Východní přísliby. Jak česká návrhářka s bodyguardem po boku uspěla v mrazivé Číně

Autor: Ondřej Novotný
Datum: 14. 6. 2019
Foto: David Turecký, archiv Harbin Fashion Week

Kdysi to bývala téměř neznámá rybářská osada ztracená v čínských bažinách. Charbin sloužil také jako základna Rusů během jejich války s Japonskem, poté ho okupovali právě Japonci a v jeho okolí testovali na zajatcích chemické a biologické zbraně. Až po vzniku Čínské lidové republiky došlo k jeho rozmachu. Postupně se stal významným průmyslovým centrem plným moderních staveb a mrakodrapů. V historii Charbinu ale hraje významnou roli také móda: právě přes něj ve 20. a 30. letech putovaly trendy z Paříže a Moskvy do vzdálené Šanghaje. Díky své poloze se tak stal významnou módní destinací a tato tradice se už zachovala, od roku 2011 se zde koná stále prestižnější fashion week.

Letos v lednu na východ Číny už podruhé vyrazila i česká návrhářka Eva Vontorová, stojící za značkou Ether. Pořadatelům se zalíbila už před třemi lety, kdy dostala pozvání poprvé. “Vybírali mezi designéry ze střední Evropy a asi je zaujala vizualita mé práce. Potěšilo mě to, ale tehdy jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. Nedaly se získat ani žádné informace. Chvíli jsem váhala, ale je potřeba zkoušet nové věci,” vzpomíná Vontorová ve svém útulném ateliéru na pražském Žižkově.

Tehdy se festival teprve nadechoval k nejlepším časům, sice ohromoval svou velkolepostí, přesně tak, jak to v Číně umějí, ovšem ohledně módy šlo převážně o lokální záležitost pouze s hrstkou mimoasijských designérů. Jenže vývoj jde v Číně strmě dopředu a pro charbinský fashion week to platí rovněž. “Začal se tomu všemu věnovat nový art director z Thajska a díky němu se to zlepšilo. Akce trvala sedm dní a všechny se skládaly ze šesti až sedmi bloků přehlídek. A každá z nich byla skvělá,” popisovala Vontorová. “Před třemi lety ještě hledali cestu. Teď už to byla obrovská událost.”

Návštěva Číny je krokem do země neomezených možností − a opakovaných srážek s odlišnou mentalitou. To obojí Vontorová na charbinském fashion weeku dobře poznala. “Byla jsem jejich hostem a na všem to bylo znát. Když si někoho pozvou, tak se o něj postarají se vším všudy. Už na letišti mě vítali, přidělili mi dvě asistentky a bodyguarda, bez něho by to asi nešlo − město je dost velké a anglicky moc lidí nemluví, určitě bychom se ztratili,” popisuje.

A ztratit se v Charbinu by nebylo nic záviděníhodného. V zimě tam teploty padají až k minus třiceti stupňům, navíc se město halí do nepříjemného smogu, který dost ztěžuje dýchání. I proto přišla tolik vhod čínská pohostinnost a bryskní transport z letiště do luxusního hotelu. Jenže času na relax v přepychu nebylo nazbyt. Co na tom, že Vontorová a její kolegyně měly za sebou takřka celodenní trmácení − hned po ubytování je čekal přesun na místo konání akce, do Hongbo Xicheng Red Square Gallery.

Únava se ve Vontorové mísila s nervozitou. Je zvyklá se na přehlídky pečlivě chystat a také do Číny si vše připravila do posledního detailu: moodboardy, video, hudbu… Vše před odletem poslala pořadatelům a čekala na reakci. Ovšem skoro žádná nepřišla. “Měla jsem trochu obavy, co mě čeká,” vzpomínala návrhářka. Na místě se však brzy uklidnila: “Oni sice nejsou schopni komunikovat na dálku, ale na všechno byli perfektně připravení.”

Tohle je Asie

Přesto došlo na improvizaci. Jakmile si o své přehlídce promluvila se zmiňovaným thajským art directorem, pochopila, že čínské publikum má jiná očekávání než to evropské. “Měla jsem v plánu, že modelky budou mít na sobě zimní oblečení, postupně ho budou odhazovat a odkrývat to letní. To by znamenalo, že stejná modelka vejde na pódium dvakrát, od čehož mě odradil. Říkal: Tohle je Asie, lidé tomu nebudou rozumět, když se tam znovu objeví stejný člověk. Potřebují být neustále překvapováni,” líčí. A tak se večer zavřela na hotelu a přehlídku na poslední chvíli upravovala.

Last minute změny se vyplatily, její show si vysloužila pochvalné reakce. “Nevím přesně, čím to je, ale Asijci na mě obecně reagují dobře. S jejich vnímáním módy a stylingem souzním,” říká. A tuší, že by za jejím úspěchem mohl být i vztah ke kvalitnímu řemeslu, který s nimi rovněž sdílí. Zároveň si při druhé návštěvě Číny už zvykla, že místní publikum dává najevo zájem trochu jinak než upřeným sledováním pódia. Diváci si běžně během přehlídek povídají a neustále něco natáčejí. “V obecenstvu se pořád něco děje. Nejdřív jsem si říkala: To je to nezajímá? Ale pak, když jsem přehlídku sledovala ze záznamu, tak jsem viděla, že si předávají signály, co mají natočit a odkud získají nejlepší záběr,” vypráví Vontorová.

