Vůně benzinu na jezeře. Vydejte se s námi na přehlídku veteránů v italské přírodě
Když se k břehům průzračného jezera v italských Alpách sjedou ty nejkrásnější historické vozy, bude to zcela jistě velkolepá podívaná! Vydejte se s námi na přehlídku Concorso d’Eleganza Villa d’Este a kochejte se pohledem na jedinečné kousky ze světa veteránů.
Omamný jasmín se mísí s vůní tmavomodrého jezera, zatímco se v dálce tyčí vrcholky Alp. I na zdejší severoitalské podnebí je letos nezvyklé horko. Vzduchem co chvíli zaburácí šesti‑, osmi‑ nebo dvanáctiválcové motory, anebo rovnou helikoptéra, která krouží nad luxusními čluny pohupujícími se na hladině Lago di Como a nad hlavami návštěvníků nejprestižnějšího srazu veteránů v Evropě, Concorso d’Eleganza Villa d’Este.
Italská přehlídka historických aut je zároveň nejstarší akce tohoto druhu na světě, poprvé se konala už v roce 1929! A není asi vhodnějšího místa než toho v kulisách impozantní renesanční vily, která v současnosti slouží jako luxusní hotel. Během jednoho víkendu v roce se sem sjede padesát nejkrásnějších aut světa. Každé má jen jeden pokus, podruhé se sem, až na opravdové výjimky, nepodívají.
Už jen dostat se na přehlídku elegance je velké štěstí a musíte vlastnit velmi vzácný stroj. Majitelé navíc platí nemalé „účastné“. Být tady je ale v první řadě nezapomenutelná událost. Lidé ochotně sladí svůj outfit s vozem, debatují o veteránech s ostatními účastníky, popíjejí šampaňské a espreso. V odpoledních hodinách se auta projedou po promenádě za nadšeného potlesku, moderátorská hvězda Simon Kidston každou posádku vyzpovídá a převypráví to nejzajímavější z historie automobilových skvostů. A je to jeden působivější příběh než druhý.
„Ročně nám přijde asi sedm set přihlášek a my postupně vybíráme, která auta nakonec obdrží oficiální pozvání. Tentokrát dorazilo 51 vozů, mnoho z nich se speciálními zakázkovými karoseriemi. Pocházejí celkem ze čtrnácti zemí světa, například i z Hongkongu, Mexika či Bahrajnu. Sestavujeme jednotlivé kategorie podle témat, která se každý rok mění. A také je to příležitost oslavit různá výročí,“ říká jeden ze členů výboru přehlídky elegance Emanuel Bacquet.
Názvům kategorií mnohdy nechybí humor, například desítku závodních a sportovních strojů výbor pojmenoval „Zazávoď si v neděli, prodej v pondělí“, čímž odkázal na letošní oslavu padesátého výročí sportovní divize BMW M, které připadlo na 24. května. Vedle toho se letos připomnělo i 75. výročí automobilky Ferrari a také 150. výročí hotelové sezony ve Villa d’Este. BMW akci už dlouhá léta sponzoruje, a tak vybraným hostům na Concorso d’Eleganza představuje i své novinky, tentokrát sportovní M4 CSL, luxusní elektromobil i7, koncept XM.
A také zakázkový Rolls‑Royce Boat Tail s unikátní karoserií, jenž v zádi, jakési výklopné „palubě“, skrývá slunečník a kompletní jídelní servis i s rozkládacími sedátky. Jde v pořadí o druhý z pouhých tří zakázkových exemplářů Boat Tail, které se vyrobí, celý je zhotovený výhradně ručně a jeho linie se inspirovaly závodními jachtami z počátku 20. století. Majitel si přál unikátem uctít památku svého otce, obchodníka s perlami. „Na samém počátku projektu předal designérům čtyři schránky perlorodek, které osobně vybral ze své soukromé sbírky pro jejich unikátní zabarvení. Právě lastury posloužily jako inspirace pro barvy karoserie, která je jednou z vůbec nejpropracovanějších povrchových úprav za celou existenci zakázkového programu značky. Vůz jemně růžové barvy se slídovými prvky v bílém a bronzovém tónu a se třpytivou směsí odstínů schránek ústřic působí jako pohyblivá perla. Detaily v interiéru se pokryly růžovým zlatem a nití z růžového zlata se tu také vyšívalo,“ vysvětlují zástupci Rolls‑Royce.
