Prase na baterky. Jak britský nadšenec vrátil život české motocyklové legendě

Autor: Thea Kučerová
Datum: 24. 4. 2019
Foto: David Turecký

V Prostějově ožila ikonická česká motorka Čezeta. Nezaměnitelný futuristický design jí zůstal, jen ji místo benzinu pohání elektřina. Rychlejší elektroskútr na světě nenajdete.

Rok 1957. Vesmírný závod mezi Sovětským svazem a USA je na samém počátku. V říjnu vypouští SSSR z kosmodromu Bajkonur první umělou družici Země Sputnik 1 a stává se tak pionýrem kosmické éry lidstva. O měsíc později olizuje pes Lajka palubní okénko Sputniku 2 a vydává se na cestu, ze které se už nikdy nevrátí. V Československu sedí v prezidentské kanceláři Antonín Novotný. Na severu naší republiky byl poprvé od středověku zaznamenán výskyt losa v českých zemích a z továrny České zbrojovky ve Strakonicích vyjíždí první “prase”.

Původní design Jaroslava Františka Kocha z roku 1957 (vlevo) a nová elektrická Čezeta bok po boku.

Rok 2018. V areálu bývalého prvorepublikového strojírenského podniku Wikov v Prostějově vcházíme do menší haly. Hned nás obklopí téměř hmatatelný pach epoxidové pryskyřice. Na zdvižném vozíku se leskne červenobílá karoserie, na zdi za ní k ní ladí logo Čezety ve své typické retro typografii. Mechanici obchází jednu ze skořápek budoucího skútru a ručně ji opracovávají. Další zaměstnanci zase vzrušeně hovoří s vysokým šedovlasým mužem. Ten muž se jmenuje Neil Eamonn Smith, je to Brit a posledních pár let se snaží oživit jednu českou legendu.

Motorka s nezaměnitelným kruhovým světlometem skutečně připomíná rypák vepře domácího. Výrazný, futuristický design modelu 506, neoddiskutovatelně ovlivněný nadšením z meziplanetárního cestování a vzhledem raketoplánů, tehdy pro zbrojovku navrhl nadaný konstruktér a závodník Jaroslav František Koch. Odhaduje se, že po celém světě jezdilo více než 115 tisíc kusů. V některých kapitalistických zemích se skútr prodával pod názvem La Bohème, od května 1960 se montoval (a částečně vyráběl) na Novém Zélandu pod názvem N•Zeta. A tenhle robustní skútr před lety učaroval Smithovi natolik, že se rozhodl koupit licenci a vytáhnout ho z propadliště dějin.

Brit Neil Eamonn Smith vrátil život české ikonické motorce

V porevolučním veselí si na Čezetu nikdo nevzpomněl, lidé se po inspiraci dívali spíše směrem na západ než do vlastní historie. “Pro mě je to klenot. Pořád jsem překvapený, že se po roce 1989 nenašel nikdo, kdo by chtěl Čezetu vzkřísit. Licence byla volná skoro 23 let, já přišel až v roce 2012,” podivuje se Smith. “Stále existují fandové Čezety po celém světě. Někteří lidé ji milují, někteří nesnáší. Když ji ale teď vidíte na vlastní oči, musíte uznat, že je to nádherně tvarovaný design, ne?”

On sám ho poprvé viděl na ulici na pražských Vinohradech. Pak na něm přijela k oltáři nevěsta na svatbě, kam byl pozván. Nakonec koupil dvě staré Čezety a smontoval z nich jednu funkční. A v hlavě se mu zrodil nápad − přestavět Čezetu na elektroskútr a udělat z ní opět ikonu. Stejně jako je Vespa nerozlučně spojena s italskou kulturou nebo Mini Cooper s Anglií, proč by Čezeta neměla být chloubou českou? “Nechtěl jsem nechat vyrábět skútry někde v Asii a přilepit na ně logo Čezety. Děláme všechno tady a pořádně. Češi jsou neuvěřitelně zruční mechanici a Čezeta by toho měla být důkazem,” vysvětluje.

