Tbilisi, město kontrastů. To nejlepší z architektury, pohostinnosti a stylových míst

Autor: Thea Kučerová
Datum: 12. 6. 2020
Foto: archiv

Nebojí se moderní architektury, zvolili si prezidentku a ty, kteří přicházejí v míru, vítají s otevřenou náručí. A také se stolem plným vynikajícího jídla a vína. Gruzie a její metropole jsou destinací, kam se musíte rozhodně vydat, navíc když se tam pohodlně dostanete přímým letem z Prahy. Světaznalí gurmáni, estéti i dobrodruzi si tohle místo plné kontrastů divoce zamilovali.

Životní styl

Neony, industriální prostory zaplněné sametem, street art a pokojovky. Mladá generace Gruzínců má vytříbený vkus. Tady je instagramová estetika řízlá Blízkým východem. Po vzoru Berlína či Londýna ve starých továrních halách a industriálních stavbách vznikají zajímavé prostory. Skvělým příkladem je Adjara Group, společnost, která má pod palcem tři nejzajímavější lifestylové hotely v Tbilisi. Hotely Stamba a Rooms sdílejí stejný blok budov, původně sídlo nakladatelství. Oba kombinují urban design a industriální styl s prvky moderního luxusu a jejich originální apartmány si oblíbili Gruzínci i zahraniční návštěvníci. Rooms Hotel byl dokonce nominován časopisem Monocle jako nejlepší místo, kde se ubytovat, za rok 2018. Stamba se zase pyšní vlastní čokoládovnou a pražírnou kávy, concept storem nebo třeba monumentální knihovnou s fotogenickými zákoutími.

Místem, kde se to hemží všemi cool osobnostmi Tbilisi, je ale Fabrika. Stará textilní továrna přetvořená v centrum kreativity − pro rebelské duše, místní, turisty k setkávání a sdílení nejrůznějších nápadů. Ve Fabrice sídlí coworkingové centrum Impact Hub, designový hostel, bistra, kavárny a restaurace, ale také obchůdky s místními designéry, květinami, vinyly, keramikou nebo třeba také pánské holičství. Na rozlehlém prostranství uvnitř multifunkčního komplexu se pořádají festivaly i trhy a startupisté tu tak domlouvají investice doslova vedle rozjařených skateboardistů.

Vyhládlo vám a toužíte po romantičtějším prostředí? Co by kamenem od Fabriky dohodil, najdete kouzelnou restauraci Shavi Lomi. Projít musíte tajemnými plechovými dveřmi, za nimi se však skrývá opravdová oáza. Vyberte si stůl pod širým nebem a korunami stromů ve vnitrobloku a ochutnejte místní gastronomické lahůdky. Mísy plné barevných pomazánek, sýrů a zeleniny a poctivé šašliky. Ochutnejte lilek plněný ořechovou nádivkou s kořením a s granátovým jablkem nebo třeba fazole po gruzínsku. Toužíte-li naopak po výhledu na město, udělejte si rezervaci v Keto & Kote, kde si gurmáni chválí moderní přístup k tradiční kuchyni.

A jestli i po tom všem máte ještě sílu na kulturu, zkuste miniaturní galerii současné gruzínské fotky Fotografia. Vystavuje tu třeba Mariam Sitchinava se svými éterickými feminními portréty.


Architektura

Cihlové domy se zdobnými dřevěnými balkony, křivolaký orloj s loutkami, kupole starobylých sirných lázní. Tbilisi je křižovatkou kultur a poznáte to na první pohled. Pokojně tady vedle sebe žijí křesťané, židé i muslimové, je tu také jediná mešita na světě, kde se vedle sebe modlí sunnité a šíité. Město s tak dlouhou a bohatou historií by se mohlo stát skanzenem, v Tbilisi ale staré stojí bok po boku s novým. Gruzínci se s vervou sobě vlastní vrhli do (poněkud překotné a možná lehce nepromyšlené) modernizace a současná architektura tady slouží jako nástroj, který má ukázat, že se země dívá spíše na západ než na východ.

Mnohé nové stavby určené veřejnosti zadali zahraničním architektům, v roce 2010 tak třeba oba břehy řeky Kury spojil futuristický most Míru. Místní ho kvůli jeho tvaru přezdívají Always Ultra, navrhl ho Ital Michele De Lucchi a zajímavostí je, že ho z Itálie přivezlo dvě stě kamionů. V řece se zrcadlí také budova veřejných služeb od architektů Massimiliana a Doriany Fuksasových. Její konstrukce působí dojmem, že jste se ocitli v houbovém lese nebo uprostřed prastarých stromů. Výrazné bílé klobouky chrání před deštěm i sluncem a skrývají prostorné atrium.

