Páni rámaři. Ocelové rámy na kola z Prahy, na kterých jezdí fajnšmekři až v Austrálii
Vyrazit na kolo, znovu a znovu. Česká značka Repete se inspiruje jednostopými klasikami 70. let a přímo v Praze vyrábí unikátní ocelové rámy, na kterých se nepodepíše ani ostrý zub času. Oblíbili si je proto i fajnšmekři třeba až v Austrálii.
Dílnou se nese řezavý zvuk broušení, voní to tu ruční prací a kávou. Na stole leží nákupní seznam: listy do pilky, řezný olej, brusný kotouč. Zářivě zelený ponk obsadila ocelová kostra, na které krotí pilník poslední detaily tak, aby do sebe vše hladce zapadlo. Rodí se tu parťák na cesty, ten, který s vámi neztratí trpělivost ani po čtyřiceti letech, ať už se trasa vine po dokonalém asfaltu, nezpevněné šotolině či lesní pěšině.
„Kolo je objektem touhy. Je to věc velmi osobní, málokdy na tom vašem jezdí ještě někdo další, umožňuje vám zažívat spoustu emocí. Lidé s ním tráví klidně každý den. My jsme jen sochaři, rámaři. Ale baví nás pozorovat, co do toho pak lidé sami vloží,“ říkají Robin Fišer a Mikoláš Voverka, zakladatelé české značky kol Repete, která letos slaví 10 let. Rámy vyrábějí kompletně pod jednou střechou přímo v Praze, navíc z oceli, materiálu, který zažil svůj vrchol v druhé polovině 20. století, kdy se z něj vyráběly klasické jednostopé modely jako třeba Colnago nebo Cinelli. Ocel postupně vytlačily inovativnější materiály jako hliník, karbon nebo titan, které zaplavily masovou výrobu jízdních kol. Vývoj se ale na pozadí odehrával i v oceli a k houževnatému a pevnému materiálu, který ani po letech neztrácí své vlastnosti, se dnes spousta cyklistů vášnivě vrací.
„Opíráme se o tradici, ctíme řemeslo, ale zároveň jdeme cestou inovace. Ocel je tradiční materiál, který má naprosto jedinečné vlastnosti. Je dost výkonnostní pro závodníky, poskytuje komfort na dlouhých vyjížďkách, a když ho po letech najdete na půdě, bude to stále funkční rám. Jsou materiály, ze kterých kola věkem degradují, v jistý moment jsou špičkové, ale časem klesá jejich výkon. To se vám u oceli nestane,“ vysvětluje Fišer, který v Repete jako absolvent Strojní fakulty na ČVUT zodpovídá za technickou stránku. „S ocelí dnes pracují převážně malé značky, které se produktu mohou věnovat s dostatečnou pílí a know‑how. Proto je ocel většinou v prémiovém segmentu,“ doplňuje. Ale fajnšmekrů, kteří po ocelovém rámu sáhnou, je čím dál více, za rok jich v Repete vyrobí až stovku.
Šlápnout do pedálů
Fišer s Voverkou se potkali jak jinak než na kole. Když se dali do řeči nad svými stroji, zjistili, že je oba baví nejen jezdit, ale také si od oleje pořádně umazat ruce. „Koupil jsem si tehdy nějakou plečku, ve které jsem se nadšeně rýpal. Robin to měl stejně, tak jsme se rýpali spolu a kol kupovali víc a víc,“ usmívá se Voverka. Časem tak začali kola přestavovat a renovovat pro kamarády a známé a nakonec i pro další zákazníky, díky čemuž se dostali k nádherným závodním kusům ze 70. a 80. let. A právě tady se zrodila jejich láska k poctivé oceli, od které už byl jen krůček k myšlence na vlastní tvorbu. V roce 2014 pak představili model Reborn, silniční kolo z italské oceli Columbus, s jehož upravenou verzí se rozhodli vydat na veletrh rámařů North American Handmade Bicycle Show do Spojených států. „Náš první model jsme chtěli dobře odprezentovat. A tenhle americký veletrh pro nás byl vždycky úplná bomba, a tak jsme si řekli, že když už – tak už! Schrastili jsme nějaké peníze a vyrazili přes oceán, tehdy to bylo v Louisville, v Kentucky. Nakonec jsme si odvezli hlavní cenu za nejlepší silniční kolo, mezi obchodníky, prodejci a odbornými médii se rozkřiklo, že existujeme, a tak nás oslovil i tradiční italský výrobce příslušenství Campagnolo, jestli bychom nechtěli prezentovat jejich produkty na našich kolech,“ pokračuje Voverka. Komunita světových rámařů neboli „frame‑builders“ je nadchla a stejně tak si pochvalují i české mistry, kterých si oba nesmírně váží. Třeba Robert Štěrba, který tvořil ikonická kola již v 90. letech, se stal pro Repete jakýmsi mentorem. „Všichni jsou otevření, příjemní, nesedí si na know‑how, často ho i sdílí. Každá značka má totiž nakonec stejně svůj přístup, detaily, pohled na vizuál,“ popisuje Voverka.
