Rozbíjím se: Jak vyrobit čokoládu, co chutná jako hřích, štěstí i svoboda

Autor: Veronika Miškovská
Datum: 17. 4. 2019
Foto: archiv značky

Tradice by velela vylít si srdce, vyznání vložit do obálky a předat jej adresátovi. Projekt Rozbíjím se na to jde jinak. Dává důvěrným vzkazům podobu tabulky luxusní čokolády. Naučte se mluvit jejich řečí.

Pravdy se lidé báli, říká Kateřina Tomišková. Její sestra Michaela, v jejímž bytě na Letné sedíme, ta slova stvrzuje kýváním hlavy. Za okny se míhají ramena jeřábů stavících nové obchodní centrum, strop a police zdobí světla a vázy značky Dechem, kterou Michaela tvoří se svým partnerem Jakubem Janďourkem, a na stole leží několik úhledných papírových škatulek pojmenovaných Štěstí, Nesmrtelnost, Hřích, Touha nebo Vzpomínka. Nevedeme ovšem hlubokou filozofickou debatu, ale bavíme se o čokoládě. Sestry Tomiškovy jí svorně propadly, vlastním výtvorům daly poetická jména a společně se svým projektem Rozbíjím se učí Čechy oceňovat nejen kvalitní ingredience, ale především kvalitní design.

Ona nechtěná Pravda si však cestu do srdcí zákazníků nenašla. “Většina zájemců naši čokoládu kupuje jako dárek a Pravda na ně přece jen byla trochu moc. Občas si ji ale kupovali lidé pracující v justičním prostředí,” usmívají se. Důvod, proč se potkáváme, ale není neúspěšná Pravda, ale právě přicházející Svoboda.

Bonboniéra obsahuje šest ručně vyráběných čokoládových střepů ze stálé kolekce Rozbíjím se.

Zelený klid

Svátek svatého Valentýna jsme si oblíbili a stále častěji si navzájem věnujeme právě čokoládu. Jednou variantou je nabídka běžných obchodů, ale estéty a gurmety v jednom potěší něco jiného. Rozbíjím se tak zapracovalo na své nové “limitce”. Sesterské duo se však rozhodlo jít dosud nevytyčenou cestou a pojmout oslavu svátku zamilovaných po svém. Čokoládu pojmenovaly netradičně Svoboda.

“Bez svobody nemůže fungovat žádný vztah,” vysvětlují. Nečekejte ani žádnou červenou a žádná srdíčka. “Nechtěly jsme být prvoplánové. Možná by se to lépe prodávalo, ale to není náš záměr,” dodávají jedním hlasem s tím, že nový střípek jejich čokoládové nabídky je určený pro lidi, kteří si chtějí “udělat Valentýna” každý den, nejen předepsaného 14. února. Místo marketingově oblíbených klišé tak zvolily odstín tmavě zelené, vyzařující klid. Původně lesknoucí se načervenalé logo nakonec vystřídala střídmější zlatá. “Ten první návrh nám připadal trochu vánoční,” říká Kateřina.

Krátké básně dělají z čokolád Rozbíjím se poetickou záležitost.

I obsah je nečekaný: 70procentní hořkou čokoládu Valrhona Guanaja z kakaových bobů z Jižní Ameriky doplňují mladé výhonky borovicového jehličí a štiplavá maldonská sůl. Za recepturou stojí Lucie Průšová, která působila jako šéfcukrářka v michelinské La Degustation Bohéme Bourgeoise a nyní vede vlastní cukrářské studio.

Ještě jedna věc dělá z čokolád Rozbíjím se poetickou záležitost − krátké básně. “Nadechuješ lásku, vydechuješ klid,” stojí na té valentýnské. “Něco matného v paměti a drásavého v srdci,” říká mléčná čokoláda pojmenovaná Vzpomínka. “Texty původně psala Yveta Kroupová, se kterou jsme Rozbíjím se založily. Nyní je jejich autorem Jiří Kirchner, což je zároveň i první muž, který se na našem projektu podílí a vnáší do toho trochu jinou energii. Je tedy pravda, že některé z jeho textů jsme musely trochu zcenzurovat,” vysvětluje Michaela, zatímco láme jednu z tabulek na nepravidelné kousky.

Právě ona a Yveta Kroupová stály na začátku celého čokoládového počinu. Jako studentky třetího ročníku produktového designu u Michala Froňka na pražské “umprumce” byly obklopené technickým prostředím a zároveň si užívaly kreativního kvasu na studentských večírcích. “Jedna z nás navrhovala kolo, druhá odrážedlo, všude se renderovalo a většina spolužáků byli kluci. Chtěly jsme si tak vytvořit něco vlastního a pocitového,” vzpomíná Michaela, jejíž další projekt Dechem získal v roce 2014 hlavní ocenění Czech Grand Design. Intimně znějící název Rozbíjím se byl původně provizoriem, z něhož se, jak již to tak bývá, stala definitiva.

Jejich společná první čokoláda byla složená ze sedmi střepů různých příchutí. V roce 2009 na sebe rázem upoutala pozornost na Designbloku i různých prodejních akcích českých nezávislých tvůrců. “Vypiplaly jsme si to do detailu. Ale brzy jsme zjistily, že výroba takové čokolády je tak časově i finančně náročná, že by to nedávalo smysl. Vyrábět bychom to mohly, ale výsledná cena by byla neúnosně vysoká,” popisuje Michaela Tomišková. Musely proto najít jiný způsob, jak čokoládu k jejím milovníkům dostat ve formě, jež by byla životaschopná. Shluk střepů vystřídaly klasické tabulky, ale zasněnost, hravost a důraz na detail zůstaly.

