Miloš Čermák: Tohle je TECHNICKY sloupek, ale spíš taková povídka

Netvrdím, že nejhorší lidi na světě jsou ti, kteří znají rozdíl mezi gramatikou a pravopisem. Znám ho taky, a pokud vy ne, není problém si to za pár minut vygooglovat.

Ale tvrdím, že nejhorší lidi na světě jsou ti, kteří o rozdílu mezi gramatikou a pravopisem ostatní poučují.

Například řeknete: „Hm, málem jsem v té větě udělal pravopisnou chybu.“

Oni: „No to snad nemyslíš vážně?“

Vy: „Ale jo. Napsal jsem to špatně a až pak mi došlo, že je to chyba.“

Oni: „Jistě. Ale nikoli pravopisná, nýbrž gramatická.“

A spustí výklad.

Nejsem zlý člověk, ale v tu chvíli si představuju, jak takovému člověku řežu hlavu pilkou na železo a pak si ji jako fotbalový brankář kladu na zem před sebe, ustoupím tři kroky dozadu a nakonec s rozběhem odkopávám hlavu minimálně šedesát metrů dopředu do pole.

„Teď mluv o gramatice, pitomče,“ říkám sám pro sebe tiše, ale rozhodně.

A představuju si, že vzdáleně slyším, jak ještě za letu hlava mumlá: „Opravdu jsi měl na mysli gramatiku? Nechtěl jsi, abych mluvil o pravopisu?“ ale pak utichne zcela.

Když s tou hlavou pak někdo v útoku dá gól, o to lépe.

Chci říct prostě tolik, že tenhle druh lidí upřímně nesnáším. Jejich smyslem života je čekat na šanci, kdy můžou dát najevo, že vědí něco lépe než ostatní.

A ty šance přicházejí, to je jasné.

V tu chvíli se tihle chytrolíni zatváří lišácky, zvednou ukazováček a někdy si i s hranou skromností trochu odkašlou, aby vzápětí řekli: „Ehm, nerad ti kazím radost, ale ve skutečnosti je to tak…“, a pak plácnou tu svou pravdu.

Ve facebookových diskusích často začínají zkratkou IMHO z anglického „in my humble opinion“, tedy česky „podle mého skromného názoru“. SKROMNÉHO, haha! To je vtip roku.

Tihle lidé mají všechno jen ne SKROMNÝ názor. Protože jejich názor zní: „Jsi podřadný idiot a já jsem osvícený všehoznalý člověk, který ví všechno líp, a zejména líp než ty.“ Ano, to je přesný a doslovný význam zkratky IMHO, a jestli jste to ve slovníku našli jinak, tak si to tam buď opravte, anebo používejte jiný.

(Prosím čtenáře, kteří si právě teď učinili mentální poznámku: „Hm, opravdu se ptal na SLOVNÍK? Podle mě by bylo mnohem přesnější, kdyby použil slovo TEZAURUS!“, ať okamžitě přestanou číst a jdou do hajzlu.)

Vrchol života měli v roce 2000.

To byl nejšťastnější rok, který prožili. Všichni jsme žasli: „Ty jo, tak jsme už začali žít v novém tisíciletí!“

A oni se v tu chvíli rozzářili, myslím vnitřně, protože v obličeji se zachmuřili, zase zvedli ten svůj ukazováček a řekli: „Pozor na to, v tomhle se chybuje.“

„V čem se chybuje?“

„No, rok 2000 je TECHNICKY posledním rokem druhého milénia. Takže třetí tisíciletí začne až příští rok.“

Ano, slovo TECHNICKY je jejich další oblíbené. A vy jste jim měli říct: „Ano, ty jsi TECHNICKY člověk, ale ve skutečnosti jsi blbý osel.“

Ale pak jste nad tím mávli rukou.

Jejich oblíbenou zeleninou je rajče.

Protože kdykoli ho zmíníte jako zeleninu, okamžitě se ozvou.

„Je legrační, že to říkáš. Protože rajče je samozřejmě TECHNICKY ovoce.“

„Ty, když si v Bille vážíš rajče, tak hledáš rajčata na váze v kategorii ovoce?“

„V Bille to samozřejmě mají špatně.“

„A dáváš si rajčata do ovocného salátu, anebo do leča?“

„Podívej se, to není důležité. Rajčata obsahují semínka, a tím pádem jsou TECHNICKY ovoce.“

„A co když se prostě rajčata IDENTIFIKUJÍ jako zelenina? Chceš jim to snad upírat?“ zkoušel jsem jednou trik, používaný dnes v debatách o genderu.

Avšak chytrolín se na mě blahosklonně podíval: „Jenže rajčata nemůžou mluvit. A kdyby mohla, tak budou chtít být ovoce. Každý chce být ovoce. Je mnohem víc sexy než zelenina.“

To odbočuju, chtěl jsem říct jen tolik, že nesnáším lidi, kteří si myslí, že jsou před ostatními o kousek napřed. A když ne před ostatními, tak před vámi určitě.

Dáte na Facebook fotografii, jak ležíte na pláži na ostrově v Karibiku.

Nemáte s tímto snímkem žádné velké ambice. Prostě chcete naštvat své přátele a známé, že zatímco oni dodělávají v kanceláři prezentaci v Powerpointu, vy se válíte u moře.

Ale vždycky se najde chytrolín, který napíše: „Hm, ale proč jsi proboha jel na ostrov XY? Příště zkus ostrov YZ. Jsou tam hezčí pláže, lepší šnorchlování a větší pokoje v hotelích.“

Nebo vyfotíte jídlo, které se právě chystáte sníst v michelinské restauraci.

Chytrolín: „Tak tedy dobrou chuť. Ne, vážně, do téhle restaurace příště nechoď. V gastrobyznysu si už cvrlikají vrabci na střeše, že tenhle podnik o michelinskou hvězdu přijde. A věděl jsi, že od nich minulý měsíc odešel šéfkuchař?“

A když si koupíte nové auto a uděláte tu chybu, že se o tom zmíníte na Facebooku, máte v komentářích do pěti minut tipy na deset modelů lépe vybavených aut za lepší cenu.

„Ale já už to auto mám. A jsem spokojený!“ chtěli byste napsat.

„My víme,“ zněla by odpověď, byť nevyřčená. „My ti taky nechceme pomoct! My jen chceme, aby sis uvědomil, jak jsme bystří a znalí, zatímco ty jsi idiot!“

Takže jen mávnete rukou a necháte to být.

Potkal jsem nedávno známého v Kaizlových sadech. Dlouho jsem ho neviděl, tak jsem ho velmi vřele pozdravil. „Ahoj, kamaráde! Kde se bereš tady v Karlíně?“

Podíval se na mě blahosklonně. „On to ví málokdo, ale myslel jsem, že ty jo.“

„A co?“ zeptal jsem se nechápavě.

„Že hranice Karlína kopírují obvod parku. Takže teď jsme TECHNICKY na Invalidovně a Karlín začíná až támhle!“ ukázal za strom, který byl od nás asi pět metrů.

Podle policie byl ten park posledním místem, kdy ho někdo spatřil. Od té doby je po něm vyhlášeno pátrání. Ano, tipujete správně, TECHNICKY je nezvěstný. Ale ve skutečnosti může být už dávno zahrabaný někde v zemi. A to někde v parku bůhví kde.