Radek Lampa: Stopařův průvodce po Karlíně

Autor: doc. Ing. arch. Radek Lampa
Datum: 22. 4. 2020
Foto: Martin Janeček, Filip Linhart

Jestli chcete vidět hutný a nadupaný koncentrát nejlepších staveb od světových autorů na jednom místě, není v Česku lepší místo než současný Karlín. Staré dějiny architektury hoďte do kontejneru. Karlín nezadržitelně roste a přidává nové kapitoly jednu za druhou.     

Kdyby byl Karlín nudný, netekly by sem peníze a nestálo by za to o něm psát. O Karlíně se ale píše překotně a horlivě. Právem. Z nevyužitých pozemků a umazaných průmyslových hal vznikají nejzajímavější architektonické počiny nejen v Praze. Malá lokalita kolem čtyř téměř přísně rovnoběžných ulic láká osvícené investory. Ti mají kapitál, nadhled a kuráž k tomu, aby získali ke spolupráci dobré a známé zahraniční architekty. Velká jména z Dánska, USA, Katalánska, Itálie, Rakouska i ze Švýcarska přinášejí do staré dělnické periferie svižnou a nebojácnou architekturu. Smělé nápady mají i čeští architekti.

Nábřeží je jako zadnice schovaná v kalhotách

Oblast má pochopitelně stále i kazy a zatím nevyužitý potenciál. „Pod oknem kolem šedejch domů Evropu odděluje viadukt,“ zpívá Ivan Hlas ve známé písničce. Má černou duši, ó Karlín. Když se projdete po Rohanském nábřeží v neděli dopoledne, potkáte jednu ženu se psem a umývače oken. City ožívá jen ve všední den, o víkendu je bulvár mrtvým místem, kudy projíždějí jen auta. Čtyřproudovka protíná Karlín jako šavle a rozděluje čtvrť na zcela odlišné světy. I to ale dobrý architekt umí přijmout a změnit. Moderní podloubí po celé délce by mohlo přilákat lidi k procházkám, bohužel ale nesmyslně končí za křižovatkou. Chybí stromy a propojení s břehem Vltavy. U řeky očekáváte velkolepou promenádu, ale ta se smrskla na štěrkovou cestu pro osamělé běžce. Nejste v centru dění, ale mohli byste být. Vždyť náplavky o kus níž proti proudu jsou chloubou pražského centra. Jako by ta část u Vltavy nebyla srdcem, ale pouhou zadnicí. Přitom tu stojí nejzajímavější stavby Prahy, například monumentální bílá kostka Amazonu. Jako by se Karlín nyní řeky bál, i když k řece vždycky patřil. 

Hnusné kouty v milionářské čtvrti. I to je Karlín

Klasicistní a secesní Karlín, to je památková zóna i špinavé, zapomenuté a ospalé kouty. To vše tvoří unikátní atmosféru. Stačí nahlédnout přes železnou bránu v ulici Křižíkova do tichého vjezdu s garážemi… a vracíme se o sto padesát let zpátky. Karlín byl snadná úloha pro urbanisty první poloviny 19. století. Pragmatické bloky a specifická poezie počátků industriálního věku se naplno opěvují až nyní, kdy průmysl odešel. Žádná jiná pražská čtvrť se v současnosti nerozvíjela dynamičtěji. Výstavba v progresivním Smíchově se téměř zastavila, Holešovice spí, Karlín krůček po krůčku dál roste. Zdařilé rekonstrukce továren a průmyslových objektů stojí vedle starých činžáků, nových bytových domů a kancelářských budov a mísí se s tichými ošklivými dvory. Kontrast.

Atraktivní práce i klidný domov na čtyřech ulicích

„Je to dobré místo pro práci i bydlení,“ říkají mi všichni, kteří se sem v poslední době cíleně přestěhovali. Nové budovy plné kanceláří přinášejí pracovní příležitosti. Dobrou adresu z Karlína dělá i poloha blízko centra a snadná dostupnost. Zároveň stojí v přírodě. Z jedné strany na obyvatele dýchá zelená masa Vítkova, z druhé strany uklidňuje Vltava. Přirozenou hranici tvoří Negrelliho viadukt a magistrála, na konci prostor uzavírá mohutná Invalidovna. Karlín je ohraničený, pochopitelný, jednoznačný, lapidární a tím velmi zajímavý. 

