Dvojčata – blízká budoucnost River City Prague

Skladatel dělá poslední úpravy a dokončuje partituru, která přišla na svět někdy před 15 lety. K trojlístku staveb na západním rohu Rohanského ostrova brzy přibudou poslední dvě a tím bude urbanisticky navždy zakončena jeho první etapa.

Vlevo: Missouri Park, vpravo: Mississippi House

Nevím, jak investor dospěl k názoru, že znovu osloví dánské studio Schmidt Hammer Lassen, autory sousedního Amazon Courtu (č. 1 v mém žebříčku), ale musí se nechat, že to byla dobrá volba. Světově činná architektonická kancelář s pobočkou v Šanghaji má ve svém portfoliu několik zajímavých projektů a staveb, které zapadají do hlavního globálního proudu současné kvalitní architektury.

Pojďme si na těchto dvou nejnovějších objektech – Mississippi Housu a Missouri Parku – ukázat, na jakých základech staví současná světová architektura a jaký udělala krok dopředu od pravěku Rohanského ostrova, tedy od éry Danube Housu a Nile Housu.

Na první pohled se zdá, že rozdíl není až tak velký. Ďábel je ale skryt v maličkostech. Velmi zjednodušeně můžeme tu změnu nazvat „návrat k člověku“. Něco, co stará architektura asi chtěla, ale neuměla to. Byla hrubá a nemotorná. Současná moderní architektura ovšem vytvořila tři kánony, které se snaží při návrhu ctít.

1. Udržitelnost

Snaha o stavbu co nejšetrnější k životnímu prostředí. Mezi prvky udržitelnosti patří třeba využívání dešťové nebo splaškové vody, zateplení, ale i stínění v létě, úsporné svícení, topení, chlazení a větrání nebo použití takových materiálů při stavbě, které nedrancují naši planetu.

Jedná se o velmi složitou disciplínu, která vyžaduje spolupráci velkého množství kvalitních inženýrů specialistů. Navrhnout takovou stavbu je dnes to největší umění.

2. Krajinotvorba

Dříve byl krajinář při návrhu stavby nedůležitou, poslední osobou, která k tomu měla co říct. Dnes jsou krajináři již u začátku tvorby a aktivně přispívají k současné podobě architektury. Domy jsou dnes zelenější a jejich okolí je více promyšlené. Rostliny jsou skoro všude, kde to jde, na střeše, na terasách, na fasádách, nejen kolem domů, ale už i uvnitř. Nový dům prorůstá přírodou. Co z toho? Příjemné vlhké mikroklima, v létě stín, krásný pohled a prostor pro další živočichy včetně člověka.

3. Přívětivost

Architekti ruku v ruce s krajináři se více snaží dělat stavby přívětivé ke svému okolí. Snaží se dělat domy užitečné, příjemné, světlé a tiché uvnitř. Snaží se dělat domy demokratické, tedy otevřené okolí, a nabídnout všem vně i uvnitř stejně kvalitní prostředí. Navrhnout takový sociální prostor venku i uvnitř, který pomáhá vytvářet kontakty a komunity. Prostor pro šťastné lidi.

Seveřani

Vikingové ze SHL jsou spjatí s přírodou, hluboce oddaní severským architektonickým tradicím založeným na demokracii, blahobytu, estetice, světle, udržitelnosti a sociální odpovědnosti.

Návrh Mississippi Housu a Missouri Parku vycházel z těchto ambicí. Elegantně prosklená fasáda s rozházenými tóny teplehnědých panelů dodává stavbě dostatek světla, je zároveň krásná a přívětivá. Svojí barevností budova navazuje na prvorozený Danube House a spolu s ním vytváří vláček projíždějící po břehu Vltavy.

Landscape

Landscape neboli krajina, architekti někdy říkají krajinářům landscapisti. Jeden takový landscapista stál spolu s architektem u zrodu Mississippi Housu a Missouri Parku. Symbolem krajinářského přístupu už v návrhu domů jsou zarámované zahrady v horních patrech. Dvojčata jsou ozdobena těmito zahradními lodžiemi na všech stranách, snaží se pochlubit a ukázat nový směr. To vše podtrhuje návrh velkorysé pobytové louky pro všechny, kde si s chutí uděláte třeba piknik.

Autoři:

• Schmidt Hammer Lassen (Kodaň – hlavní architekt)
• ATREA (Praha – místní architekt)

Realizace: 2021

Kapesní překladač

• Šanghaj – jedno z center moderní světové architektury; chcete-li mít světovou architektonickou kancelář, pak zde musíte mít pobočku.

• SHL – Schmidt Hammer Lassen je světově známé dánské studio, které má pobočku v Šanghaji. Jeho stavby se nacházejí v Evropě, Asii a Americe. Specializuje se na veřejné, kulturní, obchodní, obytné a administrativní funkce.

O autorovi

doc. Ing. arch. Radek Lampa (1965)

„Karlín má koule, smutné nábřeží a stojí tu nejkrásnější dům nejen v Praze,“ tvrdí o svérázné pražské čtvrti architekt Radek Lampa. V Karlíně postavil lávku pro pěší na Rohanský ostrov a pro čtenáře magazínu Říká kdo? připravil tipy na další zajímavé stavby, které stojí za to navštívit. A řekne vám i proč. Učí na Fakultě architektury ČVUT a spoluřídí vlastní ateliér ra15. Mimo jiné navrhl novou administrativní budovu Crystal v Praze na Vinohradech.