Alpský ráj. V rakouském hotelu Puradies se snoubí kouzelná lokace a promyšlený design

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 8. 9. 2020
Foto: archiv hotelu Puradies

Krajina poblíž rakouského města Leogang nebývala dříve lokalitou, kde byste chtěli trávit delší dobu. Rozlehlé bažiny tam spíš než zamilované páry či rodiny lákaly dobrodruhy. Ale stačilo pár desítek let a sen jednoho tvrdohlavého vizionáře a zapomenuté místo se proměnilo v malý ráj. A to doslova − hotel Puradies má ráj přesmyčkou vetknutý přímo v názvu. Nijak přitom nepřehání. Ať už si s drinkem v ruce lehnete k přírodnímu jezírku, dopřejete tělu relax v jedné ze čtyř saun, nebo si jen vychutnáte kávu na terase vašeho pokoje, nebudete chtít, aby váš pobyt tady skončil. Aby ne, když takřka celou dobu máte před sebou výhled na alpské vrcholy, který vypadá spíš jako dokonalá tapeta na obrazovce vašeho laptopu.

V Puradies se kouzelná lokalita snoubí s promyšleným designem a důrazem na detaily. Hotel nechal vybudovat Michael Madreiter, jehož rod si předává pozemky od 18. století. Od 50. let toho minulého tam stál tříhvězdičkový penzion, před čtyřmi lety se však do projektu obul právě Michael, někdejší poradce u Ernst & Young, a rozhodl se ho přebudovat na designový wellness hotel. Do projektu investoval 16 milionů eur a za pouhých osm měsíců bylo hotovo.

Dominantou a instagramovým magnetem je především bar, jenž má zvlněný tvar a bývá označován jako létající. Je celý z dubového dřeva, konkrétně ze 40 tun rozdělených na 16 tisíc cihel, které se skládaly dohromady podobně jako Lego. A zalévá ho světlo z českých lamp Bomma, jež Madreitera zaujaly v katalogu, který mu ukázal jeho interiérový designér, na první pohled. “Ani jsem nevěděl, že jsou z Česka,” říká jednačtyřicetiletý majitel.

S podobou baru se inspiroval v Tchaj-wanu, kde viděl podnik plný vlnitého nábytku, který po pár sklenkách rýžového vína působil jako pohyblivý. “Zamiloval jsem se do toho,” nezastírá. “Investice do tohoto baru se mi možná nikdy nevrátí, ale díky němu si nás lidé zapamatují, což je důležité.”

Kromě baru ale stojí za to navštívit i restauraci Ess:enz, která dostala dvě čepice v gastronomickém průvodci Gault Millau (jakousi obdobu michelinských hvězd − pozn. red.) a můžete se v ní koukat kuchaři připravujícímu fine diningovou hostinu přímo pod ruce. Hotel chce jít s dobou a drží se zásad lokálnosti a udržitelnosti, část zásob proto bere z malé farmy přímo na místních pozemcích.

Pokud zatoužíte po odpočinku v Puradies, nejlevnější pokoje nyní seženete i za čtyři tisíce korun na noc. Opravdový luxus ale zažijete v romantických chatkách kousek stranou od hotelu, které mají každá svou vlastní saunu. Směrem k většímu soukromí se chce majitel ubírat i nadále: “Lidé se pořád pohybují ve společnosti a na dovolené pak hledají intimitu víc než cokoliv jiného. Dnes nepotřebujete nějaký super luxus, ale spíš útěk od běžného shonu,” míní Michael Madreiter. A až budete v sauně odpočívat po horské túře s výhledem na velehory, na ruch všedních dní si určitě ani nevzpomenete.