Karlín, to je nenaplněný příběh o ulicích

O nekonečných, dlouhých rovných ulicích, které rovnoběžně kopírují tok Vltavy. Každá ulice je jiná a šíří unikátní atmosféru. Má svůj ruch, rytmus, charakter. A svoje obyvatele. Tyto rovnoběžky mají pevnou základnu – Negrelliho viadukt. 

Klidná Pernerova

Kopíruje svah kopce Vítkov. Je to nejklidnější ulice, na které potkáte jen hrstku lidí. Můžete vnímat vůni a chlad zeleného Vítkova, který dává ulici nezaměnitelnou atmosféru. Mír tu pravděpodobně zůstane, i když se postaví stavby, které se zde plánují. 

Živá Křižíkova

Ulice, která nejvíc žije, i když není nejrušnější. Městský život vesele tepe v kavárnách a barech. Zajímavá je i tím, že protíná Karlínské náměstí a stojí na ní bazilika.  

Zaplivaná Sokolovská

Měla by být hlavní osou Karlína, vždyť míří do ulice Na Poříčí a na náměstí Republiky. Doporučuji se jí ale vyhnout a v nejnutnějším případě ji rychle přejít napříč. Prohlašuji ji za ostudu Karlína. Ulice, kterou zdobily krásné Křižíkovy lampy, je špinavá, zaplivaná a zanedbaná. Bohužel i nově postavená architektura zde patří k nejhorším a podprůměrným. Zastavte se ale u zajímavého domu Hamburk, ten je jedním z nejstarších.  

Stresující Rohanské nábřeží

Problém musíme hledat hlouběji v urbanismu Prahy, která má vnitřní dopravní systém založený na pobřežních komunikacích. Praha nemá klidná a tichá nábřeží, protože byla obětována automobilové a tramvajové dopravě. To se promítlo i do ulice Rohanské nábřeží. Tudy auta pouze projíždějí, aniž by řidiči měli chuť a potřebu zaparkovat nebo odbočit v této čtvrti. Aby se dalo říct, že je to bulvár – protože zde stojí paláce, které na bulvár patří –, čeká ji zásadní rekonstrukce. Ve všední den rušná a hlučná, plná smradu a kouře. O víkendu opuštěná, prázdná a pustá. Je to potíž všech moderních city, kde stojí nové administrativní budovy. Najdeme tu ale nejzajímavější stavby, kvůli kterým se Karlín stal tím, čím je. Z River City vidíme zatím jen malou část, výstavba bude pokračovat dál směrem k Palmovce. 

Provizorní pobřežní stezka

Pěšinka na břehu Vltavy je trochu jiný svět. I když vás překvapí hluk z vltavské strany, klid a příroda ji spojují s ulicí Pernerovou. V současné době je bohužel zcela provizorní. Mělo by zde vzniknout velkolepé pražské nábřeží, které si okolní zástavba zasluhuje.

Kudy a kam se dívat: zajímavé karlínské pohledy

  • Jestli chcete dobrou fotku, jděte na Karlínské náměstí a podívejte se směrem na sochu Jana Žižky z Trocnova na Vítkově. Velmi zajímavě se tu kloubí několik časových vrstev. V popředí jsou vidět věže baziliky, za nimi monumentální Janova postava na koni a vzadu vztyčený prostředníček žižkovského vysílače. Pohled je zajímavý ve dne i při nočním osvětlení.  
  • Další zajímavý pohled se naskytne, stojíte-li vedle bílé jachty u zdi Corsa. V mezeře mezi domy Corso II a Corso IIb se tyčí kostelní věže a tvoří neobvyklý kontrast. 
  • Trochu démonický a romantický je pohled z Thámovy ulice do tunelu pod Vítkovem.
  • Na Prahu velkolepé je podloubí na Rohanském nábřeží. Tento zážitek je v Praze velmi výjimečný.
  • Choďte a hledejte. Karlín nabízí hodně takových zážitků.

O autorovi

doc. Ing. arch. Radek Lampa (1965)

„Karlín má koule, smutné nábřeží a stojí tu nejkrásnější dům nejen v Praze,“ tvrdí o svérázné pražské čtvrti architekt Radek Lampa. V Karlíně postavil lávku pro pěší na Rohanský ostrov a pro čtenáře magazínu Říká kdo? připravil tipy na další zajímavé stavby, které stojí za to navštívit. A řekne vám i proč. Učí na Fakultě architektury ČVUT a spoluřídí vlastní ateliér ra15. Mimo jiné navrhl novou administrativní budovu Crystal v Praze na Vinohradech.