Design, sběratelství, Vyžlovka. Bez čeho se neobejde fotograf Tomáš Třeštík

Dle svých slov táta, fotograf, shromažďovač věcí a umělec života. Pak také syn dokumentaristky Heleny Třeštíkové a architekta a spisovatele Michaela Třeštíka. Proslavil se zejména reklamní fotografií a na jeho balkoně by chtěl stát téměř každý. Portréty „balkonovky“ publikuje na svých sociálních sítích. Loni napsal vzpomínkovou knížku Po povrchu.

Český design je láska a můj život. Vše, co žiju, se týká lokálního designu. Je všude kolem mě. Doma, na dětech, na mně a v práci úplně nejvíc.

Můj styl se pohybuje někde na rozmezí streetwearu, workwearu a americany. Většinou vím, co mám za hodinky a co mám za boty a proč. Zbytek je mi dost jedno, to vznikne tak nějak organicky.

V mé ledničce nikdy nesmí chybět Red Bull, Coca‑Cola, Club‑Maté, pálivej kečup, tatarka, sójová omáčka na sushi a nějaké shnilé ovoce, abych měl pocit, že zkouším žít zdravě.

Ikonický designový kousek, po němž už dlouho toužím, je křeslo s podnožkou od Ray a Charlese Eamesových.

Naštěstí nefotím nic moc jiného než to, co fotím nejraději.

Mým nejoblíbenějším předmětem je můj byt na Letné a domek na Vyžlovce. A zahrada. A pak taky obrazy od Jakuba Špaňhela, úplně obyč gauč z Bonami a knihovna kvůli knížkám, co v ní jsou.

Nejzajímavější dárek, který jsem někomu dal, byl ten pro Radku – její portrét od Martina Krajce. Teda mně to přišlo zajímavý.

Nejzajímavější dárek, který jsem dostal, byl od Radky. Přesná replika vrtule z filmu Zvětšenina.

Na víkendy moc nehraju, ale kdybych měl říct, bez čeho si je neumím představit, tak asi bez pocitu, že se můžu probudit na Vyžlovce.

Miluju vůni trávy po dešti. A parfému Smoke od Akro.

Když chci vypnout, tak si pustím na YouTube videa o minimalismu a kochám se tím, jak málo je potřeba ke spokojenému životu.

Kniha, která mi zůstala v srdci, je Bohdan Holomíček, nakladatelství Torst, 1995.

Umím si představit situace, kdy bych asi byl ochotnej prodat všechno. Mám věci rád, ale umím je opouštět.

Místo, které jsem navštívil a na které nikdy nezapomenu, je byt scenáristky Mileny Jelinek v New Yorku.

Koníček, kterému jsem nedávno zcela propadl, je přemýšlení o zařizování interiérů.

Ano, utrácím více, než bych měl.

Když se chci dobře najíst, vyrazím třeba do pizzerie na Vyžlovce. Je tam milá obsluha. Jinak jídlo neřeším. Chutná mi v podstatě všechno.

Můj největší umělecký zážitek byl koncert Nine Inch Nails, koncert Depeche Mode, libovolné představení Cirku LaPutyka a přelet letounu Spitfire nad Prahou v roce 2014.

Poslední věc, kterou jsem si koupil a udělala mi radost, byla kancelářská židle Aeron od Hermana Millera a boty Engeneer Boots od Johna Lofgrena.

Filmy, na který se můžu dívat pořád dokola, jsou Pulp Fiction, Trainspotting, Kulový blesk, seriál The Big Bang Theory. A plno dalších.

Nejkrásnější galerie na světě je byt mých rodičů.

Aplikace, která mi usnadňuje život, je Alarm a iCal.

Nejsem dobrej investor. Ale doufám, že sem jednou budu moct napsat, že to nejlepší, do čeho jsem v životě investoval, bylo vzdělání našich dětí.

Z technologických novinek mě nejvíce baví iPhone a Volvo XC90 II, které ví dřív než já, kdy začít brzdit.

Můj poslední cestovatelský zážitek byla cesta do Karviné. Ne, vlastně pracovní cesta na Rujánu. Ono není důležité kam člověk jede, ale s kým.

Sbírám tenisky, hodinky, obrazy, stará reklamní písmena, fotografie mých kolegů fotografů, filmové soundtracky na vinylech, fotky lidí u sebe na balkoně, vlastně možná tak trošku sbírám sbírky.