Concorso d’Eleganza Villa d’Este
Jedinečný Rolls je krásný, ale automobilový nadšenec zaplesá především nad vzácnými veterány. Letošní přehlídka byla opět pestrá, i když podle automobilového publicisty a historika Jiřího Fialy, který k jezeru Como jezdí pravidelně už přes deset let, byla přece jen jiná. „Tentokrát dorazilo o něco méně malosériových italských a francouzských výrobců než v minulosti, protože tři ze sedmi soutěžních kategorií zabraly monotematické skupiny automobilů BMW, Mercedes‑Benz a Ferrari oslavující výročí nebo jedinečnost značky. I tak tu ale bylo co obdivovat. Jedny podle mne z nejpozoruhodnějších vozů byly unikátní Bristol 404 Coupé, Chrysler Boano Coupé Speciale, Porsche 356 B Carrera Abarth GTL, Lamborghini Miura P400SV íránského šáha, třímístné Ferrari Dino 365 P Berlinetta, legendární závodní speciály BMW, jediný silniční Nissan R390 GT1, který sloužil k homologaci ostré verze pro vytrvalostní závody, např. 24h Le Mans nebo fialový Mercedes‑Benz 630 K Coupé de Ville od Saoutchika, jednoho z nejexkluzivnějších a nejdražších francouzských excentriků 30. let,“ vypočítává Fiala a jedním dechem chválí i vydařenou kolekci sedmi hypersportovních prototypů a konceptů.
Nejstarším vozem přehlídky byl Rolls‑Royce 20 hp z roku 1927, jímž jezdil jeden z indických vládců. Pochází z automobilové sbírky Yohana Poonawally. Ve své sbírce napočítá asi dvacet modelů Rolls‑Royce, jež jsou vedle Ferrari jeho velmi oblíbenou značkou. „Byl jsem tu na Concorzo vůbec poprvé a nadchlo mne to. Možná se tu příští rok objevíme znovu, protože porota uvažuje, že by jednu z kategorií věnovala vozům mahárádžů. A já jich mám ve sbírce ještě několik,“ říká s úsměvem Poonawalla. Ostatně vozů slavných majitelů tu bylo mnoho, třeba i stříbrný Mercedes SL Gullwing, s nímž dlouhá léta jezdila herečka Sophia Lorenová, či otevřený Mercedes‑Benz 540 K baronky Gisely Josephine von Kriegerové.
Ještě jeden vůz si zaslouží zmínit – Bugatti 59 S, jež bylo na letošní přehlídce jediným vozem v původním, nezrenovovaném stavu, tedy s přiznanou patinou. Ošlehané, ale pozoruhodné Bugatti z 30. let patří švýcarskému podnikateli Fritzovi Burkardovi. „Nechal jsem ho tak, jak bylo, tedy i kdysi majitelem předělané a natřené na černo se žlutými linkami z původní modré. Jezdím s ním poměrně pravidelně i do práce, miluji to. Řízení vůbec není tak těžké, jak si někteří myslí,“ směje se muž, který vlastní zhruba dvacítku meziválečných bugatek, jež se řadí mezi nejdražší veterány současnosti. Mimochodem, tím předchozím majitelem byl belgický král Leopold III. a ještě předtím s autem úspěšně závodil vynikající pilot René Dreyfus.
