Naděje

Vědci, osobnosti kulturního a veřejného života, podnikavci, sportovci i duchovní. Tohle je náš výběr apoštolů, díky kterým se nám lépe žije.

Albert Čuba a Divadlo Mír

Když si vzal herec Albert Čuba v roce 2016 půjčku, aby si splnil sen a založil nové ostravské Divadlo Mír, netušil, že za pár let bude řešit celosvětovou pandemii, která herce i celý personál divadla připraví na dlouhé měsíce o živobytí. Se stejnou vervou, s jakou proměnil chátrající budovu bývalého kina Mír v Ostravě-Vítkovicích v progresivní divadelní scénu, se tak vrhnul do tvorby online obsahu. S tím už měl navíc soubor předchozí zkušenost – popularitu na YouTube si získali díky nekorektní improvizační show Tři tygři, pyšnící se téměř 290 tisíci odběrateli. Hned na počátku pandemie také zaujali satirickým seriálem sKORO NA mizině, pomocí kterého vyzvali fanoušky k dobrovolným finančním příspěvkům. A i když hned v první díle zazní z úst herce Vladimíra Poláka replika „Já jsem člen činohry Národního divadla moravskoslezského. Já hraju Shakespeara a Gogola. Já jsem nestudoval konzervatoř, aby se ze mě v nejlepším věku stal youtuber“, diváci vtipnou formu ocenili a pomoc se jen hrnula. Během jednoho roku se dočkali deseti milionů zhlédnutí. Na konci roku 2020 se proto Čuba rozhodl spustit vlastní videotéku MírPlay plnou oblíbených komediálních skečů, záznamů divadelních představení a exkluzivního obsahu, jako je třeba film Volným pádem od Štěpána Kozuba nebo nový formát Noční show, který se inspiroval u těch nejlepších amerických late night show, jako je například Saturday Night Live. Pro náročnější diváky, které naopak oslovuje vážnější tvorba, zase uvedou filmovou inscenaci Adam stvořitel od bratří Čapků z roku 1927. Sympatické je, že Divadlo Mír nebere online obsah pouze jako rychlou finanční výpomoc během pandemie, ale že součástí kvalitní streamované tvorby, která okupuje naše obrazovky, budou i lokální prkna, co znamenají svět.

Michaela Musilová

Deník Blesk o ní napsal: Až se do vesmíru podívá další Slovák, je slušná šance, že to bude Michaela Musilová. A my tentokrát souhlasíme. Cílevědomá astrobioložka studovala na zahraničních prestižních univerzitách v Kalifornii, Londýně i Bristolu, pracovala pro svou vysněnou NASA i Evropskou vesmírnou agenturu a vyšla o ní kniha Žena z Mars u. Momentálně šéfuje simulovaným lunárním a marťanským misím na svazích vyhaslé havajské sopky Mauna Loa, konkrétně na výzkumné stanici HI-SEAS. Trénuje budoucí posádky různorodých misí pro NASA, většinou inženýry, vědce, občas i umělce a novináře. „Vesmír mě fascinuje třeba proto, že o něm víme tak málo a přitom jsme jeho nedílnou součástí. Klidně by jinde než na naší planetě mohl existovat život a my o tom nic nevíme. Ke zkoumání toho před námi leží hodně, a právě to je pro zvědavé vědce, jako jsem já, velká motivace,“ říká. Své zkušenosti předává dál i jako hostující profesorka na Slovenské technické univerzitě a International Space University ve Francii. Je také patronkou Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, pravidelně přednáší po celém světě a její články najdete i na Space.com. Svůj podpis měla možnost vložit do sondy Curiosity, která se vydala vesmírem na Mars. Tam se, doufá, ještě jednou podívá, fascinace rudou planetou ji dodnes neopouští.

Roman Kříž

Současná spotřeba masa je neudržitelná a celý svět se s tím snaží něco udělat. Popularita rostlinných masových náhražek raketově roste a paralelně s nimi se objevuje také maso uměle kultivované. Zapojují se i Češi. Roman Kříž vede pražskou firmu Bene Meat Technologies, v níž pracuje tým vědců několika národností (kromě Čechů ještě Italové, Němci či Ukrajinci) na výrobě kultivovaného masa v průmyslovém měřítku. Věří, že tím pomohou životnímu prostředí, nabídnou zdravější alternativu masa, neboť při kultivaci půjde jeho výrobu dokonale kontrolovat, a zároveň tím přispějí trvale udržitelnému rozvoji a zamezí neetickému zacházení se zvířaty. Bene Meat Technologies sice začali činnost o něco později než známější konkurenti, jako je nizozemská Mosa Meat, ambice však malé nemají, chtějí v Česku vytvořit biotechnologické centrum světového významu.