V Číně představila svou nejnovější kolekci Nova − šestnáct outfitů, v nichž se mísí městská elegance a moderní sportovní detaily. Doplnila je o ikonické psaníčko Trigon, které jemně redesignovala: přidala mu sportovní řemeny, jež se dají libovolně měnit a kombinovat. Kolekce, kterou v Charbinu předváděly čínské modelky, ji vyšla na stovky tisíc. “Cena je vysoká, protože dělám i doplňky a všechny vyrábím z prémiové italské kůže,” vysvětluje. Samotný výlet do Číny ji však stál jen náklady na logistiku a přípravu kolekce, vše ostatní hradili pořadatelé.

V Číně představila svou nejnovější kolekci Nova – šestnáct outfitů, v nichž se mísí městská elegance a moderní sportovní detaily.
Foto: archiv Harbin Fashion Week

Charbinské toulky

Číňané jsou sice jako hostitelé precizní, ovšem to samé očekávají i od svých hostů. Proto musela Vontorová perfektně připravit nejen samotnou přehlídku, ale i vizitky či tiskové materiály ve třech jazycích − česky, anglicky a čínsky. Zároveň si zakládají na tom, aby vše proběhlo podle jejich vymyšleného plánu. Když Vontorová zatoužila jet se podívat na místní Opera House, věčné úsměvy z jejich tváří najednou zmizely. Po krátkém dohadování ale nakonec změnu programu povolili − a vypravili speciální auto, které ji dovezlo až k architektonickému skvostu města. Čtyři roky stará budova, která působí jako z cizí planety, Vontorovou učarovala. “Je velkolepá. Takhle obrovská moderní stavba určená k jedinému účelu už by asi nikde jinde než v Asii nevznikla,” ukazuje nadšeně fotky v telefonu. Vyrazila i na festival ledových soch, další pompézní výstavu, která do mrazivého města perfektně sedí.

Ovšem turistika pochopitelně jejím hlavním cílem v Číně nebyla. Cestu za exotikou Vontorová podnikla především proto, že ji lákaly obchodní příležitosti, které jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik světa nabízí. “Vnímám, co se v Číně děje v oblasti lidských práv, a mám k ní takový ambivalentní vztah. Na druhou stranu má tamní a potažmo celý asijský trh tak obrovský potenciál, že by byl skoro hřích nezkusit se na něj dostat,” uvažuje. V tomto ohledu cesta splnila svůj účel, zájem o její tvorbu v Asii je. “Kdybych chtěla, mohla bych jim tam celou kolekci nechat a vzali by si ji. Jenže čínský trh má svoje specifika, jsou tam vysoká cla a vstup na něj se musí připravit. Ideální je, když se produkty dovyrábějí v Číně, protože pak jsou ‘made in China’ a tenhle problém odpadá. Takže teď budu řešit, jak s tím naložit,” přibližuje své plány. Cíl má jasný: zvětšit značku Ether tak, aby uživila nejen ji, ale i tým dalších lidí.

Na prvním místě funkčnost

Ač je Vontorová mladou návrhářkou, zkušeností z branže má mnoho. Po studiu na UMPRUM zamířila na stáž do Vídně a během ní začala spolupracovat s firmou vyrábějící sportovní oblečení. “Když mě oslovili, tak upozorňovali: To je outdoor!” vzpomíná. “Ale já to brala jako obrovskou výzvu. Co může být víc, než když designér dostane konkrétní zadání a vstupuje na pole, kde o designu neslyšeli. Může tomu vtisknout tvář!” Ve společnosti vyrostla z juniorky až v kreativní ředitelku. Postupem času však narazila na strop firemních možností a rozhodla se posunout dál. Chvíli spolupracovala s mladíky, kteří zakládali snowboardovou značku oblečení, ale pak si řekla: Dost už bylo zhmotňování cizích snů. Je čas zrealizovat ty vlastní. A v roce 2010 založila značku Ether.

Začala s navrhováním kabelek a dalších doplňků, oblečení si přibrala až postupně. Nikdy však nechtěla chrlit jednu kolekci za druhou, místo toho raději v rytmu slow fashion vytvoří jednu větší kolekci ročně, kterou předtím důkladně otestuje. “Jsem zaměřená na funkčnost. Souvisí to s mojí historií, kdy jsem se snažila vymýšlet třeba bundy, které by byly nejen krásné, ale i funkční, neboť to je při práci pro konkrétní sporty či konfekci hlavní. Stejně přistupuji i k autorské módě, avšak tady si můžu dovolit víc emocí. Když navrhuji kabelky, vždy je před výrobou zevrubně testuji. Přetěžuji je, intenzivně je nosím, abych zjistila, co vydrží a co je potřeba doupravit. Až pak z toho dělám minisérie,” popisuje svůj přístup k návrhářství.

Přístup, který ji dovedl i k čínské misi. A zkušenosti, která se zařadila k těm nejcennějším − prezentovala v Paříži nebo v Berlíně, asijská mise se mezi nimi rozhodně vyjímá. “Trochu mě tam třeba zarazilo, že i tři roky poté, co jsem tam byla poprvé, znali přesně všechna moje dietetická opatření. V tu chvíli si uvědomíte, že nějaká složka na vás asi opravdu existuje,” směje se. Střet s asijskou mentalitou bývá občas překvapivý, ale Vontorové se ještě může pořádně vyplatit.