(Ne)zbytnosti: Filip Žilka

Autor: PN
Datum: 9. 8. 2022
Foto: archiv Filipa Žilky

Ve svém studiu na pražských Vinohradech hledá dokonalé obroučky pro každou osobnost. Optik Filip Žilka naučil zákazníky, že brýle nejsou jen módní doplněk, ale dokážou podtrhnout charakter. A že se vyplatí být náročný. A oni teď díky němu nosí minimalistické brýle od Blakea Kuwahary nebo okázale stylové značky Jacques Marie Mage a patří do klubu těch, kteří říkají, že „mají brýle od Žilky“.

Nejkrásnější pohled je na tvář, která se usmívá.

Když se chci dobře najíst, zamířím na Hlavní 23. Pracuje tam číšník‑kuchař, říkám mu „Ital“, který nachystá vaše chuťové buňky už jen tím, když o jídle mluví. A vy byste si pak od něj objednali klidně i dubové prkno v dvojobalu.

Na Hlavní 23, Březiněves, Praha 8
www.nahlavni23.cz

Dokonalé brýle jsou ty, které jsou s příběhem. Třeba značka Jacques Marie Mage vytvořila kolekci Last Frontier (foto) inspirovanou kulturou Cherokee. Z jejich prodeje se financuje hala pro ustájení koní, kde mohou chlapci podle tradice s koňmi přenocovat.

Nejzajímavější dárek, který jsem někomu dal, byla dovolená v Tanzanii v oblasti Grumeti Serengeti. Spali jsme ve stanu asi 20 metrů od řeky, kde se převalovali hroši, a když si začali povídat, tuhla nám ve spánku krev. Nebo když člověk vidí migraci 800 tisíc pakoňů, to je nadšený tou organizací a společným vědomím. A kráter Ngorongoro mi připadal jako takový Papinův hrnec plný esencí dramatu divočiny koncentrovaných na relativně malé ploše.

Nejzajímavější dárek, který jsem dostal, byl ten, který se zasadí a roste.

Víkend si neumím představit bez možnosti být venku. Většinu času trávím na chalupě a miluju, když po týdnu vidím všechny ty proměny barev, vůní, olistění…

V poslední době mě nadchla kniha Černá labuť o následcích vysoce nepravděpodobných událostí od Nassima Taleba.

Místo, které jsem navštívil a na které nikdy nezapomenu, je Kostarika a prales Corcovado. Tapíra prý není lehké najít, nám se to podařilo. Nikdy mě zvlášť nezajímal, ale vidět ho naživo! Stejný vztah jsem získal v Africe k hyenám. Jsou krásné, nesmírně zajímavé a odolné!

Více, než bych měl, utrácím za pohodlí na dovolené. Jsem hodně do přírody, dobrou postel a sprchu mi tam ale musí dotáhnout z civilizace.

Poslední věc, kterou jsem si koupil a udělala mi radost, byl šlapací soustruh na dřevo. Chce to šlapat a zkoordinovat spoustu činností naráz. Přítlak dláta, rychlost točení, výdrž, koncentraci. Vyrábět se budou knoflíky, čepy, chytáky šuplíků…

Můj největší umělecký zážitek byl koncert Chemical Brothers pod širým nebem v Londýně.

Nejlepší věc, do které jsem kdy investoval, je chalupa. Je to moje životní dílo. Snažíme se stavět dle starých postupů, používat místní materiály. Investuju tím do budoucnosti. Rekonstrukce chalupy, špejcharu a stodoly je náročná a já nejsem minimalista… Když okap, tak ručně dlabaný, dřevěný a usazený na kolíky z větví. Chci vytvořit místo, kde se člověk cítí ve své kůži, kde zapustí kořen.

Když si chci odpočinout, vyrazím do lesa nebo do parku v Průhonicích. Ta druhová pestrost, všudypřítomná voda, louky, les, ptáci, srnky. Rychle se vyčistím od balastu. Hrabě Arnošt Emanuel Silva‑Tarouca vytvořil svobodné krajinářské dílo plné nenucené harmonie. Čest jeho památce.

Miluju vůni… po dešti.

Můj poslední designový úlovek byla košile značky Ziggy Chen.

V mojí kuchyni nesmí chybět Asie. Používám koření pěti vůní, papriku očazenou kouřem, chilli, koriandr. Miluju jejich ceviche!

Můj poslední zážitek byla návštěva Skryjských jezírek na Křivoklátsku. Zabořený v blátě jsem tam asi hodinu pozoroval žluvu.

Největší inspirací je pro mě partnerka Jana – v tom propletenci společných dní, aktivit a citů jí přikládám nejvyšší stupeň vlivu. K práci mě zase inspiruje nepřeberný počet lidských přání, jak vypadat. V truhlaření to je funkce a přírodní siluety. A za inspirativní považuji nicnedělání!