Miloš Čermák: Deset úsloví, která jsou v každém jazyce trochu jiná

Koupit zajíce v pytli. V roce 2020 by to mohl být spíš netopýr nebo luskoun a pravda je, že v pytli se dá koupit leccos. V tomto kontextu je to obvykle kočka. Přísloví prý vzniklo v 16. století v Anglii, když na trhu kdosi úspěšně prodal místo malého prasete velkou kočku. Používá se také v Německu či Holandsku. Jak Češi přišli na zajíce, je nejasné. Dokonce i Slováci mají „mačku vo vreci“. 

Netlačit na pilu. Kdo někdy řezal dřevo pilou, tak ví, že tlačit nepomůže a nejlíp jde práce od ruky, když pila hladce lítá sem a tam (hádáte správně, znám to z filmů). Francouzi jsou s rčením tohoto významu kreativnější, říkají, že nelze „tlačit babičku do kopřiv“. No a Němci osvědčují svůj smysl pro řád a disciplínu. Když se zdá, že někdo začíná mít moc divoké nápady, tak ho jednoduše požádají, ať „nechá kostel ve vesnici“.

Zírat jak tele na nová vrata. Úsloví prý vzniklo tak, že když se krávy vracely do vesnice z pastvy, poznaly „svůj“ statek podle vrat. Ale když je sedlák nebo farmář mezitím natřel, byly z toho paf. Telata zírající na vrata jsou ve spoustě jazyků, úsloví se používá i v Americe. V rumunštině mají na civění osla. Samozřejmě, udělat to lze i jinak, třeba „spadnout z Měsíce“. Ale co se týče zvířat, Maďaři mají ryby, které zírají do pytle, a Francouzi slepice, které našly nůž. Asi těsně předtím, než je kuchař udělal na víně.

Zabít dvě mouchy jednou ranou. V Německu se zabíjejí konkrétně plácačkou. V Anglii to jsou dva ptáci a k zabití se použije kámen. Rusové střílejí dva zajíce, v Bulharsku a Rumunsku si vystačí s králíky. Řekové se nerozpakují zastřelit jednou ranou dvě hrdličky. Jediný evropský národ, který nezabíjí nebohá zvířata zbůhdarma, jsou Poláci. Tam se pečou dvě pečeně na jednom ohni. Dobrou chuť!

Strašit ve věži. Nebo taky nemít všech pět pohromadě. V němčině je to „mít ptáka“ anebo taky „nemít všechny hrníčky v kredenci“, případně „nemít všechny šraňky v plotě“. Angličtina zůstává věrná architektuře: být magor znamená mít „netopýry ve zvonici“. V roce 2020 obzvlášť strašidelné.

Žít si jako prase v žitě. Tedy v Česku, v Anglii si prasata žijí v jeteli. Nebo taky v blátě. Němci se však v tomto případě odvázali: používají úsloví „žít si jako Bůh ve Francii“. Kde se vzalo, se ani lingvisté nemůžou shodnout. Podle jedné teorie pochází z dob po francouzské revoluci, ve které náboženství prohrálo a Bůh musel odejít do penze. Žije teď někde v malém francouzském městě, nemusí nic dělat a pije hodně vína. Zkrátka se má dobře. Asi jako „kachna v Arizoně“, jak někdy říkají Američani. A nesmíme zapomenout na originální nové české „happy jak dva grepy“.

Mít roupy. Tedy takové ty breberky v zadku, které vás svědí a nenechají na pokoji. Úsloví nejspíš předpokládá, že podobné červíky lze mít i v hlavě a pak člověk „neví, co dělat roupama“. Z češtiny toto úsloví přešlo i do němčiny, byť tam se někdy poetičtěji říká „mít čmeláky v zadku“. Angličtina vsadila na rým: „to have ants in the pants“ neboli „mít mravence v kalhotách“ je taky pěkná polízanice.

Jít s kanónem na vrabce. To dělají vedle Čechů i Rusové a samozřejmě naši němečtí sousedi. Byť ti si někdy zastřílejí kanónem na špačky. Angličané považují za hloupost, když se „kladivem loupe oříšek“. Číňani zase „porcují kuře nožem na krávu“, byť slavný čínský filosof Konfucius byl v tomto ohledu věrný kanónům a radil „nestřílet na mouchu“. Když už jsme v Asii: Korejci mají k tomuto úsloví celou legendu, a to o mladém žákovi, ovládajícím perfektně boj mečem, a moudrém učiteli. Jednoho dne pokousá žáka poprvé v životě komár. Ten proto tasí meč a rozhodne se vypořádat s nově poznaným nepřítelem jednou provždy. Učitel mu však řekl: „Nikdy netas meč na komára!“ A úsloví bylo na světě.

Kde lišky dávají dobrou noc? V Německu to dělají ještě společně se zajíci, ale v obou případech to vulgárně řečeno znamená, že jste v prdeli světa. Anglicky se to slušně řekne „uprostřed ničeho“, ale lidová mluva zná mnohem hezčí místní název East Buttfuck. Španělé umísťují vzdálená místa „za pátou borovici“ neboli španělsky „en el quinto pino“. A pozor, lidová mluva někdy obměňuje poslední slovo za podobně znějící „coňo“. Slovník vám ho přeloží jako „kočičku“, ale zároveň se jím hovorově označuje ženský pohlavní orgán. Tak si dejte pozor, kde nakonec skončíte.

Až naprší a uschne. V dobách, kdy toto úsloví vzniklo, to možná dávalo smysl. Ale v éře klimatických změn je sucho po dešti docela běžná věc. A to ani nemluvě o ruštině, kde se čeká jen na „čtvrtek po dešti“. Podle Wikislovníku má toto úsloví mnohem přísnější varianty: třeba na svatého Dyndy, až půjde žid z pouti nebo až kohout snese vejce. V angličtině se říká, až zmrzne peklo (to samé například v italštině) nebo až prasata budou lítat. V Holandsku v takovém případě tancují krávy na ledě, ve Francii rostou slepicím zuby a v Turecku leze ryba na topol. Vítězem ve festivalu bizarností je ovšem thajština. Tam se věci, kterých se zřejmě nikdy nedočkáte, stanou „jednou odpoledne ve tvé příští reinkarnaci“.