Patrik Schick

Býval to Pavel Nedvěd, pak Tomáš Rosický nebo Petr Čech. A teď Patrik Schick. Fotbalista, jehož jméno poznává celý svět. V prestižní německé fotbalové lize zvládl v této sezoně už 18 gólů! Konečně tak naplňuje potenciál, který mu odborníci léta prorokovali. Začínal ve Spartě, upozornil na sebe v Bohemians, zahraniční kariéru rozjel v italské Sampdorii Janov a najednou kolem něj bylo živo. Bum, AS Řím ho koupil skoro za miliardu korun! Tam se ale jeho kariéra i vinou zranění zadrhla. Oživení přinesl až přesun do Německa: v Lipsku zvládl gólů deset a teď v Bayeru Leverkusen naplno ukazuje, co umí. Kdo ví, kam ho to dovede. Schick netají, že sní i o nejprestižnějších fotbalových adresách. A naději dává 26letý útočník i české reprezentaci: především díky jeho pěti gólům se loni na mistrovství Evropy dostala do čtvrtfinále.

Tomáš Gogár

Technologický start-up Rossum, jehož je Gogár ředitelem, sune lidstvo vstříc budoucnosti. Aspoň pokud si budoucnost představujete tak, že v ní za vás nudnou práci dělají roboti, respektive umělá inteligence. Rossum pracuje na tom, aby naučil počítače vyřídit otravnou kancelářskou rutinu: číst a přepisovat faktury. V roce 2020 ušetřil lidstvu miliardu úhozů do klávesnice a zastal 150 let lidské práce! Není divu, že vábí investory, naposledy loni v říjnu do něj zamířily astronomické 2,2 miliardy korun v investičním kole Series A vedeném americkými fondy General Catalyst. Ze skromného projektu, který založil Gogár se svými kamarády z vysoké školy, se najednou stal jeden z nejprominentnějších českých start-upů. A teď dělá na tom, aby za firmy sám obstaral komunikaci s dalšími společnostmi.

Martina Viktorie Kopecká

O husitské farářce, která ráda nosí červenou rtěnku a podpatky, sleduje módní trendy, vydala knihu a na Instagramu ji sledují téměř čtyřicet tisíc lidí, jste už nejspíš slyšeli. Nebo jste ji viděli tančit ve Stardance, který jen těsně nevyhrála. Pětatřicetiletá Martina Viktorie Kopecká se o křesťanství začala zajímat až v dospělosti, odešla z korporátu a přihlásila se na Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. K tomu vystudovala ještě psychologii a speciální pedagogiku. Působí v pražském kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí a ve Strašnicích, ve Světové radě církví, zastupuje Církev československou husitskou. A dokonce předsedá jednomu z jejích poradních orgánů. My jsme ji do našeho výběru zařadili hned z několika důvodů. Daří se jí poutat pozornost (nejen) mladých lidí v ateistickém Česku, pro které tak křesťanství a církev obecně už nemusí být synonymem zkostnatělé instituce, která lpí na dávno přežitých pravidlech. Pomáhá lidem hledat víru nebo o ní přemýšlet, neskrývat se před ní, nebát se a neodsuzovat ji. A jak se zdá, naději tím zcela přirozeným tempem přináší i do ostatních církví, třeba katolické. Loni na podzim zahájil papež František dvouletý synodální proces, během kterého má katolická církev zapojit do společenství všechny pokřtěné, nechat je vyjadřovat své názory a vzájemně si naslouchat a slyšet možné podněty k rozvoji církve. Protože jak sám uvedl, dynamický život církve občas potřebuje nový impulz. Faráři rozdali svým farníkům dotazníky a při následném vyhodnocování zjistili, že se v nezanedbatelném množství objevuje dotaz, zda by se nemohly do fungování církve více zapojit ženy. A zda by nemohly být také vysvěceny na kněze! A když se pak nad farní kávou po nedělní mši bavíte s ostatními farníky, zjistíte, že ty návrhy padají často z konzervativních úst a že za to tak trochu „může“ i ta sympatická mladá farářka Kopecká, která fakt skvěle tancuje.

Daniel Hůle

Expert na exekuce a dluhy z Člověka v tísni pomáhá už roky lidem ve finanční nouzi. V posledních měsících měl ale ještě víc práce než dřív. Stát totiž od 28. října 2021 do 28. ledna 2022 vyhlásil akci Milostivé léto, v jehož rámci se mohly osoby, jimž nekontrolovatelně narostl dluh, finančního závazku zbavit. Šlo o návrh inspirovaný biblickým milostivým létem, v jehož rámci se propouštěli otroci a odpouštěly dluhy, a vycházel z toho, že v posledních letech se změnila pravidla pro vznik a vymáhání dluhů. Hůle tak strávil nekonečné hodiny na telefonu, kdy se snažil poradit lidem, kteří dostali šanci vyřešit svoji situaci. Stačilo zaplatit jistinu a poplatek za pořízení exekuce a zmizel klidně stotisícový dluh. Hůle o dluzích a sociálním znevýhodnění dlouhodobě píše analýzy a přednáší, zároveň se účastnil mise humanitární organizace ADRA v uprchlickém táboře v Černé Hoře. A na podzim se určitě zase nezastaví, protože se Milostivé léto má opakovat.