Magnesia Litera 2021: Pětice nominovaných titulů, které stojí za to číst

Knihy, které mají literární ocenění, jsou jen pro intoše a náročné čtenáře. Říká kdo?!

Hledáte tipy na kvalitní a přesto přístupnou literaturu? Nezdráhejte se pátrat v nominacích na literární ceny. I tam totiž čekají zajímavé tituly, které mohou zaujmout široké čtenářstvo. Tím nejznámějším tuzemským oceněním jsou knižní ceny Magnesia Litera, které vznikly právě s cílem popularizovat kvalitní literaturu. A letos se udělují přesně po dvacáté. 

Vyhlášení výsledků je naplánováno na 8. června, ale my pro vás máme už teď několik tipů napříč kategoriemi. Tou nejsledovanější kategorií je tradičně próza, ale několik skvělých kousků číhá mezi publicistikou nebo překlady.

Smrtholka / Lucie Faulerová

Cenu Palmknihy Litera za prózu má letos šanci získat autorka Lucie Faulerová za svůj druhý román Smrtholka. Je jednou z šesti nominovaných a zároveň jedinou nominovanou ženou v kategorii próza. Příběh o obavách i fascinaci smrtí je rámován cestou vlakem, která udává rytmus vyprávění i neotřelého jazyka. Marie se po cestě vlakem vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi a vzpomíná na osudové okamžiky svého života. Nejtěžší boj se totiž odehrává především v její hlavě. I přes všechny těžkosti dostala autorka do příběhu překvapivou dávku humoru.

Mezipřistání / Matěj Hořava

Další nominovanou prózou je autobiografická kniha Matěje Hořavy, který v roce 2015 zíkal Literu za objev roku. Povídková sbírka Mezipřistání je zasazena do reality tbiliského panelového sídliště. Vypravěč se snaží přehlušit šeď a chaos nového života v cizině vzpomínkami na Černé moře, Kavkaz, na Moravu, Čechy, dětství. Není to snadné čtení, které zhltnete na posezení. Naopak si ho budete užívat pomalými doušky. O to déle ve vás však dojmy a myšlenky zůstanou.

Chmurdálie / Joanna Batorová / Michala Benešová

Před lety vyhrál cenu Magnesia Litera román Pískový vrch za překlad Ivety Mikešové, a dokonce i volné pokračování Chmurdálie najdete mezi letošními nominacemi. I když v tomto případě Ivetu Mikešovou vystřídala další skvělá překladatelka – Michala Benešová. Joanna Batorová patří k nejvýznamnějším současným polským spisovatelkám. Její romány Pískový vrch a Chmurdálie spojuje stejný svět a dokonce také jedna z postav, ale číst je lze i samostatně. Její knihy budou bavit ty, kdo mají rádi velké evropské romány a dosud příliš neprozkoumané historické události a místa.

Svědectví o životě v KLDR / Nina Špitálníková

Věděli jste, že ženy v Severní Koreji nesmí jezdit na kole, protože by mohly ohrozit severokorejskou morálku? Že dlouhé roky na vojně jsou povinnost? Nebo že národní pokrm kimči si mohou dovolit jen bohatí a za sledování amerického filmu hrozí veřejná poprava? Koreanistka Nina Špitálníková, která je jednou ze tří nominovaných v kategorii publicistika, zpracovala sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky a přináší svědectví o běžném životě v KLDR. Její kniha je mimořádně cenným příspěvkem k poznání jednoho z nejbrutálnějších totalitních režimů. Nemusíte se bát pustit do čtení, i když jste doteď o KLDR moc nevěděli. Po přečtení budete naopak hltat každý další rozhovor, který by vám mohl odhalit ještě o kousek víc.

Zvuky probouzení / Petr a Petra Třešňákovi

Další, kdo může letos získat Literu za publicistiku, je redaktor týdeníku respekt Petr Třešňák a jeho manželka Petra, která pracuje jako psychoterapeutka a lektorka krizové intervence.

Zvuky probouzení jsou jejich upřímnou a velmi otevřenou zpovědí o nesnadné výchově dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování.

Všechny letošní nominace najdete na webu Magnesia Litera.