Přijedou tři Švédi do Bystřice… Jak se zrodila spolupráce TON s designérskými hvězdami

Prestižní švédské studio Claesson Koivisto Rune, které se těší světové pozornosti už tři dekády, navrhlo novou kolekci pro český TON. Tady je její fascinující příběh.

Vídeň, rok 1929. Na terase kavárny na výstavišti Werkbundausstellung se vyjímá židle navržená speciálně pro tohle místo. Dvanácti kruhovými otvory v opěrce prochází sluneční paprsky a na podlahu promítají rozverné puntíky. Moravsko‑rakouský architekt a designér, vizionář Josef Hoffmann, který se proslavil mimo jiné jako spoluzakladatel uměleckořemeslných dílen Wiener Werkstätt a je dodnes jednou z nejdůležitějších osobností secesního hnutí, stvořil židli A 811 jako výsledek svého příklonu k funkcionalismu. Tehdy, na konci dvacátých let, v Evropě vrcholily experimenty ve výrobě modernistického nábytku, kterému dominovala technologie ohýbané ocelové trubky a nastupující průmyslové zpracování překližky. O výrobu se postaral nábytkářský koncern Thonet‑Mundus a židle měla několik variant – s područkami či bez, s rákosovým výpletem nebo plným dřevěným sedákem. Jedinečná židle zůstala v nabídce firmy po mnoho let a později byla upravena do podoby dodnes vyráběného modelu 811. Tu původní dnes najdete v aukční síni Dorotheum za odhadovanou cenu sedm až deset tisíc eur.

Bystřice pod Hostýnem, rok 2022. Za sedmero řekami, kopci i loukami, v malém městě daleko od metropole leží obklopena lesy továrna na ohýbaný nábytek. Založena v roce 1861 je vůbec nejstarší dochovanou továrnou svého druhu na světě. Právě tady v TON se zrodila nová židle 822 inspirovaná tou nezapomenutelnou Hoffmannovou a stejně tak i ona byla navržena exkluzivně pro interiér restaurace. Jen ji tentokrát místo pionýra modernismu navrhlo švédské studio Claesson Koivisto Rune, které patří mezi přední designérská a architektonická studia své generace. A místo kavárenské terasy tahle židle doplňuje okázalý prostor bývalé norské burzy v Bergenu, zdobené od podlahy ke stropu freskami, kde nově sídlí rodinná restaurace Fresco Hallen. Původně se mělo jednat o limitovanou sérii výhradně pro tento konkrétní interiér, nicméně značce TON se skandinávská variace natolik zalíbila, že se rozhodla ji přetavit v sériově vyráběnou kolekci o šesti modelech, včetně lounge křesla nebo barové židle.

Kolekce pro český TON

A tak se tři přátelé, bývalí spolužáci a světoznámí architekti a designéři Mårten Claesson, Eero Koivisto a Ola Rune, vydali na Moravu a poprvé si na vlastní kůži vyzkoušeli práci s ohýbaným dřevem. Tak vznikla kolekce 822 pojmenovaná podle roku, ve kterém byla představena. „Ve třech slovech je současná, ikonická, tedy když ji jednou uvidíte, už si ji zapamatujete, a zároveň klasická,“ shoduje se trojice. Pro TON je to více než úspěšné spojení – studio Claesson Koivisto Rune má od svého založení v roce 1995 na kontě více než 60 prestižních ocenění, desítky realizovaných architektonických projektů po celém světě a návrhy nábytku i dalších produktů pro více než 80 mezinárodních firem včetně Boffi, Cappellini nebo Muuto. A má taky slabost pro poctivé řemeslo a firmy, které ctí tradici, ale hledí dopředu.

„Nábytek TON jsme v průběhu let použili v mnoha projektech, židle 811 najdete třeba ve stockholmském baru Portal. Spolupráce na kolekci 822 ale byla naprosto úžasný zážitek. Přál bych si, aby se do výroby mohl podívat úplně každý, to je tanec! Je to jako představení. Při ohýbání spolu vždy pracují dvojice, které se znají roky, a když jeden onemocní, nemůžete ho jen tak nahradit někým z jiného páru. Musíte přesně vědět, jakým způsobem spolu pracovat, chce to hodně zkušeností a napadá mě jen jediná jiná umělecká disciplína, která je podobná. Foukání skla,“ říká Mårten Claesson, když si povídáme na přehlídce Salone del Mobile v Miláně, a Eero Koivisto ho hned doplňuje: „Je to sice továrna, ale uvnitř je spousta lidí, protože je to pořád ruční práce. Zároveň je ale TON supermoderní společnost, mají vyspělé technologie, umí rychle reagovat. Určitě patří mezi pět nejlepších společností, se kterými jsme kdy pracovali. A my už pracovali opravdu se spoustou firem,“ dodává. Jeho slova potvrzují i oficiální statistiky: V roce 2021 vyrobili řemeslníci v TON přes 208 tisíc židlí a každý produkt je dílem minimálně 20 párů rukou.

