Na zdraví!

Češi už dávno nejsou jen národem pivařů. Touží pít i sofistikované nápoje a sami je také vyrábějí. Březové mízy, očistnou kombuchu, naturální cider či zeleninové freshe. Představujeme vám čtyři české značky, které byste měli ochutnat.

MAGU

Marek Siwy poznal kombuchu už dávno. Dlouho před tím, než začala okupovat obchody se zdravou výživou a zjevovat se na lístku hipsterských restaurací. Kdysi mu ji podávala babička, neboť u dřívější generace nebylo výjimkou, že si ji sami pěstovali kvůli zdraví. Pro malého Marka to byly chvíle hrůzy. Fuj! Kombucha mu vůbec nechutnala. Nesnášel ji.

Osud občas ale mívá zvláštní smysl pro humor. Dnes Marek Siwy vede značku MAGU, která vyrábí… no jistě, kombuchu. A roste raketovým tempem. V roce 2020 prodala 50 tisíc lahví, letos počítá už s milionem kusů a tržbami kolem 150 milionu korun. „Firma roste meziměsíčně o desítky procent, a to navzdory probíhající ekonomické a geopolitické krizi,“ hlásí pyšně Siwy.

Kde v jeho příběhu nastal zvrat? V Americe, kam Siwy během studentských let vyrazil a kde objevil nenáviděný nápoj z dětství jako stále populárnější – a překvapivě chutné – zboží. Když se před pěti lety vydal do USA znovu, pozoroval, že trh s kombuchou tam roste rychleji než Red Bull, a vycítil podnikatelskou šanci. Dva roky experimentoval se složením té vlastní, než se odvážil ji uvést. A to rovnou v designových skleněných vratných lahvích, aby kromě podnikatelské stránky neopomněl ani tu ekologickou. A uspěl: kromě chuti si zákazníci pochvalovali i zdravotní benefity. A jak rostl zájem, rozšiřovala se i firma, která za poslední rok vyrostla ze sedmi zaměstnanců na padesát.

Nyní jedná o partnerství s jednou evropskou bankou, chystá nové příchutě a plánuje i továrnu, která zvládne vyrobit 300 tisíc lahví měsíčně.

UTOPIA

Začíná to jako dobře známý příběh. Mladý pár, který omrzel život v Praze, a tak se vydal na venkov. Žít zdravěji a v souladu s přírodou. U Evy a Iva Laurinových je však obohacen i o touhu tvořit a předávat svou filozofii dál. Když se před více než deseti lety přestěhovali na statek v Sudkově Dole u Tábora, přemýšleli, jak svou venkovskou misi zúročit. „Abychom tady jen prachsprostě nebydleli,“ říká Ivo. Nejprve vytvářeli různé drobnosti pro sebe a pro přátele, impulzem k větší akci ale bylo objevení starého jabloňového sadu v údolí. Rozhodli se vyrábět cider. Nazvali ho Utopia, protože chtějí přistupovat k práci jinak. „Řadu let jsme se snažili pít čisté věci nezatížené chemií, takže ciderová cesta byla podobná,“ vysvětluje Ivo Laurin. Cidery fermentují spontánně místními kulturami, 12 měsíců v 225litrových dubových sudech, bez siřičitanů, konzervantů či barviv.

Hlavními zákazníky jsou restaurace, ať už Eska nebo La Degustation Boheme Bourgeoise, ale Utopia dobře funguje i v zahraničí. „Mám přehled třeba o Londýně, kde je v jedné restauraci u Ottolenghiho a dalších asi třech michelinských restauracích. A novým zajímavým trhem je Japonsko,“ říká Ivo. Pořád ale jde o malou výrobu, 10 až 15 tisíc lahví ročně. A v poslední době k nim přibyla ještě další novinka: octy. Vyráběné čistě, podle staré orleánské receptury, zkrátka jinak. Utopicky.

EUFORIA

Jan Klimeš je mužem mnoha krásných řemesel. Živí ho restaurování knih a umění na papíře, věnuje se ale i designu sešitů a lamp, vyrábí archivní pouzdra na vzácné tisky nebo designové krabice. A také březovou mízu Euforia. Čím dál oblíbenější nápoj, jehož produkce zřejmě začne Klimeše rovněž slušně živit. „Březová míza se v lahvi rozkvasí mléčným kvašením. Nevzniká tedy alkohol, obsahuje minimum cukru a má detoxikační účinky, i proto je oblíbená,“ popisuje Klimeš.

K řemeslům se dle svých slov dostal tak, že se ve škole špatně učil. Namísto biologie a matematiky zjistil, že ho fascinuje práce s papírem. Když se pak s rodinou přestěhoval na venkov, mohl dát své kreativní duši průchod naplno – a vzniklo několik projektů včetně Euforie.

Ve fermentované březové míze se vždy něco maceruje: zázvor, ovoce, káva, chmel, ale i různé druhy dřeva nebo extrakt z kadidla. Klimeš si uvědomuje, že to není nápoj pro každého: „Je to takový artový film. Buď vám chutná, nebo nechutná.“

Lidí z první skupiny se ale našlo dost, letos se vyrobilo 6800 lahví a 2800 plechovek. Chystá se expanze do USA, Anglie, Nizozemska i Německa. A dovedení produktu k dokonalosti: „Mé plány jsou pracovat jen na jedné věci, a to pořádně.“

GOODLOK

Značka Goodlok vznikla ve firmě, kde byste to nečekali: zabývá se totiž vývojem webů a mobilních aplikací. Jednoho dne se tahle parta rozhodla do kanceláře pořídit – hlavně ze zvědavosti – odšťavňovač a hráli si s ním ráno před prací v kuchyňce. Ukázalo se, že o zdravé šťávy je zájem, a tak do kanceláře začal docházet brigádník, aby se jich mohlo vyrábět více. A partu kolem Pavla Fuchse napadlo, že by z toho mohl být dobrý byznys. „Vedl nás k tomu hlavně úplný nedostatek pestré, chutné a zdravé nealko nabídky,“ říká Fuchs.

Předmět jejich podnikání ale nebyl to jediné zajímavé na Goodloku: pozoruhodný byl totiž také způsob, jakým se rozhodli své produkty prodávat. Pro partu ajťáků byl přitom vlastně stylový: rozhodli se využít umělou inteligenci Facebooku, která komunikuje se zákazníky přes Messenger. Vylepšili ji a naprogramovali „robota“, který dokázal provádět i platební transakce.

Takto upoutal Goodlok v začátcích kolem roku 2018, od té doby už ušel kus cesty. Loni otevřel prodejnu na Jungmannově náměstí, prodávání přes Facebook nahradil mobilní aplikací a chystá e‑shop. Od ovocných freshů se posunul i k zeleninovým a také ke kombuchám, shotům, kefírům, garum i kimchi, zkrátka všemu zdravému. Nyní chtějí své produkty šířit i do zahraničí. „Plánujeme prorazit s dochucovadly do dobrých restaurací po Evropě,“ hlásí Fuchs. Loni prodali kolem půl milionu lahví a letos by rádi vyrostli na dvojnásobek.