Alpský sen. Na slavný závod veteránů v pohádkových kulisách zamířila i česká škodovka

Autor: Aneta Šaferová
Datum: 4. 6. 2021
Foto: archiv závodu Coupes des Alpes

Kdysi bývala soutěž Coupe des Alpes součástí světového kalendáře automobilových závodů, dnes je závodem pro milovníky veteránů, strhující horské přírody i prvotřídních hotelů a restaurací. Loni se na start postavila i červená škodovka.

Vypadalo to jako filmová scéna. Toho zářijového rána svítilo na břehu Ženevského jezera slunce a Oldřichu Fialovi se měl za pár minut splnit sen. V lázeňském městečku Evian, kde se stáčí světoznámá minerálka, právě startoval jednatřicátý ročník závodu Coupe des Alpes a na startu se to pěkně blýskalo. Gentlemani v oxfordkách a jejich troubící naleštěná historická Porsche, Alfy Romeo, Ferrari… A mezi nimi červená škodovka, model Felicia, typ 994, kabriolet, rok výroby 1960.

“Koupil jsem si ji symbolicky, když jsem se po revoluci po více než dvaceti letech vracel z emigrace zpět do Čech. Za mého mládí to bylo auto snů, něco naprosto nedostupného. Několik let jsme ji dávali dohromady a já toužil po tom, že s ní vyrazím na nějakou pěknou rallye historických vozidel. A když jsem se dozvěděl, že se tady sjíždí z Alp dolů ke Středozemnímu moři, bylo rozhodnuto,” popisuje šestasedmdesátiletý Oldřich Fiala.

Alpská rallye se konala mezi lety 1932 a 1971, trasy se různě měnily. V roce 1990 na tuto atraktivní etapu navázala skupina fanoušků a začali pořádat pod stejným názvem rallye pro veterány. Každoročně se účastní kolem 150 závodníků a k vidění bývá okolo stovky různých modelů aut. Majitelé veteránů v podmanivých alpských kulisách překonávají zhruba dvacet vysokohorských průsmyků, což bývá pro jejich automobily velká výzva.

“Však si mě organizátoři i přihlížející na startu pěkně dobírali: Co to je za auto? Škoda? Takže Volkswagen? Nechtěli věřit, že jde skutečně o české auto. Starou škodovku tu ještě neviděli. Říkali: objem 1200 kubických centimetrů? To nedokončíte ani první etapu,” vypráví Fiala, který se v novodobé historii závodu účastnil jako první Čech. Jejich nedůvěra ho motivovala a spolu s navigátorem, leteckým mechanikem Radovanem Talackem, se vydali vzhůru do hor. “Organizace závodu byla perfektní. Na trase se pohybovala technická vozidla, k dispozici byl i kamion, který by auto přinejhorším stáhl dolů. My jsme měli ještě vlastní doprovodné vozidlo, terénní Mercedes, který řídila moje manželka a na kterém jsme sem škodovku přivezli,” popisuje.

Držte si čepice!

Na itineráři Coupe des Alpes jsou ta nejikoničtější stoupání, jedním z hlavních cílů byl tentokrát nejvyšší silniční průsmyk celých Alp Col de l’Iseran v nadmořské výšce 2770 metrů nad mořem. Více než třicet kilometrů dlouhé stoupání do sedla bývá často součástí cyklistické Tour de France.

První etapu Fiala i přes drobné technické potíže a skepsi organizátorů dokončil. Cílem úvodního dne bylo městečko Megéve, vyhlášené lyžařské středisko pod Mont Blancem, kde se už od jeho založení ve 20. letech 20. století scházela francouzská smetánka. Mimochodem jestli si organizátoři alpské rallye na něco potrpí, pak jsou to hotely a restaurace na trase. Snaží se volit ty nejstylovější a nejlepší, aby zážitek pro jezdce ještě podtrhli. V Megéve závodníci spali v hotelu Les Fermes de Marie, který se skládá z několika hornosavojských chaletů. “V hotelech jsme měli snídani a večeři, na oběd jsme se stavovali cestou. Jednou jsme dostali piknikový koš, abychom si zastavili, kde se nám to nejvíc líbí,” popisuje Fiala.

A kolik taková výprava stojí? Startovné činí tři tisíce eur, v ceně je ubytování a jídlo pro závodníka. Další výdaje jako dopravu na start nebo ubytování pro ostatní členy týmu si každý platí sám. “Nám se náklady vyšplhaly na deset tisíc eur,” vypočítává český jezdec s tím, že se závodu může zúčastnit každý, kdo se zaregistruje a zaplatí startovné.

Krajina na jih od Ženevského jezera je pro něj nostalgickou záležitostí. Když se po okupaci v roce 1968 rozhodl emigrovat, odešel do švýcarského Lausanne. Vystudoval architekturu a později se společníky založil firmu, která stavěla chalupy právě ve francouzských a švýcarských horách. Nyní má auditorské a účetní společnosti, se svou druhou vlastí je ale dosud úzce propojený − vede Český národní výbor frankofonního ekonomického fóra.

Proklatá vodní pumpa

Červená škodovka poutala po celé trase pozornost. “Auto jelo fantasticky a vzbudilo po právu obdiv ostatních. Zvlášť když za námi bojovaly i takové značky jako Alfa Romeo nebo Ferrari s mnohem silnějšími motory,” vzpomíná Fiala. Startovní čísla obdrželi závodníci podle stáří vozu, kdy jedničku má to nejstarší. Fialova Felicia dostala číslo 33.

Na konci druhé etapy v městečku Serre Chevalier čekalo českou posádku malé vítězství. “Ti, kteří nám na začátku nevěřili, nás jako omluvu dotáhli před hlavní tribunu na plošině s nádherným výhledem do údolí a pogratulovali, že jsme to dokázali. To bylo dojemné,” říká Fiala.

Jako by ale úspěšné dokončení závodu zakřikli. V třetí etapě totiž škodovce začal docházet dech, a když se rozbila vodní pumpa, bylo dokonáno. “Stalo se to sto kilometrů před cílem a závadu jsme nebyli schopni v tak krátkém čase opravit. Bylo to velké zklamání, na druhou stranu jsme asi ujeli maximum. Grandiózní dojezd do Monte Carla a noc v hotelu Hermitage jsme tedy nezažili,” popisuje. Místo toho škodovku naložili a vyrazili rovnou k domovu. Svého snu se ale český účastník nevzdává a v červnu letošního roku si, pokud pandemická situace dovolí, plánuje dát repete. Ovšem s jiným týmem, technicky zdatnějším a zkušenějším, přesto stejně zapáleným.