Miloš Čermák: 10 faktů nejen o koronaviru, kterými můžete zaujmout při konverzaci na večírku, ovšem s ne více než 99 účastníky

1) Karanténa byla původně trenténa.

Vychází to z italského „trentina“ neboli „třicet“ a jde o počet dní, po které byly v Benátkách a okolí izolovány lodě připlouvající v době morové epidemie ve 14. století z oblastí s nákazou. Trvalo zhruba století, než byla tato lhůta prodloužena na čtyřicet dní, tedy „quarantino“, a to se už uchytilo. Proč to bylo 40, a ne 30, se historici nemohou shodnout. Jedni tvrdí, že se ze zkušeností ukázalo, že 30 je málo. Jiní naopak soudí, že číslo 40 připadalo středověkým úředníkům důležitější: 40 dní pršelo po potopě, 40 dní pobýval Mojžíš na hoře Sinaj a 40 dní se Ježíš postil na poušti.

2) Nepodceňujte karanténu, může být tím nejlepším, co se vám v životě stane.

Nebo i celému lidstvu! Historické prameny uvádějí, že když v letech 1665 až 1667 odjel Isaac Newton kvůli morové epidemii z Cambridge a pobýval doma ve Woolsthorpe, položil ve svých pracích základy optiky, matematické analýzy a teorie gravitace. Kdo ví, co vymyslíte vy? I když vy asi většinu času strávíte u Netflixu a na Facebooku.

3) Mor zabil ve 14. století 75 miliónů lidí, což tehdy představovalo asi 17 procent světové populace.

Španělská chřipka zabila v letech 1918 až 1921 zhruba 50 miliónů lidí, v té době necelá tři procenta populace. Poslední velkou pandemií byla epidemie chřipky H2N2 v roce 1957, která zabila 1,1 miliónu lidí, tedy 0,04 procenta světové populace. „Účet“ za koronavirus zatím nemáme.

4) Koronavirus se v USA projevil už v lednu, kdy Američané z viru ještě žádné obavy neměli.

Ale výrazně klesly tržby všech čínských a dalších asijských restaurací, odhaduje se, že v porovnání se stejným obdobím loni až o deset procent.

5) Nemoc se jmenuje COVID-19, použít například ženské nebo mužské jméno nepřicházelo v úvahu.

Jméno nemoci vychází z popisu viru, tedy „koronavirus objevený v roce 2019“. Mnozí tvrdí, že je to jméno nešikovné a málo „marketingové“. Nechme stranou využití v reklamě, ale je pravda, že pro používání v hovoru nebo v novinových článcích je jméno trochu nepraktické. WHO se však drží zásady, že viry nelze pojmenovávat po konkrétních místech, zvířatech, lidech ani skupinách lidí, aby je nedémonizovaly. Meteorologové naopak soudí, že ničivé bouřky lze dívčími či chlapeckými jmény klidně pojmenovávat.

6) COVID-19 je jméno onemocnění, virus se jmenuje SARS-CoV-2.

Většina lidí ale stejně používá název „koronavirus“ nebo jen „korona“. Když se budete chtít odlišit, tak „ta malá kulatá svině“ je taky úplně v pohodě.

7) Marihuana, kokain, alkohol, česnek, vitamín C, mořské řasy a čisticí roztoky.

Mají dvě věci společné. Za prvé: neléčí koronavirus. Za druhé: více či méně se to o nich v posledních týdnech tvrdilo na sociálních sítích. Jistě, česnek či vitamín C vám určitě neublíží, ba naopak, ale proti koronaviru nepomohou. Alkohol či drogy jsou fajn, protože na koronavirus zapomenete, ale zároveň mohou oslabit imunitu, což není úplně moudré. Čisticí roztoky, většinou nabízené jako magické léky na všechno pod nejrůznějšími zkratkami, rozehrají jako jediné s koronavirem zajímavý, možná až strhující zápas. Půjde v něm o to, čemu se podaří vás zabít dřív. 

8) Psi a kočky mohou chytit koronavirus.

První dokumentovaný případ je z Číny, kdy byl virus zjištěn u trpasličího špicla. Později bylo zaznamenáno několik případů i ve světě. Vědci tvrdí, že přenos naopak – ze psa na člověka – je téměř stoprocentně vyloučen. Ale to možná neviděli, jaké intimnosti jsou se svými mazlíčky schopni provádět pražští pejskaři.

9) Nakažlivost koronaviru uvádí tzv. reprodukční číslo, označované R0.

Neboli „R nula“. Zjednodušeně to znamená, kolik osob stihne osoba s onemocněním nakazit. U chřipky je to 1,3, například SARS měl kolem 3. Vůbec nejvíc ze známých nemocí mají střevní chřipka (17), malárie (16) a spalničky (15).

10) Za všechno může netopýr. Anebo luskoun.

Koronavirus SARS-CoV-2 je podle vědců z 90 procent shodný s viry, které přenášejí tito malí savci. Který přesně to byl a jak se to stalo, se neví. A možná se to nikdy nezjistí. Mohlo to být kvůli čínským labužníkům, kteří právě maso z luskounů považují za vyhlášenou pochoutku. Každopádně oba druhy savců jsou mírně bizarní. Zatímco netopýři mají křídla a umějí létat, luskouni jsou jediní savci s šupinami. V pražské zoo se na ně nepodíváte, ale do tří let by tam mohli dorazit. Stane se tak díky partnerství, které město Praha uzavřelo s Tchaj-pejí, hlavním městem Tchaj-wanu.