Cestovní horečka. Jak jsem zkusil lockdownové cestování ve virtuální realitě

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 15. 4. 2021
Foto: archiv National Geographic


Za minulý měsíc jsem cestoval skoro jako za celý život. Pozoroval jsem, jak se mlha převaluje přes ruiny inckého města Machu Picchu, pádloval za bedlivého dohledu tučňáků na kajaku v mrazivé Antarktidě, obdivoval monumentální palác Tádž Mahal a pozoroval opuštěné uličky Paříže i Jeruzaléma.

Nemusel jsem kvůli tomu na jediný PCR test ani jsem neporušil žádná nařízení. Jen jsem si naplno vyzkoušel možnosti virtuálního cestování pomocí headsetu Oculus Quest 2, který nyní zůstává jednou z nejméně riskantních či problémových možností, jak okusit atmosféru vzdálených krajin.

Pro ty, kterým virtuální realita nic neříká, nejprve technická vsuvka: Oculus Quest je headset (zjednodušeně brýle) pro VR, jeho ceny začínají na 12 tisících korun a na rozdíl od konkurenčních zařízení má jednu velkou výhodu − nepotřebujete k němu výkonný počítač ani jiný stroj. Zkrátka si ho jen nasadíte na hlavu, připojíte se k internetu a můžete se z poněkud trudné reality přenést do té virtuální.

Jelikož se koronavirová situace lepší jen pomalu a cestování zůstává velmi omezené, upíná se stále více dobrodruhů i společností právě k virtuální realitě. Již loni na jaře vznikla série komentovaných 3D videí When We Stayed Home, která vás dokonale přenesou do prázdných uliček světových velkoměst. Doslova naživo vidíte, jak náhle zpustne jindy pulzující japonská metropole Tokio, cítíte melancholii při pozorování vylidněných břehů Seiny v Paříži, obvykle kypících životem a v obležení prodejců knih, a v opuštěném Jeruzalémě se mezi starými chrámy skutečně cítíte, jako byste tudy procházeli před tisíci lety.

Aplikací, které umožňují virtuální cestování, je celá řada. K těm nejpropracovanějším patří National Geographic VR, která zatím obsahuje jen dvě lokace, již zmíněné Machu Picchu a pak Antarktidu. Zato je však můžete aktivně prozkoumávat a pořizovat odtud působivé fotografie.

Wander je jakousi VR verzí Google Street View, takže se v ní dá bloumat všemi kouty světa, Alcove vás zase vezme na zážitkové výlety v různých částech planety. Možností virtuální reality již využívají i turistické centrály a cestovní kanceláře, které chtějí dát svým klientům možnost osahat si potenciální dovolenkovou destinaci.

Jestli to stojí za to? Jako zajímavá zkušenost zcela jistě. Ale jako lék na cestovatelskou abstinenci? Nadšení z objevování neznámého i stesk po navštívených místech dokáže virtuální turistika zprostředkovat velmi slušně. Pocit z toho, když se vedle vás vynoří skutečný plejtvák, vám ovšem sebelepší brýle vynahradit nedokážou.