Do zásuvky

Jak ale nalákat ony zlaté české ručičky zmlsané jednou z nejhustších sítí benzinových pump na světě na elektrický pohon? Možná už za pár měsíců bude tato otázka absurdní. V době, kdy OSN i přední světová média bijí na poplach a všichni tak trochu tušíme, že letošní sucho a slunečno jsou ekologickou hrozbou spíš než důvodem k radosti, přestává pomalu dávat smysl vytvářet jakékoliv nové vozidlo, které nejezdí na obnovitelnou energii. Skútr má navíc na rozdíl od auta podstatnou výhodu − na jeho nabití stačí běžná domácí zásuvka a vyplatí se díky němu uvažovat i o pořízení solárního panelu.

“Navíc je téměř bezúdržbový. Jediné, o co se musíte starat, jsou brzdy a pneumatiky. Elektrický motor můžete mít přes sto let a nikdy se nezadře,” podotýká Smith, který si nedal menší cíl než vytvořit “Teslu” mezi elektrickými skútry. Svou vizí oslovil díky crowdfundingové kampani dalších 66 investorů a výměnou za celkově 15procentní podíl vybral částku 15 milionů korun.

Typ 506 v klasickém designu, na který se v prostějovské továrně díváme, je speciální limitovaná edice elektrických Čezet, navržených k šedesátému výročí zahájení výroby. A vyrobí se jich jen dva tisíce kusů. Měsíčně může v Prostějově vzniknout 25 skútrů, plná výroba však zatím jede jen pár měsíců. Větší objem Čezeta vyrábět nechce a vlastně ani nemůže. Tým i prostory jsou skromné, všechno se dělá ručně.

Vcházíme do druhé haly, kde jeden jediný svářeč celý den vyrábí samonosné rámy. To, že všechny části skútru prochází lidskýma rukama, se také odráží na jeho ceně, Čezety se momentálně prodávají za částky od 250 tisíc korun. “Je to elektroskútr, třetinu ceny stojí pouze baterie. Mojí inspirací je třeba Rolls-Royce nebo Harley-Davidson. Lidé si mysleli, že Čezeta byla něco jako lidový stroj, že byla v minulosti dostupná každému. V 60. letech ale stála dvakrát víc než Vespa. Byla to limuzína mezi skútry,” upozorňuje Smith.

Nakolik je pořizovací cena stroje vysoká, natolik je pak levnější jízda. Vítr ve vlasech si užijete klidně za jedno euro na sto kilometrů. A co konkurence? “Máme v podstatě monopol. Na trhu zatím nejsou skoro žádné luxusní skútry, navíc ne takto specifické, v retrodesignu. Vespa je tomu asi nejblíže, jejich elektroskútr jde ale z vývoje do výroby teprve teď na podzim. Navíc jeho nejvyšší rychlost bude jen něco okolo 45 km/h s dojezdem 100 kilometrů. To není tak dobré,” rozvypráví se o italské ikoně. “Ale nová Čezeta, ta může vyjet dokonce na dálnici. Nejvyšší rychlost dosahuje 120 kilometrů za hodinu a na jedno nabití na ní najedete až 150 kilometrů. Je to nejrychlejší elektrický skútr na světě!”

Čekání na blinkry

S Teslou však Čezeta sdílí ještě jednu, ne úplně pozitivní skutečnost − problém s dodavateli. “Dole nám stojí čtyři Čezety a jediné, co jim chybí, jsou blinkry. Jenže bez blinkrů je nemůžeme doručit, a tak se doba dodání o něco protáhne,” přiznává. Sám si prý dlouho myslel, že největší výzva jeho práce bude vývoj.

“Říkal jsem si, že jakmile bude nová Čezeta hotová, už se bude jen dělat byznys. Jenže ve vývoji na vás nikdo netlačí, máte tolik času, kolik potřebujete. Teď musíme řešit zákazníky, procesy a součástky, které dodavatelé nestíhají vyrábět. Nejsou lidi,” naráží na problematiku, která se v Česku v posledních letech řeší i v médiích. Podle posledních zpráv chybí na trhu zhruba 300 tisíc zaměstnanců, velká část z toho jsou navíc manuální pracovníci. “Chodí mi spousta e-mailů s životopisy. Jenže všichni by chtěli dělat marketing a jinou hezkou práci. Nikomu se nechce pracovat rukama. Já to chápu, ono dělat třeba se sklolaminátem je strašně náročné. Ale kde sehnat lidi?”

