Nekonečná krása. Jenny Halada navrhuje sofistikované šperky v duchu rodinné tradice

Autor: Thea Kučerová
Datum: 18. 3. 2020
Foto: Ľubica Nazlerová, archiv značky

Zdánlivě nekonečné smyčky zlata tvoří prstence obkružující perlové planety. Na stole hned vedle nich leží zlatá destička, ze které jednou vznikne také překrásný šperk. „Zkuste ji, je krásně měkká.“ Nesměle beru drahocenný kov do ruky a jemně zapružím. Dostane se mi pobaveného pohledu. „Opravdu se toho nebojte, jde to takhle lehce,“ vezme Jenny Halada zlato do rukou a ohne ho do tvaru písmena U.

Dcera zakladatelů klenotnictví Halada a designérka tvořící šperky pod vlastním jménem si nejraději všechno dělá sama. Sama si zlato namíchá, taví, válcuje i vyklepává kladivem a každý šperk opravdu projde jejíma rukama. Své sofistikované, nadčasové a velmi ženské klenoty mi představuje v butiku Na Příkopě. „Celá kolekce se jmenuje Infinity a slouží jako zastřešení řady šperků pojmenovaných podle moderních souhvězdí, která postupně přidávám. Dohromady je jich osmdesát osm, zatím jich mám jen šestnáct. Mohu tedy opravdu pracovat do nekonečna,“ směje se Halada a přívěsky Libra nebo prsteny Aquarius se před ní lesknou na slunci. Po sedmi letech pendlování se stěhuje z Berlína do Prahy a ve stověžaté metropoli bude působit jako hlavní designérka bývalého šperkařského domu svých rodičů.

Rodinné dědictví

Příběh klenotnictví Halada je splněným emigrantským snem. Student Štěpán Halada emigruje z komunistického Československa do Německa. V jazz klubu potkává Liu, začínající nizozemskou obchodnici s módním oblečením, a okamžitě se do sebe zamilují. „Od začátku mi bylo jasné, že je to muž, se kterým se nebudu nikdy v životě nudit,“ řekla už před lety v rozhovoru pro PročNe Lia Halada.

Svého milého následuje do Mnichova, kde on začíná studovat politologii a dějiny, a ona opět přichází s nápadem na podnikání − poprvé, ale zatím jen na chvíli, obchodují se šperky. Chtějí však poznat svět, a tak kupují dodávku a začínají dva roky dlouhé dobrodružství. Nakonec se vrátí do Německa, vezmou se a v roce 1978 zakládají šperkařství Halada. To kromě výroby vlastních klenotů zastupuje oblíbené šperkařské značky jako Pomellato, Niessing, Gellner nebo například i Mikimoto, značku známou svými perlovými klenoty, která jako vůbec první na světě vypěstovala kultivovanou perlu. Před více než rokem se Haladovi rozhodli odejít do důchodu, prodali proto své impérium tuzemskému ALO diamonds a dnes už si znovu užívají společné objevování světa.

„Je to příběh lásky. Z ničeho vybudovali to, co je Halada dnes. A já jsem díky tomu dostala šanci tvořit svou značku,“ říká Jenny Halada. Sama má české a nizozemské občanství. V Česku vystudovala střední školu a šperk v ateliéru K.O.V na Vysoké škole umělecko-průmyslové. V Německu, kde se narodila, se vyučila zlatnicí a posledních několik let tam žila a tvořila. „Ženy v Česku se zdobí šperky víc než v Berlíně, chtějí vyniknout, být vidět,“ vysvětluje. „Berlíňanky chodí oblečené decentněji, možná i nudněji. Oblékají se méně ‚hlasitě‘. Jeden můj kamarád to popsal tak, že v Berlíně si v sekáči koupíš velice drahý svetr, který vypadá velice levně. Taková je berlínská móda.“ Sama nosí nejraději výrazné šperky, hlavně prsteny. Má prý velké ruce, a tak to ani jinak nejde. „Šperky byly v lidské historii už od počátku, i mušličky ve vlasech jsou ozdoba. Oblečení je spíš nutná věc, aby nám nebyla zima, ale šperk je opravdu pro potěšení. Je to způsob, jak podpořit naši osobnost. Navíc je to dědictví,“ vypráví.

Nejraději používá zlato − bílé, růžové, ale hlavně žluté. „Když jsem po stříbře začala pracovat se zlatem, došlo mi, že jeho hodnota má smysl. To je tak úžasný materiál! Je pružný a tvrdý zároveň a má vlastnosti, které v žádném jiném materiálu nenajdete.“ Šperky z její kolekce mají čisté tvary a rafinované detaily. Zapínání náušnic odhalíte jen těžko. „Chtěla jsem, aby bylo součástí šperku. Je to jeden kus kovu,“ vysvětluje. Šperk má podle ní fungovat jako celek, proto nechce na design jen přiletovat zapínání.

Šperk à la kabriolet

Pravidla jsou přísná. „Perly, diamantové náušnice, jednoduchý řetízek, to bude vždycky v módě,“ vypočítává designérka Jenny Halada šperky, které splňují kritéria nadčasovosti. „Přijde mi trošku v nepořádku tohle přeskočit. Pro mě jsou klasické šperky základ, na kterém by měla žena začít. Naučit se tyto šperky nosit a pak jít teprve ve vysoké šperkařině dál. To je stejné jako s autem. Nemá smysl si koupit kabriolet, když nemáte auto, které využijete každý den.“ Své vlastní výtvory by prý nedoporučila někomu, kdo se šperky teprve začíná, jsou primárně pro toho, kdo už má s nošením šperku zkušenost a hledá něco nového.

Sama nosí hlavně své vlastní šperky, vždyť i proto je začala navrhovat. Jejím vzorem je německá značka Niessing. „Jsou minimalistické, ale mají šmrnc. A pak se mi líbí Pomellato, mají barevné kameny, které já zatím nepoužívám.“ S rodiči už design konzultuje málokdy. „Vždycky dělám různé verze stejného modelu, než se rozhodnu, který to bude. Dříve jsem se maminky pořád ptala, který model je lepší, ale času máme všichni málo a chci ho s nimi trávit i nepracovně.“

A jak by si představovala vlastní zásnubní prsten? „Už čekám tak dlouho, že bych možná uvítala cokoliv!“ směje se. „Hodně o tom mluvíme, možná si něco navrhnu sama, možná to nakonec nebude ani prsten. Obdarovat šperkem šperkařku je opravdu dost těžké.“