Židle pro 21. století

Na židli Josef Hoffmann designéry nejvíc baví jakási její neuchopitelnost. „811 představuje takovou tranzici, přechodné období designu. Výměnu stráží. Je někde na cestě od neoklasicismu k modernismu, ale ještě tam úplně nedorazila. A tyhle konkrétní okamžiky v historii mě zajímají nejvíce. Protože nejsou čisté, ještě to nevykrystalizovalo. Umožňuje to vzkvétat svobodě uměleckého cítění,“ vysvětluje poslední z trojice Ola Rune.

Designéři se rozhodli židli přizpůsobit skandinávské estetice. Zjednodušili konstrukci a zaoblenější křivky, které připomínaly romantismus 19. století, zarovnali tak, aby měly modernější charakter. Okraje sedáku jsou zase oproti původnímu modelu robustnější, ale sedák samotný díky kruhovým otvorům lehčí a grafičtější. Nad otvory strávila trojice mnohonásobně více času, než mysleli. „Hoffmann měl jen jednu variantu, menší díry tehdy dělat nešlo. My jsme ale museli vytvořit funkční vzor, který jsme mohli opakovat skrze celou kolekci. Když jsou otvory moc velké, cítíte je, jindy vytváří na pozadí zábavné vzory,“ směje se Claesson. „Museli jsme to zkoušet znovu a znovu a být opravdovými pedanty.“

Finální kolekce je ale dokonale všestranná a Claesson Koivisto Rune ji už teď kromě Fresco Hallen plánuje použít pro tři další projekty. „Stejně jako všechen ohýbaný nábytek funguje skvěle v gastronomických podnicích. Je pružný, příjemný na dotek a hezky se na něm sedí. Je to stále nejlepší typ židle pro restauraci nebo bar. Kolekcí 822 momentálně vybavujeme bar s řemeslným ginem, jehož majitel je velmi barvitý charakter. Jeho koktejlový bar ale bude celý černý, stejně jako naše židle. Další projekt je dům doktora ekonomie, muže velmi minimalistického stylu. Tam budou židle u šestimetrového stolu. A nakonec máme příští rok v plánu luxusní ekologický hotel v Norsku, kde bude kolekce na pokojích i v hotelové restauraci, v přírodním dřevě,“ popisuje Koivisto.

Dobrý design je podle něj architektonický design a Rune tuhle myšlenku rozvíjí. „Design musí být v dialogu s prostorem kolem něj. Pokud navrhnete kus nábytku pouze jako designér, a ne architekt, vznikne třeba židle, která je cool, velmi extrovertní, výrazná, ale když ji pak umístíte do místnosti, je to, jako byste tam postavili Franka Sinatru a namířili na něj reflektor. Všichni pak hledí jen na něj a okolí zmizí. My se snažíme o opak. Snažíme se vyrábět nábytek, který je pokornější. Mám za to, že nás extrovertní předměty časem začnou nudit. Je to jako mít v místnosti někoho, kdo pořád mluví. Pak už máte chuť zakřičet: Buď zticha! Chci, abys mě chvíli poslouchal! Zatímco u objektů, které jsou tišší, máte tendenci objevovat další a další nové vrstvy.“

Právě s pokorou přistupovali i k redesignu Hoffmannovy židle. „Když chcete být designérem ohýbaného nábytku, musíte se smířit s tím, že vstupujete do oblasti, která není otevřena revoluci, ale pouze evoluci. Každý tvar má nějaký důvod, technologicky je to velmi omezující proces. Dřevo se sice ohýbá jako mávnutím kouzelného proutku, ale jen do určitého bodu, pak už se zlomí. Určuje to vizuální jazyk, kterým tvoříte,“ říká Claesson. Další kolekci s nábytkáři TON zatím Švédové oficiálně neplánují, rozhodně by se jí ale nebránili. S řemeslníky i vedením společnosti si lidsky velmi sedli. „Je to velká, světová společnost, ale chovají se jako malá rodinná manufaktura. To je nám dost sympatické,“ chválí si trio spolupráci. „Pojďme se ale nejprve vypořádat s aktuální kolekcí. Bylo a je kolem ní ještě hodně práce. Chceme, aby se stala součástí historie, aby se lidem líbila i za 40 nebo 60 let.“