzv. sketchnoting, tedy ilustrovaný zápis. Konkrétně z kongresů a přednášek, jelikož Vladimír Strejček také vyučuje na uměleckých středních i vysokých školách. Dále tvoří v pražských hospodách a barech, kde kreslí to, co lidé říkají. Z debat s přáteli vznikají psané plakáty, kresby, ilustrace nebo velkoformátové štětcové malby. Jde vždy o automatismus, nerad pracuje s momentem přípravy či kalkulu. Jeho práce najdete i na Instagramu: @vladimir_strejcek.

Autor: Vladimír Strejček

Přístup každého umělce, kterého jsme oslovili, je jedinečný. Nejinak je tomu v případě Vladimíra Strejčka. Má rád debaty s lidmi, které zve k sobě do ateliéru. Tyto debaty se následně promítají do díla samotného. A jak došlo ke spojení obří kosti, naběračky a tagu odkazujícího na newyorského streetartistu TAKI 183? „Kost si Vladimír Strejček prostě nemohl odpustit. Naběračka prý symbolizuje nástroj a TAKI na rozpadajícím se sloupu reprezentuje jistou degradaci graffiti v dnešní době,“ snaží se reprodukovat vyprávění autora Ondřej Klíma, kurátor výstavy.

Autor: Vladimír Strejček

Chcete být v obraze? Sledujte novinky o plotu a umělcích na www.rikakdo.cz v kategorii Art, na našem Facebooku nebo na Instagramu Hladové zdi.