Ostrovní útočiště. Objevili jsme pro vás luxusní a krásné hotely na Srí Lance

Železnice křižující čajovníkové plantáže, teplý indický oceán, sloni a tropický modernismus. Tohle je Srí Lanka. Objevili jsme pro vás tři nové resorty, kde zaplesá vaše tělo i duše estéta.

Na počátku 15. století k jeho břehům připluli Portugalci a zanesli ho na mapu jako Ceilão, podle místních obyvatel Sinhálců. Z bujného tropického ostrova pak Portugalce o dvě století později vytlačili Nizozemci a ty později zase Britové. Do roku 1972 se stát ve tvaru kapky stékající z indického poloostrova jmenoval Cejlon. Tehdy se Srí Lanka neboli „zářivá země“, jak byla popisována ve starých indických eposech Mahábhárata a Rámájana, osamostatnila a i dnes, stejně jako po staletí, oplývá přírodním i kulturním dědictvím, které kdysi tak lákalo dobyvatele.

Hluboce zakořeněná koloniální historie tu nadále přetrvává. Portugalské, holandské i britské vlivy položily základy obchodu, dopravy i urbanismu. Z okénka vlaku tak shlížíte na měkké kopce porostlé čajovníky, daleký horizont přívětivého indického oceánu, ale i architekturu. Třeba od mistra Geoffreyho Bawy, jednoho z nejvlivnější asijských architektů své generace, který se celosvětově proslavil svým „tropickým modernismem”. Jeho striktně minimalistický hotel vetkaný do džungle u jezera Kandalama se právem stal ikonou. I na něj dnes navazují mnozí z těch, kteří na Srí Lance budují nová útočiště pro zahraniční dobrodruhy. My jsme se do tří z nich vydali.

Poznámka: Srí Lanka v současnosti bojuje s vážnými ekonomickými problémy, a to nejen v důsledku omezení turismu během pandemie, ale i z důvodu rozsáhlé korupce ve vládním aparátu. Před návštěvou se proto vždy raději informujte o aktuální situaci v zemi na ministerstvu zahraničních věcí. Srí Lanka si pozornost cestovatelů bezesporu zaslouží a i díky nim se bude moci po překonání ekonomické krize postavit zpět na nohy. Jako hrdá a krásná země, jakou je.

The Postcard Galle

To nejlepší z koloniálního stylu, tradiční srílanská kuchyně a neokázalý luxus. Řetězec butikových hotelů The Postcard založil protřelý matador turistického průmyslu Kapil Chopra, dřívější prezident luxusní hotelové skupiny Oberoi Group. Velké, neosobní hotely už ho nenaplňovaly, a proto se rozhodl zužitkovat nabrané zkušenosti a vytvořit místa, kde se prémiové služby setkají v intimním dialogu s cestovateli.

Začal v rodné Indii v roce 2018 se třemi koncepty v letovisku Goa, o dva roky později se rozhodl přidat do portfolia pohádkový Bhútán a taky šťavnatou Srí Lanku. Zatímco v Bhútánu posadil hotel na úpatí hor, tady je budova umístěna do bohaté zelené zahrady s dokonalým výhledem na malebnou tyrkysovou lagunu. Navíc je jen pár minut tuktukem od přístavního města Galle, které leží na jihozápadním pobřeží Srí Lanky a doslova dýchá historií – starobylá pevnost s majákem se dostala na seznam světového dědictví UNESCO a dnes žije dostatkem kaváren a řemeslných obchůdků. Galle je také ideální základnou pro výpravu za největším a pro mnohé nejúžasnějším tvorem světa, modrou velrybou. Vyrazit můžete na komerční lodi vyplouvající pravidelně z města, místní concierge vám ale ochotně zařídí privátní plavbu.

Všech deset pokojů hotelu odráží estetiku své historické enklávy. Zdobí je vysoké stropy z barmského teaku, velkorysé postele z tmavého dřeva s nebesy a houpací křesla s ratanovým výpletem. Každý pokoj má pak navíc ještě něco překvapivého – ať už je to soukromý balkon k lenošení, vířivka nebo vlastní mini bazén nečekaně umístěný přímo v koupelně.