Řeč tabulek

K proměně studentského projektu v plnohodnotnou značku pomohla právě Kateřina, která si s sebou přinesla zkušenosti z práce v reklamě a marketingu. “Kvalitní čokolády se nepřejíte,” tvrdí a zdůrazňuje, že pro ně není důležité vyrábět čokoládu s co nejvyšším obsahem kakaa. “Lidé si často myslí, že čím vyšší procento na obalu vidí, tím lepší čokoláda je. To ale není tak úplně pravda. Základem je pídit se po konkrétním druhu kakaového bobu, jehož vlastnosti jsou pro výsledný zážitek mnohem důležitější.”

Rozbíjím se používá kakaové boby s dohledatelným původem, pocházející především z malých plantáží, jež odolávají tlaku masových výrobců. Většina světové produkce čokoládových cukrovinek se vyrábí z odrůdy Forastero, jež dobře odolává chorobám a má přímočarou chuť se zemitými tóny. Načervenalé boby odrůdy Criollo jsou podstatně chuťově rozmanitější, mohou chutnat po karamelu, oříšcích nebo vanilce, ale jsou rovněž několikanásobně dražší. Právě z nich se vyrábí velká část čokolád zabalených v papírových obálkách.

“Naším cílem je ukázat rozmanitost čokolády. Platí to i pro tu vysmívanou bílou. Ta si neprávem vysloužila špatnou reputaci, protože ji lidé považují jen za lacinou náhražku čokolády plnou cukru,” pokračuje Kateřina. Bílá čokoláda má v jejich podání podobu tabulky z kakaového másla z bobů Domori Africa pocházejících z Madagaskaru, již doplňuje vanilka a rozmarýn.

Kakaové boby jsou jedna věc. To, s čím je zkombinujete, věc druhá. Kromě již zmíněného rozmarýnu či borovicového jehličí přišel na řadu i estragon, borůvky nebo šafrán. Ve svých limitovaných kolekcích se ale pouští i do odvážnějších kombinací, jako je hříbkový prach se smrkovou kůrou ukrývající se v černě zabalené tabulce. Trochu se bojíme ochutnat, ale žádný zákeřný útok na chuťové buňky se nekoná. Právě naopak. “Ingredience u nás nikdy nepřebíjejí chuť samotné čokolády. Doplňují ji,” říká Kateřina.

Na posledním Designbloku sestry představily limitovanou kolekci čokolády inspirovanou sílou bylin a osobností přírodovědkyně, lékařky, hudební skladatelky a spisovatelky Hildegardy z Bingenu. Ta sice žila ve 12. století, ale její spisy jsou překvapivě moderní. Na řadu tak na její počest přišel šípek a tomkovice vonná − ta na první pohled vypadá jako obyčejná tráva, ale říká se jí i “vanilková” a některé indiánské kmeny ji používaly jako vykuřovadlo. U tabulky čokolády tak na vás čeká i několik jejích usušených a svázaných listů. Kouř z tomkovice má mít očistné a ochranné účinky. “Všímáme si, že lidé často touží po exotických ingrediencích z druhé půlky světa, ale my jsme chtěli upozornit na to, že zajímavé a atraktivní mohou být i věci, jež nám v podstatě rostou na zápraží,” usmívá se Kateřina.

Luční kvítí, borůvky nebo hříbky se u Rozbíjím se potkávají s minimalistickým obalem ve stylu japonského origami. “Vymyslet obal, který je zároveň funkční i čistý, je top. Inspirujeme se sice japonskou estetikou, ale používáme místní výrobce. Například hedvábný papír je z Krkonošských papíren,” podotýká Michaela, která při studiích pracovala i pro firmu s obalovým designem. Obě však stále kladou důraz na podíl ruční práce. Každá z tabulek je tak zabalena ručně a pokaždé trochu jinak podle toho, jak se čokoláda zrovna na papír položí.

Hřích boduje u mužů

Křehké, pečlivě zabalené obdélníčky překračují hranice pouhého potěšení ze sladkosti. Ke kakaovým bobům, třtinovému cukru a všem těm usušeným a kandovaným kvítkům a větvičkám se přimíchaly ještě emoce. Kupují se jako dárek naplněný významy. Všechny tabulky ze základní kolekce jsou přitom zabaleny do bílé. Sestry nechtěly své klienty při výběru ovlivňovat ani barvou, aby vynikly jednotlivé příběhy a sdělení. “Lidé si nevybírají až tak podle chuti, ale podle jejich názvu a příběhů. Často se stává, že ji chtějí věnovat třeba kamarádovi a pečlivě váží, kam až si mohou dovolit zajít, aby si to obdarovaný nevysvětlil špatně. Hledají tu hranici,” popisuje Kateřina často dlouhé minuty trvající dilemata zákazníků. Nejčastěji si přitom vybírají Lásku a Štěstí. Čokoláda pojmenovaná Hřích je oblíbená především u mužů. “Toho se nebojí. Říkají: Dejte mi ho pořádnej kus,” směje se.

Poslat vyznání můžete někomu i skrze jejich e-shop. Co když se tabulka Rozbíjím se při putování poštou skutečně rozbije? Michaela odpovídá hbitě nadsázkou: “To je součástí konceptu.”