V současnosti prodává Repete dva modely, silničku Reason a gravel Verne, od každého modelu šest velikostí rámů. „Prošli jsme si érou kol kompletně na míru a došlo nám, že chceme představit konfiguraci, která je podle nás to nejlepší, co v téhle kategorii může zákazník získat. Potřebovali jsme také zefektivnit výrobu a zvýšit produkci. Zákazník měl stejně nakonec na výběr příliš mnoho věcí a sám nevěděl, co potřebuje. Tyhle dva modely nám dávají smysl a opravdu si za nimi stojíme,“ pokračuje. K integrovanému vedení bowdenů například využívají průchodky vyrobené pomocí pokročilého 3D tisku.
Ceny začínají na 130 tisících korun, nejčastěji si ale zákazníci poskládají kolo za 160 tisíc. Samotný rám se vyrábí deset týdnů, kompletní kolo pak podle vybrané konfigurace. „Na trhu je sice množství komerčních kol, ale mezi cyklisty existuje úzký segment lidí, kteří očekávají něco víc. Dnes už není takový problém cena, navíc – a to nejen v našem oboru – už odchází ten devadesátkový trend, kdy lidé touží po zahraniční značce. Už to nemá punc výjimečnosti, takové produkty vidí v každém obchodě. Návrat k lokálnosti a řemeslnosti není jen v gastronomii. Lidé hledají něco, co s nimi souzní, touží po prémiovém produktu s přidanou hodnotou ruční výroby. To, že sem mohou přijít a vidět, jak se jim kolo vyrábí na míru, je pro ně zážitek. A to má takovou hodnotu, že si pak klidně na kolo počkají,“ dodává Fišer. Často jsou to prý lidé, kteří už mají s cyklistikou zkušenost a po letech si chtějí pořídit něco speciálního.
V současnosti pochází asi třicet procent zákazníků z Česka, číslo se ale postupně zvedá. Nejvíc pak Repete jezdí v Asii – Singapuru, Hongkongu a Koreji –, kde je obecně velký hlad po evropských produktech, pak v Austrálii a teď i Jižní Americe, i když je to třeba někdy jen jeden kus. V Austrálii mají Repete dokonce ambasadory, spojili se s místním cyklistickým klubem kreativců Soup Athletica, který si ocelové rámy z Česka zamiloval. V Česku jezdí na Repete třeba dráhový cyklista Tomáš Bábek, mistr ve sprintu mužů a reprezentant na olympijských hrách 2008 v Pekingu. Ve volném čase volí gravel a užívá si volnější tempo.
I když na kolech Repete jezdí i aktivní závodníci, právě o radost z pohybu jde Fišerovi a Voverkovi nejvíce. Se značkami Rap a Kalas vypustili kolekci cyklistického oblečení No Racing Club a jedním z jejich sloganů je: „Fuck average km/h.“ Sympatické jsou jim také takzvané „ultra distance“ závody, kde nejde o rychlost, ale o výdrž na dlouhé vzdálenosti, jako třeba více než dva tisíce kilometrů dlouhý Length of Sweden. „Skvěle se na nich testují výhody ocelového rámu,“ říkají. V dílně pracují většinou cyklisté, kteří opustili své práce, když chtěli zkusit něco jiného, na kole jezdí i grafik či fotograf. Sami zakladatelé jsou během výroby stále přítomni, protože řemeslo je prostě a jednoduše baví. „Začali jsme fakt od nuly a jsme rádi, že jsme se řemeslo naučili. Vždycky jsme chtěli dělat věci postupně, krůček po krůčku. Je to dlouhá cesta, ale nám to nevadí. Je to o tolik lepší než vybudovat značku a někde venku poptávat výrobu,“ chválí si Fišer.
Práce v Repete není nikdy hotová, i když jsou Fišer a Voverka se současnými modely spokojeni, pořád je baví vylepšovat detaily. Pod pokličkou mají nachystaný další model, který plánují odhalit ještě letos. „My jsme perfekcionisti, hodně uvážliví, vše dlouze promýšlíme a prototypujeme. Platí pro nás, že čím méně modelů, tím lépe. Za tím, co vyjde na veřejnost, si totiž chceme stoprocentně stát,“ pokračuje Fišer. Nová, větší dílna jim poskytne mnohé další možnosti, dokonce zvažují rozšíření portfolia a vyrábět další cyklistické produkty. V jádru chtějí ale zůstat hlavně rámaři.