O autentickou lokální kuchyni se tady stará šéfkuchař Abhijit Khandual, který své renomé nasbíral prací pro světoznámé hotelové značky. Tady se však nechává vést regionální gastronomií, inspiruje se místními recepturami a z čerstvých sezonních surovin tvoří delikatesy. V jeho srílanské snídani vás čekají zlatavé vaječné lívance podobné volskému oku (egg hoppers), placky z nudlí (string hoppers) servírované na banánovém listu, chlebové kokosové placky roti a misky s čerstvou papájou, ananasem a srílanskými malými banány specifickými svou kyselejší chutí. V horkém odpoledni se svlažte smoothie z vodního melounu či čerstvým kokosem (king coconut) a na večeři si rovnou objednejte obligátní „rice and curry“! Plejáda drobných talířků s rýží, masovou i zeleninovou směsí, kořeněnými bramborami, sambalem (strouhaný čerstvý kokos, chilli a šalotka) a luštěninovým dhálem nasytí všechny vaše smysly. Vzpomínky na minulá století zase můžete probudit nizozemsko‑cejlonským pokrmem „lamprais“ nebo portugalsko‑srílanským dortem lásky Bolo di Amor.

The Postcard Galle má něco pro každého. Ať už chcete odpočívat na pláži, ponořit se do bazénu mezi vzrostlými palmami, potápět se se želvami, obdivovat modely zaoceánských plachetnic ve vitrínách, nebo si najít soukromí ve stínu a začíst se do sinhálských pověstí či mýtů o hinduistickém bohu Ganeshovi… Tady vám bude blaženě.

Mond

Malý do velikosti, přesto zanechá velký dojem. Mond leží v malebné zátoce Hiriketiya, kterou švýcarský pár Jessica Fernando a Renato Kümin objevili díky satelitním snímkům na Google mapách. Jessica, napůl Srílančanka, napůl Rakušanka, a Renato, napůl Mexičan, napůl Švýcar, se narodili a dospěli v Curychu. Oba pracovali v marketingu a každý z nich měl vlastní lifestylovou značku, jedna se šperky a hedvábnými šátky, druhá se surfařským oblečením. Na Srí Lanku jezdili za surfingem a krásně lomená vlna na fotce ze satelitu je nalákala do Hiriketiya. „Okamžitě jsme se zamilovali. Tehdy tady nebylo skoro nic, jen typická kouzelná srílanská rybářská vesnička obklopená džunglí,“ vypráví Jessica. Dali dohromady úspory a koupili si malý pozemek. Zprvu nevěděli, co s ním, a tak se u piva s kamarády, ve Švýcarsku renomovanými architekty z Atelieru Abraha Achermann, dohodli, že jim výměnou za naprostou svobodu tvorby navrhnou „něco“ na způsob hotelu. „Pro Švýcary je vždycky výjimečné, když mohou stavět v tropech. Jsou tam téměř nulové směrnice a úplně jiné a o to zajímavější podnebí,“ vysvětluje Jessica. V říjnu 2016 všechny své věci poslali v kontejneru na Srí Lanku a v lednu 2017 začali stavět. Švýcarský brutalismus se tehdy potkal s džunglí.

„V Mondu nejsou skleněná okna, nemáme ani klimatizaci. Prim hraje beton a přírodní dřevo. Chtěli jsme vytvořit velmi naturální, ale silný zážitek. Aby sem lidé mohli vnést svou vlastní osobnost,“ popisuje Jessica. Ekologicky udržitelný design pak podle architekta Daniela Abrahy „zkoumá prostorové prahy a odráží místní klima“. Solí prosycený vánek z Indického oceánu proniká do minimalistických pokojů posuvnými dřevěnými panely, které se táhnou od podlahy až ke stropu. Každý z pokojů má vlastní terasu a otevřenou koupelnu s dešťovou sprchou.

Intimní atmosféra čtyř pokojů občas vyústí v zajímavé konverzace ve společných prostorách. Třeba v kavárně ukryté ve vnitrobloku nebo střešním baru s výhledem na záliv nebo Měsíc, podle kterého dostal hotel jméno. Místní mantrou je citát: Nejdříve se najíme a až pak děláme všechno ostatní. Dáte si vejce 62 °C s holandskou omáčkou a rösti, lassi s aktivním uhlím k novoluní, čerstvé ceviche, podomácku dělanou salsicciu nebo japonskou misku se šťavnatým kuřecím v panko strouhance? Pod hvězdnou oblohou si pak dopřejte koktejl, třeba „Rumble in the Jungle“ s místní pálenkou z kvašené šťávy z kokosových květů.

