Abstrakce na plátně a režisér Nolan. Co jsou (ne)zbytnosti návrhářky Antoniny Zablocké?
Módní návrhářka a ilustrátorka se narodila v Kyjevě. Do Prahy se dostala v rámci magisterských studií na UMPRUM, kde se poznala s Liběnou Rochovou. Letos se stala její asistentkou – poté, co odešla z válkou sužované Ukrajiny. Kromě toho se věnuje módní ilustraci a vlastní návrhářské dráze. Nejraději relaxuje na procházkách se psem v Riegrových sadech.
Můj styl oblékání bych popsala jako nadčasový, minimalistický a praktický street wear. Poslední dobou se ale na 90 procent skládá z věcí, ve kterých je pohodlné venčit psa.
Místo trendů upřednostňuji kvalitu. Nekupuji spontánně spoustu věcí, nad každou docela dlouho uvažuji. Promýšlím, s čím ji budu kombinovat, jak často nosit a jestli odpovídá mému životnímu stylu.
Můj šatník se hodně zmenšil od doby, kdy jsme utekli z Kyjeva. Když se musíte zabalit za deset minut, tak toho do kufru moc nedáte. Nějakou dobu jsem vystačila s opravdu minimálním počtem oděvů, a tak člověk pochopí, že toho moc nepotřebuje.
Návrháři, kteří mě inspirují, jsou Liběna Rochová a také Litkovskaya, Rei Kawakubo, Issey Miyake, Yohji Yamamoto, Daniel Roseberry, Alexander McQueen, Jean Paul Gaultier a několik dalších.
Na ukrajinské módní scéně mě baví projekt O(FourFour). Jejich filozofie je mi velmi blízká. Všechno vyrábí lokálně a opravdu si dávají záležet na kvalitě. Používají materiály jako je ekologický neopren, ze kterého šije i Patagonia. Dovedete si vůbec představit, nakolik cool musíte být, abyste se jako brand mohli rozvíjet a dělat skvělý produkt v podmínkách, které jsou nyní na Ukrajině?! (foto dole)
Z Ukrajiny mi v Česku nejvíce chybí chutné potraviny. Babičky, které prodávají na trzích vlastnoručně vypěstovaná rajčata a okurky. Melouny z Chersonu, super levný a rychlý internet a telefon… Je toho dost.
Když se chci dobře najíst, vyrazím domů. Partner moc dobře vaří a v žádné restauraci se nenajím lépe. Ale když chceme něco speciálního, tak v Praze jdeme na pizzu do GamberoRosso.
GamberoRosso, Jakubská 4, Praha 1, www.gamberorosso.menu
Nejraději kreslím abstrakci na platně (foto dole). Akrylem, pastely, uhlem. Kromě štětců k tomu používám všechno, co zrovna mám po ruce. A ruce samotné. U abstrakce mě baví nepředvídatelnost – nikdy nevím, co z toho ve finále vyjde, a tím víc jsem ponořena do procesu. Je to pro mě určitý druh meditace.
Kniha, která mě v poslední době zaujala, je Made in Japan: Akio Morita and Sony.
Místo, které jsem navštívila a nezapomenu na něj, je Crystal Cove trail, Orange County, California. Oceán, západ slunce… Často se tam vracím v myšlenkách.
Poslední věc, kterou jsem si koupila a udělala mi radost, jsou náušnice od ukrajinského brandu Bevza (foto dole). Jsou ve tvaru klásků pšenice, což je pro mě symbol Ukrajiny.
Film, na který se můžu dívat pořád dokola, je Počátek, Interstellar nebo v podstatě jakýkoliv snímek Christophera Nolana.
Nejlepší módní přehlídka, kterou jsem viděla, byla přehlídka kolekce NADOTEK Liběny Rochové v rámci Designbloku v roce 2018 (foto dole). Vzpomínám si, jak se mi po tvářích kutálely slzy, natolik silné poselství to bylo.
Aplikace, která mi zjednodušuje život, je DeepL. Denně komunikuji čtyřmi jazyky a občas na nějaké slovo zapomenu zrovna v té řeči, ve které ho potřebuji říct nebo napsat. Aplikace mi dá několik alternativ překladů a zjednoduší komunikaci.
Nejlepší vánoční dárek, který jsem dostala, byla kniha pohádek s ilustracemi Bylibina. Pamatuji si, že tenkrát jsem byla přímo fascinována. Myslím si, že to ovlivnilo moji touhu stát se módní ilustrátorkou.
Nejlepší vánoční dárek, který jsem někomu dala, byla ilustrace koně běžícího po břehu, kterou jsem nakreslila babičce Alěvtině, když mi bylo asi jedenáct. Tenkrát jsem netušila, že si ho schová a do konce života bude všem vyprávět, jak krásný dárek jsem jí dala.