O životních zážitcích herečky Kateřiny Winterové

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 29. 10. 2019
Foto: archiv Kateřiny Winterové

S herečkou a propagátorkou zdravého životního stylu o cestách za kořením, Tarantinových filmech i koťatech.

Můj největší umělecký zážitek z poslední doby je Tarantinův film Tenkrát v Hollywoodu. Jak se vtipně vypořádat s absurditou světa a lidí v něm, to umí Quentin skvěle.

Naposledy jsem se dobře najedla ve španělském Bilbau. Zdejší tržnici La Ribera doporučuji všem, kdo mají rádi mnoho malých chodů v jednom. Vaječné tortillas s bramborami a jednohubky pintxos s olivou, papričkou, kyselou rybou a křepelčím vejcem a další skvělé kombinace jsou mou prázdninovou láskou.

Kniha, která mi změnila život, je zřejmě ta, kterou zrovna tvořím. Dozvídám se nové věci, poznávám inspirativní lidi a zažívám mnoho úžasného i stresujícího. Tak tomu bylo i s mou novou knihou Světová (foto), která vyjde na konci října. Příběhy exotických bylin jsou tak poutavé a jídla světa inspirující a skvělá!

Cestovatelský zážitek, který mi zůstal v srdci, je návštěva indické oblasti Kérala a přístavního města Kóčin. Vydala jsem se s Herbářem za sběrem koření přímo na místa, kde se nejvíce pěstují. Sbírat čerstvý kardamom s místními ženami, vidět celý plod muškátového koření, ochutnávat čerstvý pepř přímo na plantáži, přivonět k hřebíčku, co právě kvete na stromě, nebo se pomazlit s trsem zelené vanilky, na to se nezapomíná.

Dvacet let v Národním divadle mě naučilo, že umění je i práce. Divákům, kteří ji dokážou ocenit, jsem vděčná.

Víkend si neumím představit bez možnosti vyjet mimo město. Snažím se být venku a na chalupě, co to jde. Klid, kočky, záhony, děti a plevel, to je moje.

Hudba, která mě momentálně baví, je ladění různých rádií v autě. Současný pop, old school hip hop, vážná hudba, prostě takový mix podle nálady.

Do divadla bych tento podzim vyrazila na Kytici v Národním divadle a na Za krásu! na Nové scéně.

Umělecké dílo, na které se mohu dívat každý den, je to, které mi dává vnitřní klid, ale vzrušuje mě svou krásou. Mám ráda obrazy renesančních mistrů i idealizované náboženské obrázky.

Dobré umění se pozná podle nadčasovosti, řemesla a citu. Tak to cítím já.

Za žádnou cenu bych neprodala svoje děti. To je to první, co mě napadlo.

Věc, kterou jsem si nedávno udělala radost, je sametová sedačka, která ale zatím čeká v krabicích, protože nějaká kočičí máma na statku nám udělala radost koťátky. Tak sedíme dál na staré válendě a jsme šťastní jak ta koťata.

Můj styl by se dal popsat jako barevně minimalistický, sportovně elegantní, černý, divný, recyklovaný.

Znovu jsem vytáhla ze šatníku dávno zabalené věci pro příští generaci. Objevila jsem nové kombinace a možnosti nošení. Takže redesign.

Můj trik na stres je ruční šití a okopávání. To mě vypíná z reality.

Statek jsme si pořídili, protože to je rodinný poklad. Pro děti a jejich start do života naprosto vyhovující. A „farm-to-table“ je k nezaplacení!

Nejlepší přírodní pomocník je pro mě ocet. Do jídla, na dezinfekci povrchů a prádla i při horečkách u dětí.