Smutnějším příběhem je projekt stejného tvůrčího dua ležící v parku Rhike. Budova sestává ze dvou zrcadlových tunelů, v jednom bude výstavní sál a koncertní síň s 566 sedadly. Staví se od roku 2016, nicméně stále není dokončena. A lesklá venkovní fasáda je už dnes řádně špinavá. Záměr v Tbilisi občas předbíhá skutečnost, stane se vám třeba, že vkročíte na zbrusu novou vyleštěnou ulici plnou ještě neobsazených butiků, abyste za rohem opět narazili na rozpadající se domky s organicky přibývajícími patry.

Fascinující stavbou minulého století je brutalistní budova Národní banky Gruzie. Navrhli ji architekti George Chakhava a Zurab Jalaghania a její design je založený na konceptu Space City, tedy využití a zakrytí co nejméně půdy, aby příroda dostala zpět svůj prostor. Překládané betonové bloky odkazují k lesu − vertikální části znázorňují kmen stromu, ty horizontální zase korunu. Nejkrásnější pohled na Tbilisi a jeho kontrasty je z vrcholků. Vyjeďte lanovou dráhou k ruinám pevnosti Narikala, pokochejte se výhledem na botanickou zahradu i město. Pěšky se pak vydejte rovnou dolů k tureckým lázním.


Víno a pohostinnost

V dáli se skví monumentální Kavkaz, pozdní slunce hladí po tváři a kyblíky se plní narůžovělými hrozny. Do ruky nůžky, na posilněnou bílý chléb s ostrou špičkou a čerstvá vinná šťáva. Po setmění pak sytě oranžové víno, které se naběračkou nalévá přímo z hliněných nádob zvaných kvevri, zakopaných kvůli stálé teplotě do země. Trochu vína ukápnout na chleba pro naše předky a pak už přichází na řadu přípitky, tady natolik oblíbené, že každá slavnost má vlastního mistra proslovů neboli Tamadu. Tak nejprve na sourozence, protože dostatek bratrů a sester zajišťuje silnou a stabilní zemi.

Supra neboli gruzínský způsob stolování je slavnost. A to klidně ve všední den, host je jednoduše vždycky dar z nebes. K večeři nám tak zpívá starobylé písně tradiční mužský sbor a na stole se objevují bezedné mísy plné lahodných pokrmů. Jsou tam knedlíčky khinkali plněné masem, které se drží za stopku. Chačapuri ve tvaru loďky se žloutkovým sluncem, které na daleké výpravy balily ženy svým mužům. A domácí pálenka čača. Gruzie − to je víno, hrdost a pohostinnost. Vždyť i slavný tbiliský monument, socha Matky Gruzie, drží v jedné ruce víno pro přátele a v druhé meč proti těm, kteří přicházejí ve zlém. Vynechat tedy vinný region Kachetie, vzdálený od Tbilisi zhruba dvě hodiny cesty autem, by byl hřích. Navíc když nejstarší nález vína pochází právě z Gruzie, a to z doby šest tisíc let před Kristem.

Mezi tradiční vinné sklípky patří Sagvareulo Marani ve vesnici Kardanakhi, kde zažijete výše popsané autentické zážitky. Během návštěvy můžete také šlapat hrozny nohama, naučit se od zkušené babičky knedlíčky ve tvaru zajíce nebo namáčet ořechy na šňůře do vinného karamelu.

Milovníkům moderny se zase srdce zatetelí ve vinařství Nelkarisi, které sídlí v severským designem inspirované budově s výraznými industriálními a dřevěnými prvky. Ochutnávku vín zakončete na rozlehlé terase nad vinicí a výběrem suvenýru. Vinařství má dvě značky: Ikano, které kombinuje lokální a zahraniční hrozny, čímž vznikají netradiční chuťové kombinace, a Friends’ Cellar, které naopak striktně drží tradice. Kousek od budovy se navíc nachází archeologické naleziště, ke kterému si můžete udělat zdravotní procházku. Zkoumat pravěkou Gruzii pak můžete i z domova, a to na Instagramu na účtu @dig_grape.