Jak jsme s elektromobilem Hyundai Kona objeli svět v Česku. Za jeden den

Autor: Eva Srpová
Datum: 28. 8. 2020
Foto: Matej Slávik

V Česku máme celý svět. Stačí se rozletět prstem po mapě. Česká Kanada, České Švýcarsko, lom Amerika… A my jsme ho projeli s jediným sériovým elektromobilem vyráběným v Česku, s jedovatě zeleným Hyundai Kona.

Na úpatí skalního srázu nad lomem Velká Amerika majestátně stojí Hyundai Kona. Za chvíli už projíždí zasněžený kopec v krajině České Sibiře. A právě na této myšlence postavila automobilka Hyundai kampaň, které si nešlo na jaře nevšimnout. “Na jedno nabití můžete vyrazit do světa,” zní zhruba myšlenka reklamního spotu. Ve chvíli, kdy se na několik měsíců uzavřelo nebe a cestování za hranice bylo více než obtížné, to vyznělo hodně přesně.

Mimochodem, kampaň má na svědomí kreativní tým VCCP a v anketě Reklamní katovna webu Médiář, která publikuje výsledky každý týden, získala tehdy první místo za nápaditost. Hezká myšlenka, která umí snadno nakazit. Když si Hyundai ale tak troufá, proč nezkusit, jestli to tak opravdu jde?

Fosforeskně zelená Kona s výrazně šikmými světlomety a se zaslepenou maskou, která je pro elektromobily typickým znakem, je naším společníkem na následující dny a my s ní vyrazíme po krásách české krajiny. Jak skvělé by bylo ocitnout se najednou u moře. Jenže to jsme v Česku měli naposledy v druhohorách před 250 miliony let. Řešení tu ale je a není k tomu potřeba ani Rumburakův plášť.

Je parno, pravé léto a my vyrážíme od rychlonabíjecí stanice v Českých Budějovicích směrem na jih. Vyplatí se začít tady, protože na mapě Česka je pořád dost bílých míst, kde se auto veřejně rychle nabíjet nedá, a kraj od jihočeské metropole až k hranicím patří mezi ně. S akumulátorem nabitým na 90 procent vyrážíme na výlet. Po necelých 50 kilometrech přes Český Krumlov a Kájov dorážíme k mostu u Černé v Pošumaví. Před zelenou kapotou se rozprostírá hladina “českého moře”.

Přehrada Lipno má rozlohu téměř 50 kilometrů čtverečních, a jde tak o největší vodní plochu v Česku. Z jižní strany břehy obklopují vzedmuté šumavské kopce. Od nich to občas dost fouká, a tak tu můžete zažít slušné vlny, které lákají windsurfaře. My zahneme do Jestřábí, cestu podél severního břehu lemují kempy, penziony a restaurace, po promenádě se procházejí dovolenkáři a proplétají se kola. Spíš než u moře se cítíte jako u velkého českého rybníka. Jenže… pak se napravo vyloupne místo, které nemá na Lipně obdoby. Jmenuje se Windy Point a v mnohém připomíná skutečný plážový bar se vším všudy. Na písku právě hrají beachvolejbal, u stolečků pod palmovými listy lidé popíjejí drinky, hraje hudba jako v Karibiku a ve vkusně zařízených koutech pod dřevěnými stříškami někdo odpočívá u čtení knih. Ústředím je však bar, kde létají vzduchem lahve. Majitel David Neumann si zakládá na tom, aby platilo, že co drink, to show. A lidé sem často právě za tím chodí. A hned v sousedství je nejstarší windsurfařský klub v Česku.

Od moře přes hory

Vyrážíme dál na jih. Po lipenské přehradě si jde zkrátit cestu přívozem. Kona je jediné auto, které se nechá během pár minut dopravit do Frýdavy. Jižní břehy Lipna jsou výrazně klidnější a méně obydlené, zatímco v létě je v okolí Frymburku rušno, nad Přední Výtoní už od břehů stoupají husté lesy a jen tu a tam se mezi loukami objevuje stavení.

Romantický penzion Vejrovna má zvenku na zdi zásuvku, tzv. pětikolík, do které se připojuje cirkulárka, když je potřeba nařezat dříví na zimu. To se nám přesně hodí i na dobití Kony. Zatímco z běžné 230voltové zásuvky by dobíjení trvalo minimálně půl dne, díky přenosnému kabelu Moon2go je dobití do sta procent otázkou čtyř hodin.

Další naší světovou stopou v české krajině je Česká Kanada. Nejde o rezervaci, ale příhraniční přírodní park rozkládající se mezi jižními Čechami a jižní Moravou. Kdo se rád toulá přírodou, bude se tu cítit jako v ráji. Husté lesy, tůně a zarostlé rybníky, rašeliniště, louky s pasoucími se ovcemi, kravami, a dokonce bizony, svou syrovostí přírodu v Kanadě opravdu trochu připomínají.

Nejen přírodní krásy v Česku mají světová jména. Pokud milujete stavební památky, jedním z nejpozoruhodnějších míst je zámek Nové Hrady z 18. století nacházející se nedaleko východočeské Litomyšle. Jde o jednu z mála tuzemských rokokových staveb, které jsou tak pečlivě zdobené, že svým vzezřením výrazně připomínají spíše stavby ve Francii a Německu, a proto se jí často přezdívá “české Versailles”, nebo “český Schönbrunn”, i proto, že ji obklopují překrásné zahrady, a to v anglickém stylu (inspirované známou Královskou botanickou zahradou v Richmondu) s italskými vodními kaskádami, francouzskými a ornamentálními prvky, čistě bílou zahradou, rozáriem i zeleným bludištěm. K zámku už dojíždíme po zavírací době. Trocha štěstí a zejména ochota zámeckého pána nám ale brány zámku otevřela. Petr Kučera s manželkou si zámek koupili před lety − poté, co odešel z vysoké politiky. V roce 1989 zakládal Občanské fórum a byl poslancem Federálního shromáždění, chtěl však za vším udělat tlustou čáru a začít úplně znova. Dnes z vlastních peněz, bez dotací, renovuje zámek a především rozšiřuje zahrady, pořádá zde koncerty vážné hudby a divadelní představení. A také tu na zámku celoročně bydlí.

S Hyundai Kona jsme po krásách Česka ujeli lehce přes 900 kilometrů a navštívili tři výjimečná místa. Nejsou tak monumentální jako jejich světové předobrazy, jejich kouzlu to však neubírá. A výhodou je, že s elektromobilem se slušným dojezdem se dají objet během jediného dne.