Miloš Čermák: 10 pravidel společenské etikety pro druhou vlnu nákazy

1) Držte se stranou.

Sociální distancování se je i ve druhé vlně nákazy základním a zároveň nejmíň kontroverzním způsobem, jak neohrožovat sebe ani ostatní. Dva metry jsou prima, venku nebo v dobře větraných místnostech může stačit i jen metr. Introverti se radují. A pokud jste extrovert lačnící po objímání, kupte si velkého plyšáka.

2) Nenabízejte podání ruky.

Nevíte, jestli to někomu není nepříjemné. A nemusíte kolem toho pokaždé dělat tanečky typu otázky: „Tak nevím, podáváme, nebo nepodáváme?“, protože většina lidí fakt neví, co na to říct. Šťouchání lokty nebo okopávání nohou jsou taky fajn, ale dělat to dvacetkrát denně, tak se z toho zblázníte. Přitom stačí řeč těla. Usmát se, pozdravit, pokývnout hlavou. Většina lidí okamžitě pochopí, udělá to samé a je vymalováno.

3) Nabídnutou ruku klidně přijměte. Ale nic se nestane, když ji odmítnete.

To si musíte rozmyslet sami. Nejlíp dopředu. Třást, anebo netřást? Na podzim jsou z přenosu dotykem mnohem menší obavy než na jaře, takže i to můžete vzít v úvahu. Riziko je určitě mnohem menší, než kdybyste si s dotyčným například zazpívali. Anebo se bez roušek od srdce zasmáli. 

4) Dávejte velké spropitné.

Je to ten nejsnadnější způsob, jak pomoci lidem, kteří to určitě potřebují. A je jedno, jestli je to majitel malého baru, anebo číšník ve velké restauraci. Ať vás obsluhuje kdokoli, je to člověk, kterého – skoro jistě, pokud zrovna nejste pilot letadla A380 – pandemie nespravedlivě zasáhla víc než vás. Nechte si soucitné pohledy i otázky: „Jak to zvládáte, proboha?“, pronesené temným hlasem. Spropitné to řekne za vás.

5) Noste roušku.

Takhle jednoduché to je. I když s nošením roušek nesouhlasíte, protože je to proti vaší filosofii (zastáváte názor, že svobodné bytosti nemůžete nic jako roušku nutit!) nebo jste po prostudování všech informací došli k názoru, že rouška nepomáhá. Nebo dokonce škodí. OK, váš názor vám nikdo nebere, ale stejně si roušku tam, kde jste blízko ostatních lidí (a zejména vevnitř), určitě vezměte. I kdyby odborné názory byly nevyrovnané či nejasné (jakože konsenzus dnes je, že nejsou), tak nenosit roušku je něco, co lidé s rouškou vnímají jako pasivní agresi. Nebo i aktivní agresi. 

6) Nedebatujte o rouškách.

Nenechte se vtáhnout do debaty o „velkých pravdách“, jako je svoboda, nasazování náhubků či budoucnost demokracie. Roušky jsou dnes téma, na kterém je spousta lidí „zaseklá“. Nechtějí diskutovat, nezajímá je, co si myslíte vy, a nechtějí slyšet argumenty pro ani proti. Chtějí se pohádat. Jistě, sem tam se pohádat je zábava, ale teď nežijeme v době, kdy bychom se vyloženě nudili. Tak co se týče zábavy, zůstaňte radši u sledování Netflixu. Rouška (či její nepřítomnost na obličeji) není ani veřejné prohlášení, ani vyjádření filosofie. Je to praktické dočasné opatření, které respektujete proto, že je to slušné a nekonfliktní.

7) A proboha hlavně nenoste roušku pod nosem.

Nebo pod bradou. Je to projev českého švejkování v nejodpudivější podobě. Jestli s nošením roušky máte takový problém, tak si ji neberte vůbec. Ale říkat: „Hele, já teda poslechnu, ale fakt si dám záležet na tom, aby to bylo k ničemu, a ještě jste to všichni věděli!“, je stupidní.

8) Odložte oslavy, večírky i svou svatbu.

Anebo je neodkládejte, ale udělejte tyto události v úzkém kruhu. Slibte, že po pandemii si to se svými blízkými vynahradíte. Pozvánkou na večírek nebo oslavu uvádíte spoustu lidí minimálně do nepříjemné situace. Třeba se z různých důvodů rozhodli, že na podobné akce chodit nebudou, ale na druhou stranu vás nechtějí zklamat. Nebo mají obavy, abyste se nenaštvali, třeba proto, že jste jejich nadřízení, děláte s nimi byznys či z úplně jiného důvodu. Svět se bez jednoho vašeho večírku nezboří.

9) Odložte i svůj vlastní pohřeb.

Počkat… někdy to nejde, samozřejmě. Ale udělejte aspoň všechno pro to, aby se nekonal. Rada „posilujte svou imunitu“ je trochu iritující, protože ji opakuje každý, ale ono to jde. V rámci možností sportujte, snažte se nebýt obézní, nebo aspoň netloustnout, nezapomínejte na vitamíny. Takzvané „potravinové doplňky“, jak se ošklivě říká. Zejména kombinace vitamín D3 a zinek je prý skoro zázračná; podle několika studií byl deficit vitamínu D tím, co měli v Americe pacienti na jednotkách intenzivní péče a ventilátorech nejvíc společné.

10) Přestaňte používat rozloučení: „Přeju lehký průběh!“

Není to zas tak dobrý vtip, jak si spousta lidí myslí.