Budoucnost české architektury. Sedm progresivních autorů podle fotografů BoysPlayNice

Autor: Thea Kučerová
Datum: 31. 7. 2020
Foto: BoysPlayNice

Tohle jsou pro nás autoři, kteří neuhnou ve své vizi a přesvědčení a z jejich projektů to jde nekompromisně poznat, říkají BoysPlayNice, kteří architekturu fotí a pozorují její tendence už dvanáct let.

ORA

Dům Johanna Ungera

Budoucnost je v přetváření již vystavěného. Za tím si stojí architekti Jan a Barbora Horovi a Jan Veisser. ORA znamená originální regionální architektura a právě v té se trojice nejvíce realizuje. Za dům Unger ve Znojmě získali loni prestižní ocenění Interiér roku a nejlépe také vystihuje jejich přístup. “Rádi stavíme i nové domy, ale naše primární portfolio jsou rekonstrukce a přestavby,” vysvětlují. “Navrhovat novostavbu je jednodušší, vše se dá předem naplánovat. U rekonstrukce je neustálá nervozita, nelze ji mít kompletně pod kontrolou.” Udržitelný dům je podle nich ten, který se nezbourá, respektive ten, který se nepostaví. “Udržitelné je nestavět na zemědělské půdě, nerozšiřovat města. Což není komodita, se kterou se dá snadno obchodovat.”

ORA: Dům Johanna Ungera

Foto: BoysPlayNice

ORA: Dům Johanna Ungera

Foto: BoysPlayNice

ORA: Dům Johanna Ungera

Foto: BoysPlayNice

ORA: Dům Johanna Ungera

Foto: BoysPlayNice

BPN: Pracují s kvalitami svého regionu. Hledají balanc mezi tím, co nechat, co odkrýt a co přidat nového.


Kogaa

Restaurace Cà Phê Cô

Místo účasti v architektonických soutěžích a stavění rodinných domů se architekti ze studia Kogaa rozhodli začít jinak: našli starý lihovar v Brně a vdechli mu nový život. Přestavěli ho na své studio a později kreativní centrum a coworkingové místo The Distillery. “Být vlastními klienty a pracovat rukama nás hodně naučilo. Udržitelnost v architektuře skrz opětovné využití a přizpůsobování se stala hlavním elementem našich projektů.” Interiér vietnamské restaurace Cà Phe Co působí v jejich podání jako snová vzpomínka na Hanoj. V rámci prostoru pracují tvůrci také s různými typy sezení − zahrnuli třeba neformální lavičky, kde jsou zákazníci usazeni těsně vedle sebe ve stylu typickém pro asijskou kulturu.

Kogaa: Restaurace Cà Phê Cô

Foto: BoysPlayNice

Kogaa: Restaurace Cà Phê Cô

Foto: BoysPlayNice

Kogaa: Restaurace Cà Phê Cô

Foto: BoysPlayNice

BPN: Slow development a cirkulární ekonomie. Udržitelnost je v jejich podání naprosto samozřejmá, a navíc velmi přitažlivá.


Lenka Míková

Hodinový hotel Relax Underground

Zkušenosti sbírala v Praze i v Paříži, poté několik let působila jako spoluzakladatelka ve studiu edit! architekti. Mediální ohlas doma i v zahraničí získala mimo jiné realizací interiéru pro hodinový hotel. Milenecký azyl kompletně v podzemí se jí podařilo navrhnout vkusně a bez nádechu kýče. “Pro můj přístup je asi nejvíc charakteristický důraz na atmosféru v prostoru, práce s jednoduchostí a přirozeností, ohled na funkčnost i prožitek, pokora k historii a kontextu místa a v neposlední řadě také empatie vůči klientovi a jeho potřebám.” Mezi další dokončené projekty patří například interiér předsálí České filharmonie v budově Rudolfina nebo rekonstrukce jihočeské usedlosti, za kterou vyhrála cenu Interiér roku 2017.

Lenka Míková: Hodinový hotel Relax Underground

Foto: BoysPlayNice

Lenka Míková: Hodinový hotel Relax Underground

Foto: BoysPlayNice

Lenka Míková: Hodinový hotel Relax Underground

Foto: BoysPlayNice

BPN: Architektka, designérka, scenáristka prostoru. Prostor Relax Underground připomíná scény z filmu Davida Lynche.