V Čezetě je zatím potřeba jen malý tým, navíc spousta Čechů si práce pro takovou značku váží. S pracovní silou u dodavatelů je to však horší, a protože Čechům se do náročné práce už tolik nechce, zaměstnávají firmy Ukrajince. “Nechci přesunout výrobu do Asie, s tím jsem do toho nešel. Jediná část, kterou vyrábíme ve Vietnamu, jsou kabely, tady jsme nenašli nikoho, kdo by to pro nás dělal,” tvrdí Smith, ale hned s úsměvem dodává: “I když jsme zatím jen malá firma, máme štěstí. Čezetu spousta našich dodavatelů zná, mají ji rádi, a tak nás protlačí i do svých výrobních plánů.” Smith si prostějovské tovární haly pronajímá dva roky. Většinu času ale strávil papírováním. Vozidla se musí testovat, projít homologací, i samotné prostory továrny a výrobní stroje musí dostat razítko. V tomhle jsou evropské zákony přísné. Nový, modernizovaný typ 507 začne tým Čezety připravovat zhruba za půl roku. Chystá se také založení klubu elektronických Čezet, ty klasické totiž ten svůj už mají.

“Určitě se nechceme stranit, stále chceme být spojovaní s historií značky. Ale stará Čezeta není moje společnost, to nemůžu předstírat. Moje je ta nová. Nechtěli jsme Kochovu Čezetu jen zkopírovat, chtěli jsme ji někam posunout. Naskenovali jsme si ji 3D skenerem a pak ji v počítači upravovali. Navíc lidé se zvětšují! Jsme teď mnohem mohutnější, takže i Čezetu jsme museli o něco zvětšit. Zvenku tolik změn neuvidíte, ale uvnitř, to je úplně jiná pohádka,” popisuje Smith.

Jak vystoupit z davu

A jestli někdy Neil Eamonn Smith dumá nad tím, jak nad Čezetou přemýšlel J. F. Koch? Na co by se ho zeptal? “Zajímalo by mě, co by řekl na tohle,” ukazuje na novou Čezetu a dodává: “Design, který v 50. letech vymyslel, byl absolutně radikální. Skútry se tehdy staly módní záležitostí a vyráběly se po celé Evropě, všechny ale v podobném stylu jako Vespa. Koch šel proti všem konvencím. Stejně tak i elektromotorky mnoho lidí zatracuje. Myslím, že právě jemu by se to líbilo.”

Výroba Čezety tehdy definitivně skončila v roce 1964, a to i přesto, že byl již vyvinutý nový typ. A nepomohlo ani to, že tehdejší nizozemská policie dokonce zařadila československé skútry do služby, když vyhrály výběrovou soutěž. Stejně tak se stopla výroba Jawy. Komunistické nadvládě se nejspíš nepozdávala svobodná jízda na silných strojích s rozevlátými vlasy, bylo v ní příliš Západu.

Dnes však na kultovní motocykl můžeme být pyšní znovu. Co takhle vyrazit s Čezetou na dobrodružnou výpravu, stejně jako Zikmund a Hanzelka vyrazili s Tatrou nebo Dan Přibáň a spol. s Trabanty? “Chtěli bychom udělat nějakou evropskou cestu. Zatím se ale musíme soustředit hlavně na to, abychom nadále zvládali výrobu a dodání. Pracuji 10 hodin denně. Ale je skvělé jezdit s Čezetou po Praze a neustále se zastavovat s lidmi, kteří ji obdivují. To mi dělá radost,” ukončuje rozhovor Smith a uhasí cigaretu. Do plechových dveří, kterými projde zpátky do výrobní haly, praží podzimní slunce. Ideální čas vyrazit na projížďku.