Dívat se na svět s humorem a uchovat si nadhled je pro návrháře Lukáše Krnáče nejdůležitější

Slovenský návrhář Lukáš Krnáč má rád provokaci a vtip. Typickým příkladem těchto charakteristik jsou jeho mikiny symbolizující ovoce a zeleninu s obrovskými štítky na rukávu, které vypadají stejně jako ty v obchodě. Sám návrhář říká, že jeho tvorba je promyšlená, ale vůbec mu nevadí, když ve finále působí primitivně až dětsky.

Neotřelost se neskrývá jen v jeho oblečení. Klasické přehlídky nedělá, říká jim show a měly by být pro člověka zážitkem. I když se původně věnoval studiu animace, rozhodl se ve druhém ročníku vysoké školy zúčastnit soutěže Best in Design. Po následném úspěchu se mu rychle rozjela kariéra a nyní tvoří mimo jiné i kostýmy pro slovenské Národní divadlo.

Co pro vás znamená móda?

Práci i zábavu. Jsem moc rád, že to, co mi dělá radost, je zároveň mojí prací.

Kde berete inspiraci?

Většinou se jen dívám kolem sebe. Neinspirují mě přímo lidé, ale spíše věci, se kterými se dennodenně setkáváme. Tak vznikly například moje mikiny se štítky od ovoce a zeleniny.

Co je vaše nejoblíbenější věc, kterou vlastníte?

Mám jedny brýle, které se hodí ke všemu.

Co nesmí chybět v žádném šatníku?

Nenapadá mě žádný jeden kousek, co by měl mít každý.

Jak podle vás vypadá dobrý outfit?

Měl by mít šmrnc a svěžest. Může to být něco šíleně barevného nebo naopak monochromního. Pokud má v sobě outfit určitou lehkost, tak mě baví.

Co byste si na sebe nikdy nevzal?

Nic takového není.

Jak na vás působí československá módní scéna?

Nevidím do zákulisí práce ostatních, ale na mě působí pozitivně.

Je těžké se u nás prosadit?

U mě to šlo rychle, možná až příliš. Asi na základě toho, že jsem dělal věci trochu jinak. Před vysokou školou jsem se designu oděvu nevěnoval. Ve druhém ročníku jsem se přihlásil do Best in Design a vyhrál jsem. Následovala moje první účast na fashion weeku a poté se to všechno hrozně rychle rozběhlo. Moje první kolekce byla postavená na absurditě, naivitě a vtipu. U ostatních návrhářů jsem v té době nic podobného neviděl. Všichni to brali hodně vážně. Já jsem zpracoval zážitky z mého dětství na dědině a to, jak absurdní mi přišly nedělní fotbalové zápasy. Myslím, že se to vymykalo standardu klasické módní kolekce, což se později stalo klíčem k mé další práci.

Co považujete za svůj největší úspěch?

To, že mě moje práce stále baví a že dokážu přemýšlet nad věcmi svěžím způsobem. A samozřejmě když vidím, jak lidé nosí mé věci.

Vaši oblíbení designéři?

Z lokální autorské tvorby mám například tašku od ADEMI, kterou nosím téměř každý den. Ze světových značek mě vždy bavila Prada. Jejich návrhy na mě působí umělecky i designově.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Klasický pracovní den pro mě neexistuje. Vždy se pohybuji tam, kde mi nejvíce hoří termíny. Nemám rád stereotyp. Nejlépe pracuji pod tlakem, když se toho kolem mě děje hodně. Potom přichází inspirace.

Myslíte si, že kvůli klimatické krizi dochází k opravdovým změnám v módním průmyslu?

Myslím si, že se to mění, ale často je to i marketingový tah. Hlavně u velkých firem, které celá léta fungovaly neekologicky. Není možné, aby se za jednu sezonu úplně přeměnily. Změna přichází spíše od spotřebitelů, ne od velkých korporací.

Máte nějaké cíle do budoucna?

Můj cíl je neztratit svůj pohled na věc, nebrat se tak vážně.

Lukáš Krnáč pro SND