Miloš Čermák: 10 divných zvyků či vlastností amerických prezidentů
1) Andrew Jackson (v úřadu 1829–1837) naučil svého papouška sprostě nadávat.
Jmenoval se Poll a on ho koupil jako dárek své manželce. To se papouškovi nakonec stalo osudným, protože budil svými nadávkami tak velkou pozornost, že musel z Bílého domu pryč. Myšleno papoušek, nikoli Jackson, byť je evidentní, že dřív byl sprostý on.
2) Lyndon B. Johnson (v úřadu 1963–1969) byl z amerických prezidentů největší narcis.
Vyšlo to týmu psychologů, který v roce 2013 zkoumal pro časopis Psychological Science celkem 42 amerických prezidentů. Je fakt, že tehdy ještě nebyl na seznamu Donald Trump. Ale Johnson mu mocně sekundoval, navíc se soudí, že trpěl i exhibicionismem. Rád mluvil o intimních tělesných partiích, včetně těch svých, a i při oficiálních příležitostech si vyhrnoval košili, aby ostatním ukázal jizvu po operaci slepého střeva. Do úřadu nastoupil nezvolený, jako viceprezident, po atentátu na Kennedyho. Nebyl moc oblíbený, a tak bylo velkým překvapením, že volby před druhým termínem vyhrál s velkým náskokem. Psychologové tvrdí, že narcisismus je v politice výhodou: lidem s tímto rysem obvykle nechybí sebevědomí, mají vysoké ambice a dokážou působit na lidi, zejména při krátkodobém kontaktu.
3) James Carter (v úřadu 1977–1981) viděl UFO.
Stalo se to v roce 1969 a šlo o úkaz zářícího objektu na obloze, který připomínal měsíc v úplňku a byl viditelný asi deset minut. Carter ho viděl s přáteli a o čtyři roky později, už jako guvernér státu Georgia, úkaz nahlásil úřadu v Oklahomě, který se zaznamenáváním těchto událostí zabýval. Jako prezident se pak o hledání mimozemských civilizací informoval u CIA.
4) John Quincy Adams (v úřadu 1825–1829) se rád koupal nahý na veřejnosti.
Není jasné, jestli to měl prostě rád, anebo ho lákalo, že ho přitom někdo může vidět. Každopádně se v době jeho vlády ve Washingtonu vědělo, kam a kdy se chodí koupat do řeky Potomac. Toho využila novinářka Anne Royallová, která mu prý schovala šaty a odmítla mu je vydat, dokud nedostane odpovědi na své otázky. Zdá se, že my novináři jsme byli pěkní šmejdi již od úsvitu demokracie.
5) John Tyler (v úřadu 1841–1845) měl možná nejvíc sexu, ale určitě nejvíc dětí.
Celkem patnáct s dvěma manželkami, to jsou však jen ty legitimní. Tyler považoval sex za jednu z nejbohulibějších činností a odpovídajícím způsobem se jí také věnoval. Nelze už zjistit, kolik dětí měl se svými otrokyněmi. V orální historii se však dochovalo, že je vždy po jejich narození okamžitě prodal.
6) Herbert Hoover (v úřadu 1929–1933) vynalezl vlastní sport.
Jmenuje se hooverbal, samozřejmě, a hraje se medicinbalem na volejbalovém hřišti. Míč těžký skoro tři kilogramy se chytá a přehazuje přes síť, body se počítají podobně jako v tenise. Hoover hru naučil hrát své podřízené a údajně je nutil, aby ji s ním hráli, a to šest dní v týdnu. Hooverbal se dodnes občas hraje, byť olympijským sportem se nikdy nestal.
7) Thomas Jefferson (v úřadu 1801–1809) nejvíc miloval zmrzlinu.
Tento ve světě tehdy ještě neznámý dezert poznal jako diplomat ve Francii a později ho jako prezident pravidelně servíroval v Bílém domě. Jefferson rovněž miloval víno a jídlo, říká se, že stál i za popularitou v Americe mimořádně oblíbených mac ‚n‘ cheese neboli makarónů se sýrem. Je autorem prvního dochovaného receptu na zmrzlinu, který napsal vlastní rukou. Tak kdybyste si ji chtěli udělat: šest vaječných žloutků, čtvrt kila cukru, dvě láhve smetany a zrnko vanilky.
8) Benjamin Harrison (v úřadu 1889–1893) se bál používat v Bílém domě elektrické vypínače.
Na jeho obranu budiž napsáno, že byl zároveň mužem, který elektřinu ve svém sídle nechal nainstalovat. Jeho výhodou i nevýhodou je to, že prezidentoval v době velkých objevů a změn. Například je prvním americkým prezidentem, jehož projev máme na zvukovém záznamu. Je to zajímavé i proto, že Harrison podle historiků projevy miloval. Psal si je sám a existují záznamy, že jich jednou pronesl 140 za jediný měsíc. Všechny přitom byly odlišné.
9) Ronald Reagan (v úřadu od 1981–1988) nejlépe líbal. Existuje na to aspoň několik nezávislých svědectví, mimo jiné to tvrdila herečka a pozdější americká velvyslankyně v Československu Shirley Temple Blacková.
Reagan ve své filmové kariéře hrál většinou milovníky či kladné hrdiny. Jeho nejznámější scéna je ve filmu z roku 1942, ve kterém hraje mladého muže, který se probudí po operaci, kdy mu lékaři amputovali obě nohy. Když to spatří, zvolá s hrůzou v hlase: „A kde je můj zbytek?“ Reagan tak později pojmenoval i první díl svých pamětí, napsaný v roce 1965.