Královny současné české literatury

Polovina května tradičně patří knižnímu veletrhu Svět knihy. Bohužel s výjimkou letoška. To ale neznamená, že (nejen) na dovolené, u vody, na zahradě nebo cestou do práce nebudete mít co číst! Pokud na vás knihovna smutně kouká, toužíte po nové knížce nebo byste rádi v této nelehké době podpořili svého oblíbeného knihkupce, račte se začíst do našich knižních tipů. Ty tentokrát věnujeme českým autorkám, které ovládají čtenářské ankety i literární ceny. A zaslouženě!

Tiché roky / Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová patří mezi nejoblíbenější české autorky. Jen jejího románu Hana, který z ní udělal literární celebritu, se prodalo více než sto tisíc výtisků. Celkem vydala již pět knih, z toho jednu pro děti, a na šesté pracuje. A čím si české čtenáře a čtenářky tolik získala? Mornštajnová umně kombinuje vyprávění životních osudů na pozadí nedávné české historie a postupné rozplétání mezilidských vztahů. Píše s lehkostí, svižným a úsporným stylem. Čtenářům dávkuje nečekané zvraty a emočně vypjaté pasáže tak akorát. To vše se jí podařilo přenést i do zatím posledního románu Tiché roky. V něm vypráví příběh bývalého komunistického funkcionáře a jeho zakřiknuté dcery. Ať už ale vezmete do ruky jakoukoliv její knihu, připravte se na dlouhou noc. Mornštajnové knihy totiž jen tak neodložíte.

Houbařka / Viktorie Hanišová

V roce 2015 debutovala úspěšným románem Anežka, ve kterém se soustředila na narušený vztah matky a dcery i na rasistické předsudky. O tři roky později pokračovala románem Houbařka, ve kterém dokázala, jak zdatná spisovatelka je a upevnila si své místo na poli české literatury. Vloni na jaře pak Viktorie Hanišová svou „mateřskou“ trilogii uzavřela vydáním knihy Rekonstrukce, kde popisuje příběh matky, jenž se rozhodne uškrtit jedno ze svých dětí a pak si sama vzít život. Romány Hanišové prostupuje temnota, bude vám po nich běhat mráz po zádech a ve vašich myslích budou rezonovat ještě dlouho po přečtení. Obzvlášť Houbařka vás v tomto ohledu nezklame. V příběhu Sáry, která žije sama ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub, poukazuje autorka na složité rodinné vztahy a jejich hranice, zároveň otevírá staré rány, před nimiž nelze uniknout. Bolestivé, ale výtečné čtení!

Nejlepší pro všechny / Petra Soukupová

Oblíbená prozaička u nás i v zahraničí (především v Polsku), scenáristka (podílela se na sitcomu Comeback nebo seriálu Kosmo), autorka knih pro dospělé i pro děti, nositelka literárních cen Magnesia Litera a Ceny Jiřího Ortena. Pokud jste ještě nečetli nic od Petry Soukupové, rozhodně to napravte. Na české literární scéně působí už více než deset let a každá její kniha je zaslouženě doprovázena velkým očekáváním. Jinak tomu nebylo ani u jejího posledního románu pro dopělé čtenáře Nejlepší pro všechny, kterému předcházela dětská kniha Kdo zabil Snížka? umístěna do stejného prostředí a času. Stejně jako v předešlých románech, i tady potvrzuje Petra Soukupová svůj dokonalý pozorovací talent a schopnost vcítění se do svých postav, aby dokonale vystihla jejich emocionální projevy. 

Vrány / Petra Dvořáková

Za svou první knihu Proměněné sny získala cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Od té doby se však stala úspěšnou autorkou beletrie. V dalším románu Sítě se věnovala sociálním tématům, pokračovala čtenářsky úspěšnou Dědinou a lehce mainstreamovějším románem Chirurg, kde poukazovala na problematiku alkoholu i nekalé vztahy ve zdravotnictví. Petra Dvořáková ve svých románech často pracuje s otázkou sebehodnoty a zkoumá do jaké míry člověka ovlivňuje prostředí, ve kterém žije. Na začátku letošního roku vydala novelu Vrány, která se bez pochyb řadí k tomu nejlepšímu, co doposud napsala. Naléhavý a emočně vypjatý příběh o narušených vztazích navenek spořádané rodiny vás vtáhne, ani nebudete vědět jak. 

Místa ve tmě / Lidmila Kábrtová

Před více než sedmi lety upoutala literární scénu experimentálním románem Koho vypijou lišky. Její debut tvořily prozaické miniatury, které dohromady tvořily pospolitý příběh. Co kapitola, to pouhých padesát slov. Zdá se to málo, ale přitom mezi řádky dokázala Lidmila Kábrtová dokonale vystihnout hrozivé dětství malé hrdinky a tíživou atmosféru doby. O pár let později české čtenáře okouzlila povedenou sbírkou volně provázaných povídek – Místa ve tmě. Ve dvanácti povídkách kratšího či středního rozsahu postupně odhaluje životy několika hrdinek. Dospívajících i již dospělých žen, toužících, nespokojených i oddaných. Jejich životy a vztahy jsou neurovnané, neuhlazené, přesně jako ty naše.