Zadání: postavit schopný sporťák
Také sestava vybraných Ferrari elegantně prolétla celou historii italské značky díky osmi ikonám od nejstarší 375 America, 250 GT Zagato, jež je se svou vyboulenou střechou pravděpodobně jedno z nejkrásnějších aut historie, až po 365 GTS/4 Daytona Spider, které demonstruje skutečné závodní DNA značky z Modeny. Na promenádě sklidil aplaus model 365 P Berlinetta Speciale s třemi místy v první řadě, ve kterém řidič sedí uprostřed.
Působivá byla také přehlídka BMW vozů, z nichž je těžké vybrat ty nejzajímavější, alespoň zmiňme několik úchvatných M1, což bylo vůbec první auto se znáčkem sportovní divize M. Auto, jehož kabát stvořil automobilový designér století Giorgetto Giugiaro, mělo zvláštní příběh. To bylo tak. BMW se nechtělo nechat porážet Lanciemi a zatoužilo závodit na nejvyšší úrovni v Katerogii 5, a tak založilo sportovní divizi – M znamená motorsport. Prvním prototypem byl supersport BMW Turbo, ale aby značka dostala homologaci pro závodní stroj, musela vyrobit limitovanou silniční variantu. Právě proto vznikla M1. Vývoj byl ale velmi komplikovaný a náročný a M1 nikdy nedostala nástupce. Giorgetto Giugiaro zavzpomínal, jak auto tehdy navrhoval. „Byla to výjimečná doba, jiná než dnes. Měli jsme zadání postavit schopný sporťák a to jsme taky udělali. Dnes je práce designérů komplikovanější s ohledem na různé bezpečnostní předpisy a nové technologie, což je sice náročné, ale zároveň myslím, že to může být zajímavá výzva,“ říká Giugiaro. A první šéf M divize Jochen Neerpasch k tomu dodává: „Když jsem odcházel z BMW, jedno z pouhých dvou v hnědém laku jsem si pořídil. Jenže pak jsem se stěhoval do Londýna a auto jsem prodal, což dnes považuju za svou největší chybu v životě,“ směje se. Vzniklo totiž jen 453 kusů a tento výjimečný bavorácký supersport je dnes jedno z extrémně vyhledávaných historických aut s cenou pohybující se ve vysokých desítkách milionů korun.
Přehlídky veteránů jsou vždycky zážitek, ale ta u Comského jezera nemá obdoby. Tolik nádherných a cenných strojů na jednom místě neuvidíte nikde jinde v Evropě. Jsou to umělecká díla, vrchol techniky, která často předčila svou dobu. Ale na rozdíl od cenných galerijních artefaktů umí také řvát z výfuků, vonět benzinem a závodit s časem.
Tři otázky pro Franka van Meela, šéfa BMW M divize:
Stanou se sportovní modely M divize brzy čistě elektrickými, nebo se budete snažit nabízet „běžná“ auta se spalovacím motorem, jak dlouho to jen půjde?
Teď ještě není možné nabízet pravé sportovní modely M divize jako čisté elektromobily. M auta musí umět závodit, je potřeba najít ideální mix schopností, výkonů, hmotnosti i rychlosti nabíjení. Ale elektrifikace se rozšiřuje a my hledáme to nejlepší řešení.
Jak vaši fanoušci přijmou, že už M auta nebudou mít benzinové výkonné motory, ale baterie?
Když jsme kdysi představili první M3, měla čtyřválec. Pak jsme přišli s řadovým šestiválcem a lidé to kritizovali. Ale jakmile se svezli, uznali, že je to lepší motor. To samé se stalo potom s V8 a pak s další změnou s přeplňovaným šestiválcem. Myslím, že budoucnost sportovních BMW je tedy jasná – změní se pohon, ale ta emoce čistokrevného sportovního auta mu musí zůstat.
Které M auto je vaše nejoblíbenější?
Jednoznačně M1. Ta se nedá s ničím srovnat.