Miloš Čermák: 10 slov, zvířat a věcí, které jsme před koronavirem neznali

1) Luskoun

Existují v podstatě dvě verze toho, jak se virus přenesl ze zvířat na člověka. Někdo v Číně snědl buď nedovařeného netopýra, nebo podobně špatně tepelně upraveného luskouna. Jisté je to, že v obou případech jde o velmi atypické savce. Netopýr má křídla, zatímco luskoun šupiny. Oba jsou noční, spíše samotářští tvorové. Proč jsou v Asii ceněnou součástí jídelníčku, není úplně jasné. Luskouni mají navíc pevné místo v tradiční čínské medicíně: výtažek z jejich masa se podává například jako lék na dětskou hysterii či nervozitu u žen. Paradoxně by se tak mohl hodit rodinám v karanténě.

2) Pacient nula

Ani toto sousloví jsme neznali. Ano, to je ten člověk, který nám jako jediný může říct, jestli si dal netopýra, nebo luskouna. Není vyloučeno ani to, že technicky vzato pacientem nebyl, protože neonemocněl, ale jen rozšířil virus na někoho dalšího. Bohužel nevíme, kdo to je.

3) Superšiřitel

Zní to trochu jako superhrdina, ale ve skutečnosti je to ten člověk, který onemocní bez příznaků anebo s mírnými příznaky, které považuje za kocovinu, protože taky trochu chlastá. Je introvert a hrozně rád každého objímá nebo líbá. Je to takový milý a veselý člověk, v kolektivu oblíbený, jak se dřív psalo do posudků. Nakazí kolem třiceti lidí místo 2,7, což je průměrný počet nakažených jedním nemocným člověkem. Když se dozví, že je superšiřitelem, tak se upřímně podiví: „Panebože, já? Jste si tím jistí?“, a je vnitřně trochu zraněný a dotčený.

4) Respirátor

Taky jste si mysleli, že je to nějaké poměrně sofistikované zařízení, které mají v nemocnicích na speciálních odděleních, a byli jste překvapení, když jste zjistili, že je to ve skutečnosti jen taková vylepšená rouška? Ne, nejste debilní. Jen je tohle vaše první velká pandemie.

5) Ventilátor

A když jsme u toho, taky jste si mysleli, že tohle je větrák, který je v každém druhém nemocničním pokoji, aby tam v létě nebylo moc vedro? Ano, jste trochu debilní, ale omlouvá vás to, že tohle je opravdu vaše první velká pandemie.

6) Smrtnost

Pravděpodobně nejhnusnější slovo, které jste se letos naučili. A když jste ho začali používat, byl to zároveň důkaz, že jste na VFŠŽ (Vysoké facebookové škole života) už začali studovat epidemiologii a virologii. Že nejste nějací nazdárci, jinak řečeno. Protože ti používají slovo úmrtnost. Ti, kdo na VFŠŽ mají aspoň semestr nebo dva, vědí, že mezi smrtností a úmrtností je velký rozdíl. Vysvětlíme to na smrti způsobené úderem blesku. Úmrtnost je v této věci blízká nule, protože lidí zabitých bleskem je v populaci pár. Smrtnost se však blíží naopak sto procentům, protože když už vás blesk trefí, většinou to máte spočítané. Neděkujte a berte to tak, že jste právě úspěšně dokončili první ročník. 

7) Promořenost

Stokrát nic umořilo vola, jak říká české přísloví, a jeden netopýr „medium rare“ zkouší promořit celý svět. Slovo mor má původ už v praslovanštině, v níž byl tento slovní základ spojen s umíráním. Mor byl jakoukoli infekční nákazou, která se šířila. Až později se začal užívat specificky pro dýmějový mor. Mimochodem, stejný slovní základ má i slovo muchomůrka, protože jde o houbu, jejíž klobouk lidé posypali cukrem a používali k hubení much. Promořenost je taky dost hnusné slovo, ale smrtnosti nesahá ani po kotníky.

8) Nouzový stav

Ano, neměli jsme tušení, že něco takového v právním řádu existuje. Teď už to vědět budeme. Nouzový stav nastává ve chvíli, kdy se první středu v měsíci zruší pravidelná zkouška sirén a ministr vnitra si obleče červený svetr. To je celé. Vše ostatní pak upravují přijatá nařízení vlády.

9) Prymula

V Česku je 75 tisíc příjmení, která jsou častější než Prymula, ale i tak dokázal náměstek ministra zdravotnictví a lékař Roman Prymula své jméno proslavit! A to ho hrdě nese podle webu prijmeni.cz jen devět dalších lidí. Jaký je původ jména? Souvisí s květinou zvanou prvosenka nebo petrklíč. Někdy též primule, latinsky například Primula vulgaris. Nikoli, to není „vulgární náměstek“, nýbrž prvosenka bezlodyžná. S tvrdým y se primule neboli prymule používá v polštině. Ovšem pozor, příjmení Primule v Česku neexistuje. Vždycky s tvrdým!

10) Pižmoň

Přežvýkavec a sudokopytník z čeledi turovitých žijící na mrazivém severu. S koronavirem souvisí jen vzdáleně a přeneseně, takzvaně „přes roh“. Pižmoň je zvíře, za kterým se – navzdory pandemii a celosvětovému omezení cestování – chce vydat už v květnu skupina českých poslanců. A to do Grónska. Berme to jako neuvěřitelně dobrou zprávu: po všech těch politických jednáních o tom, jestli otevřít galanterie, anebo Hornbach, či dokonce obojí, je všechno zase ve starých dobrých kolejích a poslanci se zabývají píčovinami. Děkujeme!