Lahve beru jako mé děti. Nemám svoji oblíbenou, říká Olivier Krug

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 19. 8. 2020
Foto: Moët Hennessy

Je ředitelem jednoho z nejexkluzivnějších šampaňských domů. A svou práci popisuje poeticky: “Už více než 30 let vyprávím příběh mého praprapradědečka,” říká Olivier Krug. Nést a šířit odkaz zakladatele značky, to bere jako svůj hlavní úděl.

Zvláštní doba si vyžaduje zvláštní řešení. A tak zatímco v normálních časech by setkání s Olivierem Krugem mohlo probíhat někde v poetických kulisách francouzských vinic, počátkem dubna jsme se k němu stejně jako další pozvaná česká média připojili on-line z domovů.

Před námi stojí vychlazená láhev šampaňského, kterou doručil kurýr, a z obrazovky konferenčního videohovoru se směje prošedivělý Olivier Krug, ředitel společnosti, která je součástí francouzského konglomerátu LVMH. “Měl jsem teď letět do Austrálie a Británie,” krčí rameny; koronavirová opatření mu překazila plány, stejně jako všem.

I na dálku se ale snaží plnit své poslání. “Letos máme 168. edici šampaňského Krug. 168. rok v řadě jsme oživili sen Josepha Kruga,” připomene jako tolikrát během rozhovoru svého praprapradědečka.

Johann-Joseph Krug (jména Johann se později zbavil) se narodil v roce 1800 v německé Mohuči do řezníkovy rodiny. V roce 1834 se dostal do Paříže a začal pracovat pro výrobce šampaňského Jacquesson. Zprvu jako účetní, později začal cestovat po Evropě a zkoušet různé další značky. Tím se v oboru stále více vzdělával a v roce 1843 v Remeši založil vlastní společnost Krug et Cie., která se vypracovala v jedno z nejprestižnějších jmen v oboru.

Joseph Krug si psal během svého života a podnikání deníček. Ten se v roce 1989 dostal do ruky Olivierovi; když se stal ředitelem společnosti, dal mu ho jeho dědeček. Olivier ho uložil do sejfu a dvacet let na něj nesáhl.

Turbulentní období roku 2009, kdy světem zmítala ekonomická krize a společnost přešla pod křídla LVMH, ale přimělo ředitele Krugu přemítat, co bude dál. Tehdy vytáhl starý deníček a oživil si zásady zakladatele značky.

Jednou z nich bylo: nikdy nedělat kompromisy, co se kvality týče. “Dobrý šampaňský dům by měl nabízet dvě cuvée stejného složení a kvality,” říká Krug. Jedno se vyrábí každý rok a bude využívat archivních, vyzrálých hroznů. Druhé, vintage, se dělá jenom v nejlepších letech z čerstvých hroznů.

Další zásadou bylo: nemít v jednotlivých lahvích hierarchii. I toho se Olivier drží: “Beru je jako své děti. Nemám žádnou oblíbenou,” říká.

Když hrají všechny nástroje

S historií domu Krug je úzce spjata také hudba. Nesouvisející spojení? Jen zdánlivě. “Šampaňské promlouvá k vašim smyslům, stejně jako hudba,” říká Olivier Krug. 

Vzpomíná si na příhodu, kdy si pouštěl klasickou hudbu, a přišla za ním jeho tehdy sedmiletá dcera. “Tati, co to je za hudbu?” ptala se. Proč se ptáš, odvětil. “Slyšela jsem tam úplně všechny nástroje,” prohlásila.

I v tomhle najde Olivier Krug paralelu se šampaňským. “Jeden rok se třeba urodí dobří houslisté, jeden rok zase dobří hráči na bicí. Nějakým členům orchestru řekneme, ať počkají. A když budu mít v jednom roce dobré hráče na bicí a nebudu mít dobré houslisty, tak pozvu ty, co čekali. Ve sklenici šampaňského Krug hrají všechny nástroje,” podotýká.

Na párování s hudbou si zakládá celá značka. Když vyplníte na webu společnosti ID lahve, které je umístěné na etiketě, ukáže se vám nejen celý její příběh, ale i skladby, které se k její konzumaci hodí. 

“Vyberte si jednu z nich a napijte se. Pak zkuste pít s jinou skladbou. Věřte mi, že v obou případech vám šampaňské bude chutnat jinak,” říká Krug. “Hudba může změnit i vnímání chuti.”

A neodpustí si ještě jedno hudební přirovnání. “I když máte těleso jen z hudebních mistrů, také vám nebude hrát orchestr každou noc stejně. Drobné nuance se liší. Proto děláme různé edice našeho šampaňského,” líčí Olivier Krug.

Krug a cibule

Krug ale pochopitelně nabízí i mnoho možných párování s jídlem. Šampaňský dům samotný se již šest roků v řadě pokouší hledat neotřelé kombinace a každoročně si vybírá jednu surovinu, s níž pak pořádá kulinářskou výzvu pro co nejzajímavější párování jídla s Krugem.

Po bramboře, vajíčku, houbě, rybě a paprice přišla letos na řadu cibule. A tak se 11 šéfkuchařů z Krug ambasád z celého světa vydalo do Indie, aby mohli vymýšlet vymýšlet nové recepty a zkoumat všechny vlastnosti cibule a možnosti, jak ji ve formě pokrmů spárovat s vínem.

Řadu z nich zařadily do menu přední světové restaurace a nachází se i ve speciální knize I Gotta Peelin’, vydávané domem Krug, která celou tuto iniciativu dokumentuje. A tak až budete držet v ruce jednu z lahví, vzpomeňte si, že kombinovat se dá všemi možnými způsoby. Otevřete se novým vjemům.

A jak radí Olivier Krug, hlavně s konzumací lahve nespěchejte: “Napijte se, zavřete oči a přemýšlejte o tom, co cítíte. Co se ve vás odehrává. Všechna intenzita, bohatost… můžete cítit, jak vás to zaplňuje.” V případě Krug by byla škoda se o to ochudit.