Miloš Čermák: 10 věcí, které se vrátí k normálu, když teď už zase budete chodit do práce
1) Najděte svoje kalhoty.
Opakuji, kalhoty. Poslední dva měsíce jste je moc nepotřebovali, tak si dejte pozor, ať si to nespletete. Ne všechno jsou kalhoty, například takové té věci, do které se rovněž strkají nohy a kterou nahoře drží guma, se říká pyžamo.
2) Zapomeňte na úspěchy z posledních dvou měsíců.
Bohužel nemají v dalším životě valný význam. Ano, je skvělé, že jste se naučili svlékat si tričko s dlouhým rukávem jednou rukou a že jste 27. den karantény vyluxovali celý byt za 13 minut a 37 sekund, což považujete za světový rekord v luxování, ale nic z toho vám ve vašem zaměstnání opravdu nepomůže.
3) Přestaňte mluvit s věcmi.
Víme, že jste navázali hezký vztah se spoustou věcí, které máte doma. Že jste například začali vyprávět své sny hrnečku na kafe nebo že jste pojmenovali láhev s šampónem, kterou máte v koupelně, a navázali jste s ní blízký, možná až lehce erotický vztah. Ale teď už sny můžete vyprávět kolegovi z personálního a lehce erotický vztah mít k dívce z recepce. Tak se dejte do kupy.
4) Obnovte normální vztah s kávou.
Už není připomínkou světa, o kterém jste si mysleli, že je navždy ztracený. Přestaňte se dojímat a neplačte. Kávu na pracovním stole nemáte ani tak proto, že by vám chutnala. Skutečným důvodem její existence je to, že si chcete protáhnout nohy a potkat někoho zajímavého v kuchyňce.
5) Naučte se zase vypadat tak, že se pekelně soustředíte.
I v kanceláři můžete – při dodržení základních bezpečnostních opatření – poslouchat hudbu, dívat se na Netflix nebo sledovat porno. Ale nesmíte přitom vypadat nostalgicky, napjatě ani nadrženě. Ať na monitoru sledujete cokoli a do sluchátek vám jdou libovolné zvuky, musíte mít vždycky na tváři jeden ze dvou výrazů: „tohle je hrozná nuda, ale snad to do odpoledne zvládnu“ a „hm, netušíte z hlavy někdo, jaká je v Excelu klávesová zkratka pro rychlé sečtení sloupce?“.
6) Nemůžete se rozplakat hned, jak porada skončí.
To šlo doma, když jste vypnuli Zoom. To jste dokonce mohli mlátit pěstí do polštáře nebo několikrát kopnout do křesla, samozřejmě z té měkčí strany. Ale v práci nic z toho udělat nemůžete. Musíte jít na záchod, zamknout se v kabince a plakat tam. Zároveň zapomeňte na to, že když jste opravdu rozčílení, tak se uklidníte při pečení kváskového chleba. To v práci taky nejde.
7) Přestaňte na sebe mít nesmyslné nároky.
Karanténa skončila, takže nemusíte každý den 1) upéct nový druh pečiva podle YouTube, 2) naučit se padesát slov v nějakém cizím jazyce, 3) dozvědět se něco nového z oboru, o jehož existenci jste ještě před měsícem nevěděli, 4) uběhnout půlmaraton na balkóně. Už zase chodíte do práce a žijete jako normální dospělý člověk, takže úplně stačí, když v práci neuděláte nějaký fakt velký průser a když se večer neopijete do němoty.
8) Neberte do práce svoje děti.
Opakuji: neberte ty své nezvedené parchanty do kanceláře, a to ani v případě, že jedinou další alternativou je dát je k adopci. Popravdě řečeno, vodit děti do práce nebylo cool nikdy. Ale teď je to frontální útok na psychiku vašich kolegů. Uvědomte si, že oni nejsou v práci kvůli vám, kvůli vyšší produktivitě a nakonec ani kvůli polednímu menu v restauraci vedle. Oni jsou tam zejména proto, že tam nejsou děti. Jejich děti. ŽÁDNÉ DĚTI.
9) Nemusíte být vděční za lidský kontakt.
Když si na vás během pracovní doby někdo vzpomene, neznamená to, že vás má rád, že chce slyšet váš hlas a pocítit blízkost vaší duše, a už vůbec to neznamená, že vám chce potvrdit, že ve vesmíru nejste sami a že v něm máte místo mezi ostatními lidmi. Nikoli. Znamená to jedinou věc: že po vás něco chce a že vám to přinese pouze komplikace.