Miloš Čermák: 10 laciných protestních limeriků věnovaných členům vlády

O svetru

(pro Jana Hamáčka)

Nehne se ani v nejprudším větru,

přesný jak souprava pádící v metru.

Nejsme tu sami,

když je tu Hami.

Hrdina. Vůdce. V červeném svetru.

Královna Instagramu

(pro Alenu Schillerovou)

Ája je motýle, Ája je včele.

Dluhová víla s DPH v těle.

Něco se chystá.

Ája je insta!

Miluje svého velitele.

Vládce dvou ministerstev

(pro Karla Havlíčka)

Tak jako zadek tvoří dvě půlky

a správný lyžař má vždy dvě hůlky.

Nechceš být, Karle,

jen jedno varle!

Jsi Babišův pytlík, co má dvě kulky.

Vyznání Venezuele

(pro Janu Maláčovou)

Chytrá jak kniha a krásná jak květ,

„Babiš je debil!“ chtěla všem pět.

A jak je smělá!

Venezuela.

Vždy svými moudry prozáří svět.

Smutný příběh

(pro Roberta Plagu)

Osedláš ovci, osla či kozu.

A v sedle zaujmeš hrdinnou pózu.

Plaga?

Trága.

Jsi páté kolo u malého vozu.

Širé lány

(pro Miroslava Tomana)

Kdyby byl na tlak, klepne ho pepka.

Kdyby byl na nervy, skolí ho depka.

Ale je v poho.

Co taky z toho?

Pole jsou v květu. Všude je řepka.

O velikosti 

(pro Tomáše Petříčka)

Mladý muž míří na Zamini.

Cítí se obrem. V koutcích sliny!

Pak slyší: „Co ty?

Nemáš snad noty?“

Hotovo dvacet. Velikost: mini.

Poslední večeře

(pro Romana Prymulu)

Někdy si muž v noci umane,

že si dá kafe. Doma ne!

V kapitule.

Vždyť má kule.

Jirko! Jardo!! Romane!!!

Bilance

(pro Lubomíra Zaorálka)

Viděl jsi hodně. Radost i hrůzy.

Ve vládě nul máš na starost múzy.

Jak blíží se penze,

trápí tě tenze.

Žes prožil život jak stranickou schůzi.

Vyznání

(pro Andreje Babiše)

Zjevil se tady jako v žertu,

taková nula, prý z Agrofertu.

Kňourá, fňuká nebo brečí,

že se lidem nezavděčí.

Andreji, stačilo. Teď táhni k čertu.