Mjölk

Kloboucká lesní

Mjölk znamená ve švédštině mléko. “Snažíme se nemít strach a zkoušet si věci, které nás zajímají. Každý projekt je jako skok ze skály a první schůzku s klientem musí provázet pocit, jestli to tentokrát není trochu moc. Byl bych rád, aby naším poznávacím znamením byla odvážná a moderní architektura,” vysvětluje jeden ze zakladatelů ateliéru Jan Vondrák. S Janem Machem vystudovali architekturu v Liberci a tam také v roce 2008 založili svůj ateliér. V současnosti patří mezi nejžádanější české architekty. “Soudobý dům pro nás není exploze vizí a silných gest, ale spíše výsledek společného souznění architekta s klientem, který reaguje na aktuální způsoby života a umí reflektovat dynamické změny dnešní doby i budoucnosti.”

Mjölk: Kloboucká lesní

Foto: BoysPlayNice

Mjölk: Kloboucká lesní

Foto: BoysPlayNice

Mjölk: Kloboucká lesní

Foto: BoysPlayNice

BPN: Radost a pozitivní vlny v každém projektu. Návrh sídla je fenomenální dřevostavbou s vizionářským posláním.


A111

Dům v Jinonicích

Ateliér je rozkročen mezi Prahou a jižními Čechami. “Naši architekturu nejlépe charakterizuje kontextuální přístup, koncepční myšlení a střídmost.” Tuhle filozofii razí od roku 2007. Zakladatelem je Jiří Weinzettl, spolu s ním patří dnes mezi hlavní tvůrce ještě Veronika Indrová a Barbora Weinzettlová. V posledních letech se zaměřují především na tvorbu bytových a občanských staveb včetně návrhu interiérů a na úpravy veřejných prostranství měst. Rodinný dům s výrazným oknem ve starých Jinonicích přestavěli ze slepence neuvážených přístaveb. “V návrhu ponecháváme pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Skrze ni je možné vystoupat do hlavního obytného podlaží.”

A111: Dům v Jinonicích

Foto: BoysPlayNice

A111: Dům v Jinonicích

Foto: BoysPlayNice

A111: Dům v Jinonicích

Foto: BoysPlayNice

BPN: Velkolepá architektura individuálního bydlení. Reaguje na charakter okolí, kultivuje místo svou pokorou a výjimečností.


Petr Janda/Brainwork

Náplavky

Už jedenáct let stojí za projektem oživení kobek na pražské náplavce, od roku 2017 dokonce v pozici architekta. Díky němu tak “čapadla”, jak se klenutým prostorům v nábřežních zdech kdysi říkalo, zdobí unikátní otočná okna. “Architekturu vnímáme jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Podstatou našeho přístupu je autorská práce, často stojíme u vzniku námětu, který iniciujeme a rozvíjíme až k jeho naplnění a dalšímu životu. Naše práce obvykle nezačíná a nekončí zadáním a kolaudací,” říká Petr Janda o přístupu svého ateliéru. V Liberci stojí jeho památník obětem komunismu, ve Zlíně zase nádherný loft v areálu zlínské Baťovy továrny s výhledem na zelené jádro města.

Petr Janda/Brainwork: Náplavky

Foto: BoysPlayNice

Petr Janda/Brainwork: Náplavky

Foto: BoysPlayNice

BPN: Architekt světového významu. Ten, kdo určuje. V jeho dílech se propojuje metafyzika místa, sociologie, historie, umění a vize budoucího.


Ov-a

Sídlo Lasvitu

Jiří Opočenský a Štěpán Valouch založili studio před 13 lety, první je dnes hlavním architektem města Libčice, druhý učí na Fakultě architektury ČVUT. Mezi jejich hlavní realizace patří revitalizace Spolkového domu ve Slavonicích, Aparthotel svatý Vavřinec nebo centrála sídla firmy Lasvit. “Trendem je udržitelná architektura, kterou ale chápeme i v kontextu sociální odpovědnosti. Je to výzva vytvářet prostředí, které zlepšuje charakter celé společnosti. Třeba veřejný prostor, který vybízí k setkávání a bere ohled na všechny vrstvy jeho uživatelů,” říkají. “Mezi směry, které na scéně vnímáme, patří otevřenost k novým technologiím, modro-zelené šetrné domy a města i technologické a tvarové exhibice. Je ale patrná i únava z novot, touha po návratu k tradičnímu městu, k domu, který má okno, zeď, střechu a solidní detail.”

Ov-a: Sídlo Lasvitu

Foto: BoysPlayNice

Ov-a: Sídlo Lasvitu

Foto: BoysPlayNice

BPN: Výborné. Odvážné a sebevědomé. První skutečně světová “výkladní skříň” českého sklářství.