„Zakládáme i uměleckou rezidenci. Pár umělců nás už navštívilo a je to něco, co chceme dále rozvíjet,“ vysvětluje Jessica. Například designér Kevin Högger, který hotelu vytvořil vizuální identitu, se vydal do tradiční srílanské manufaktury a s hloučkem zkušených dam ručně horkým voskem namaloval obrovskou batiku, která zdobí dvorek kavárny. Mond je místo, kde se můžete s chutí pohroužit do jednoduchosti, očesat své bytí o všechny zbytečnosti a naladit se na tempo džungle a oceánu. Místo, kde dávají opice dobrou noc a šumění vln je ideálním soundtrackem k přemýšlení o kráse Měsíce i světa kolem nás.

Palm Hotel

Uprostřed rýžových polí a palem v kokosovém háji, pár kilometrů z plážového města Ahangama směrem do vnitrozemí, najdete tropický ráj. Zanedbanou plantáž, kterou Švýcarka Miriam Haniffa proměnila v moderní resort poté, co se rozhodla po deseti letech utéct z londýnské finanční čtvrti, kde se pro technologické korporáty věnovala číslům a penězům. „Měla jsem se tam jednu dobu dobře, ale časem jsem ztratila vášeň. Unavil mě ten krysí závod. Vydělávat na drahou hypotéku, nemít čas na malou dceru. To se mi nelíbilo,“ říká. Její tatínek pochází z hlavního města Colomba, a tak vedla její cesta právě na Srí Lanku. Nevyužitý kus půdy s manželem přetvořili v exotickou zahradu, ve které jsou rozesety cabany, tropické chatky áčkového tvaru s prosklenými štíty a sprchou pod širým nebem. Rákosový nábytek na zakázku vyplňuje i hlavní budovu, srdce resortu z vysloužilých námořních kontejnerů, které posloužily jako klíčový prvek. „Chtěli jsme sem dostat kus Londýna a vetkat ho do tropů. Ocel, industriální styl, lofty v Shoreditch, ale zároveň přírodní materiály a nábytek od lokálních řemeslníků,“ vysvětluje. Chladivé lité betonové podlahy tak doplňuje bělostné lněné povlečení a do skleněných tabulek dveří se opírají smaragdové listy monster.

Bohémskou atmosféru, připomínající třeba Bali, ale nejlépe nasajete v otevřeném hlavním pavilonu, kde se nachází celodenní kavárna a restaurace v městském stylu a bazén. Hosté z osmi pokojů tu popíjí vynikající růžovou sodu s limetou, někteří přidají i kapku ginu, listují lifestylovým magazínem The Ceylon Chronicle nebo klidně oddychují v hamace či na vyplétané podložce pod slunečníkem. Zaslechnete tu převážně britskou angličtinu, Miriam sice Londýnu utekla, ale ten se brzy po otevření v roce 2019 vydal za ní. Věhlas hotelu zajistily i články v magazínech jako Wallpaper* nebo CN Traveller. „Jezdí sem také hodně svobodných cestovatelek. Jsem ráda, že se tu cítí bezpečně.“ Komu se nechce, nevystrčí z resortu pár dnů ani paty, dost času totiž zabere i projíst se lákavým jídelním lístkem. Špagety s rybou mahi mahi, pikantní krabí curry, italské kuličky aranchini ale po srílansku, grilované krevety v Tiger Roll, placka chapati se slaninou a vejcem, hranolky se smaženými lístky kari. Pak už se zvládnete přesunout možná tak do závěsných křesel, kterými lehce profukuje.

„Srí Lanka je známá tím, že tady spousta lidí, kteří přijedou, prostě uvízne. Někdo se tu cítí okamžitě, jako kdyby sem patřil. Mě osobně baví dělat byznys se Srílančany. Pro ně je všechno možné, všechno chtějí zkusit. Evropani jsou často strašně zaseklí na tom, že něco nejde. A tady se přitom pořád musí něco opravovat, něco tu nefunguje a nikdo se z toho nehroutí. Prostě to opraví,“ pochvaluje si Miriam. Vrací jim to třeba tím, že podporuje lokální obchodování – od rybářů bere každý den čerstvé úlovky, od farmářů buvolí mléko, sýry, zeleninu. V Palmu také otevřela vlastní malý obchůdek a prodává doplňky nebo kosmetiku, kterou pro hotel vyrábí firma z Colomba. „Chtěli jsme se zbavit malých sprchových gelů na jedno použití a nechali jsme si namíchat vlastní. Hosté si je mohou odvézt jako vzpomínku.“ Nad hlavou nám zpívá divoké ptactvo, nohy ponořené v bazénu příjemně studí a čas na další limonádu z růží se blíží.